Tak tedy můj objektivní leč neobjektivní pohled na letošní Mr. Olympia. Pro ty co mě neznají, tak vězte, že tu neni větší expert na profi než já
Je to můj koníček téměř 20 let. Viděl jsem všechny přenosy Olympií a téměř všechny záznamy. Na živo na to stále čekám
. A disponuji naprosto enormní databází obrázků jednotlivých profesionálů a soutěží. Jen pro představu - např Dexter Jackson - 54 343 obrázků z toho např. 3 437 jenom póza biceps ze předu
To jen tak na okraj.
Takže vemu jednotlivé borce od zadu:
16. Steve Kuclo
Vééélké zklamání! Tolik moc potenciálu, prakticky žádná slabina, solidní výška a rozhodčí ho mají rádi, navíc je nice guy. Bohužel už den před, kdy se ukázal v tílku, naznačoval, že si přivezl nějakej ten litřík vody v těle navíc a přes všechny své klady byla jeho zpackaná forma neprominuta a odsouzena k out of 15. To se stalo třeba i Wolfovi v roce 2009 a kde je teď...Kuclo určitě v top 6 někdy bude.
16. Robert Piotrkowicz
Sympatický polský kulturista zažil letos určitě výkonnostní vzestup. S vylepšenou postavou a přifouknutými pažemi (Náhodou s tím nemám problém, udělal to v mezích a vypadá to solidně, takovej Ben White by za něco podobnýho zasloužil přes hubu) Předvedl svojí standartní dobrou formu, která by jistě na menší soutěži znamenala třeba i stupně vítězů ale tohle je Olympia a tak Robert se svými kontrukčními nedostatky na patnáctku letos nestačil.
16. Mohamed Bannout
Bratranec vítěze Mr. Olympia z roku 1983 konečně dostál slibu, dostat toto slavné jméno zpět na to nejslavnější kulturistické podium. Borec znám svou nepovedenou stavbou těla, kterou kompenzuje brutální formou ale své první působení na Mr. Olympia podcenil a výsledkem byla asi ta nejhladší forma co jsem u něj kdy viděl. Pravdou je, že cestu za snem stát s těmi nejlepšími mu zkomplikovalo zranění, které možná svůj díl špatné formy nese. Otázkou je tedy, kdyby přišel se špičkovou formou, dostal by se do patnáctky? Myslím že ne.
16. Jonathan Delarosa
Za mě velký zklamání. Má v sobě hodně potenciálu, pěkně stavěný, žádné slabiny. Naposledy jsem u něj viděl pěknou formu na AC Brazil, od té doby se jí spíše oddaluje. Ikdyž v Chicagu vyhrál a vybojoval si tak přímou kvalifikaci, tak formou nějak neoslnil a byť měl více jak 2 měsíce na to nějak to poladit, na podiu Mr. Olympia předvedl ještě horší formu.
16. Fred Smalls
I tomuto šoumenovi se povedla letos přímá kvalifikace, v Dallasu předvedl svoje maximum. Bohužel se mu ho nepodařilo alespoň zopakovat ve Vegas. A protože volné sestavy se již nehodnotí, nemohla jeho soft forma na patnáctku stačit.
16. Brandon Curry
Jednou bych se chtěl dožít, aby Brandon přisel na prach a všem nám ukázal, co v něm je. Stále čekám... Rok 2011 byl příslibem, ale uběhly 4 roky a posun defakto žádný. Jaká škoda! Jasně, nohy jsou slabší, to všichni víme a nejspíš patří mezi ty, kterým není přáno jako Johnniemu Jacksonovi ale když se podívám na vršek v základním postoji, vypadá Brandon, jak vymodelovaná figurína. Symetrické břišáky, široká ramena, plná prsa, úzký pas. Nádhera. Jenomže tady je mezi nejlepšími a mezi na doraz připravenými borci. V jeho případě ještě platí pravidlo, že zezadu je to ještě o něco vodnatější než ze předu, takže pokud je forma špatná už zepředu, nezachrání to ani pěkný pózing.
16. Brad Rowe
Poctivě soutěžil, sbíral body a vyplatilo se. Stoupnul si tam, kde chce jednou stát každý profík. To ještě okořenil skvělou formou. Nemá se za co stydět, ale jak už bylo řečeno, tady je v top společnosti a tak jeho konstrukční vady a subtilnější postava na patnácku nestačila.
16. Abdelaziz Jellali
Vítěz Olympia Amateur s mým údivem stihnul udělat slušnou formu, ač snímky v průběhu přípravy nasvědčovali o opaku. Upřímně, nejsem fanda jeho přímé kvalifikace z amatérského závodu. Něco podobného se zkoušelo už před lety s MS a nikdy to nemělo nějak oslnivý dopad na závodníka. Spíše naopak. Snažil se co nejvíce přibrat a povedlo se ale i tak odhaduji, že účast na nějaké další Mr. Olympia mu bude hodně vzdálená.
15. Johnnie Jackson
Skláním se před ním. 44 let a žádné známky stárnutí svalů. Jeho vršek je fantastický. Sval na svalu, plný a kulatý. K tomu úzký pas a břišáky jak namalované. 72 profi startů. Bude legendou. Jeho nohy nemá cenu řešit, je to tak jak to je. Někdo nemá nohy, někdo lýtka, někdo ruce a tak dále. O to víc mu bylo naděleno na zádech a jeho trapézy jsou asi best ever. Prostě Johnnie je třída, dokáže zatopit komukoli, přesvědčil se o tom nejeden ze špičky. Své místo v top 15 si rozhodně zasloužil.
14. Ronny Rockel
Ou Ronny, co já jsem se tě nahanil.:) Ronny má své nejlepší roky za sebou. Podíval se do top 6. Komu se to poštěstí? Po nedávných horších formách to vypadalo, že snad i skončí, se vrátil ve velkém stylu. Podařilo se mu zvítězit na Ferrigno Legacy a na všech posledních soutěžích předvadí velmi slušnou formu. Bohužel, to co dělá profesionála profesionálem, Ronnymu stále chybí a nikdy to mít nebude. Takovou tu soutěžní vyspělost. To co dělá s bravurou třeba Dexter nebo Toney, je pro Ronnyho stále nadlidský výkon a tak jeho prezentace působí i po letech soutěžení stále neuvěřitelně křečovitě. Nicméně se svojím letošním olympijským vystoupením může být spokojený, obzvlášť v tak silné konkurenci.
13. Dallas McCarver
Skutečně jsem z něho nadšen! Skvělý Olympia debut. Od California Pro nabral neskutečné množství svalů a dokázal je dobře zpracovat. Je velkým příslibem do budoucna. Bojím se jen obřicho, aby se rozestup břišních svalů nadále neroztahoval. Dokázal bych si ho ještě představit o příčku i dvě výše ale tak může být Dallas maximálně spokojen.
12. Max Charles
Je to velmi zajímavý týpek, pěkné kulaté hluboce separované svaly, zejména paží a prsou. Bohužel to zas odnášejí nohy, dobrý sok k Morelovi. V jeho prospěch hraje i dobrá výška, v porovnáčkách vyčnívá a tak může být se svým debutem nadmíru spokojený.
11. Juan Morel
Zklamal mě. Na zahraničních fórech předpovídali, že by mohl atakovat i top 6,…no letos určitě ne. Sice se mu letos konečně podařil skalp Victora Martineze ale nepřijde mi, že by se za poslední rok nějak výrazně zlepšil. Nohy jsou stále zaostávající a letos mi přišel i o něco hladší, než loni. Nic méně u US rozhodčích je oblíbený a tak mu přisoudili flek za hranicí top 10. Beru ho, ale dokázal bych si představit i o dvě dozadu.
10. Essa Obaid
Wow! Když přišel na podium při predjudgingu a nadhodil základní postoj, řekl jsem si „a do prdele“. Neskutečně se zlepšil. Na Golden State se mi absolutně nelíbil a už jsem předpovídal jeho ústup ale dokázal přibrat na těch pravých místech, postavu značně poladit a ještě přinést dobrou formu. Účast ve druhém vyvolání to jen potvrdila a já si ho dokázal představit na 7-8 místě ale postupem času se mi zdálo, jakoby se uspokojil reakcí rozhodčích a polevil na svém vystupování, začal špatně pózovat, uplně se vykašlal na kontrolu břišních svalů, až mě s tím začal štvát. V mých očích teda klesal ale i tak dosáhl na své zatím nejlepší umístění na Olympii. 10. na světě je parádní výsledek.
9. Victor Martinez
Obdivuji jeho vůli stále bojovat! Zažil toho hodně, byl krůček od vrcholu a mnozí mu stále budou předhazovat, že je jen stínem svého maxima z roku 2007. Ale je rok 2015 a Victor tu je stále, polámaný ale ne zlomený. Je smířený se svým osudem, sám v rozhovoru před nástupem na podium řekl, že je rád že tu může být, že ho umístění nezajímá, jen chce předvést to nejlepší co jen může. A tak se i stalo. Předvedl pěknou formu, vrátil Morelovi porážku z New Yorku a já jsem nesmírně rád, že se vešel do desítky.
8. William Bonac
Je až neuvěřitelný, kolik kvalitních svalů má na sobě naplácáno tenhle borec menšího vzrůstu a ještě k tomu v takové kvalitě. Nepatří mezi kosterně dobře stavěné, přesto některé jeho pózy jsou pastvou pro oči. Už jeho parádní vystoupení na začátku sezony, kdy smáznul třeba Centopaniho, bylo předzvěstí, že jeho hvězda stoupá a to potvrdil i tady. Naprosto senzační 8. Místo! Dokážu si představit (pokud výkonnostně vydrží), že po odchodu dinosaurů, může klidně proklouznout do top 6. Bravo!
7. Roelly Winklaar
Tak spousty nenáviděný Roelly dal zapomenout svému loňskému úletu a už když zaujal první pózu, bylo jasné, že s chyby se poučil a hodlá nám všem ukázat, že jej ještě není radno odepisovat. Pravda, cíl co nejvíc zlepšít midsection ho stálo nějakou tu hmotu ale finální výsledek se setkal s bouřlivou ovací publika a poklonou od komentátorů. Mě osobně se líbil moc. Určitě tak trochu doufal, že by se mohl vtísnit do top 6 a třeba se mu to někdy i podaří.
TOP 6
6. Branch Warren
Co říci k Branchovi. Nejdříve mi byl tak nějak volný. Hodně lidem připadá třeba i směšný, stejně jako jeho tréninky a nechápou co pořád dělá mezi nejlepšími nebo jak vůbec může porazit McMillana. Ale právě Branch bude jedním z těch, kteří vstoupí do dějin. Vlastně ani nevím jak to popsat ale ty jeho svaly vypadají prostě tak tvrdě, že něco podobnýho nenajdete u žádnýho z desítky. Jeho postava je neforemná, to každý ví ale pokud objektivně projedete porovnávačky, tak tenhle pokřivený malý texasan ve spoustě pózách tak nějak všechny kolem sebe, nebojím se to říct, drtí. A jeho sebevědomá prezentace jenom podtrhuje jeho výjimečnost. Je to zajímavý úkaz, vážně. Všechna čest před ním. Naučil jsem se ho mít rád a v top 6 je v naprostém právu. Klobouček.
5. Mamdouh Ellsbiay
No. Mnozí možná ví, že jsem tady už před pár lety klidnil vody okolo Ramyho hype. Není to tak, že bych ho neměl rád, naopak začínám mu přicházet na chuť, ale vyjadřoval jsem se tak, protože mám s podobnými euforiemi už jisté zkušenosti a historie jich nám nemálo ukazuje. Pravda, Ramy je možná, ze všech těch rádoby future Mr. Olympia nejlepší ale to nemusí znamenat, že se jím nikdy stane. A můj tip je stále, že ne :). Úkaz jakým je Branch v tvrdosti je Ramy ve velikosti. Nejdřív něco o jeho úmístění na letošní Olympii a pak něco přímo o něm. Ukamenujte mě ale Ramy na Mr. Olympia 2015 se mi nelíbil a přišel hladší než loni. Jsem naprosto přesvědčen, že Ramy 2014 by toho letošního porazil. Sám Dennis James, byl z jeho nástupu, řečeno kulantně rozhozen a nevěděl, co má říct, páč viděl, že je to špatný. Břišáky nikde, stehna hladší než obvykle, hamstringy nikde a už vůbec nechápu, proč tak debilně pózuje břicho a nohy. Byl jsem více méně převapen, když byl vyvolán do prvního calloutu. Na druhou stranu chápu, že rozhodčím prostě muselo být blbý aby 150ti kilový chlap byl mimo top 6. Za mě tam letos nepatřil. ALE, nevím co mu kdo poradil do následujícího dne, ale na finále přišel jiný Ramy. Trochu vysušenější, s lepším pózingem a najednou byly vidět jak břišáky, tak lepší separace nohou. Zkrátka a dobře, ono to nějak půjde, je třeba aby si to všechno sedlo, ty svaly jsou obrovské a potřebujou už jenom vytvrdnout a vyzrát a já mu přeju aby se mu to povedlo. A protože v době kdy tohle píšu mám za sebou EVL, tak musim říct, že mě vážně neskutečně pozitivně překvapil. Co se týče prezentace, je zas o kus dál, pózování je o mnoho lepší než před 14ti dny a břišáky uplně všude. Jak málo stačí a jak hodně jde udělat během dvou týdnů a dva neuvěřitelné skalpy Rhodena a Wolfa jsou na světě. Smekám.
4. Dennis Wolf
Poslední roky předvádí jednu lepší formu než druhou ale přesto se mi nelíbil tolik jako loni. Přišlo mi, že měl letos ještě světlejší barvu než obvykle. Nevím, mám takový pocit, že Dennis maxima už dosáhnul a že už to půjde jen dolů. (měl jsem tenhle názor už před Olympií a výsledek z EVL to jen potvrdil) Začínám si všímat malých defektů, které začínají vylejzat a hádám, že to bude pokračovat. Rád bych se mýlil, mám ho rád jako kulturistu i jako člověka. Tak uvidíme za rok, zvláště u něho jsem ve velkém očekávání. Vybírám jednu defektní změnu oproti loňsku a přikládám foto.
3. Shawn Rhoden
Před dvěma lety mi vyrazil dech. Rád bych věděl jestli mu to neustále přirovnávání s Flexem Wheelerem leze na nervy nebo je pro něj poctou. Za dva roky udělal velký posun ve hmotě ale dost mě mrzí, že ne ve formě. Nějak se nemůžu ztotožnit s jeho mdlou prezentací, která mi snad už i začíná vadit. Přesto, řeknu to na rovinu, při sledování přímého přenosu jsem ho měl za vítěze. Při nižší kvalitě obrazu a hlavně v porovnávačkách je jeho postava pastvou pro oči ale při bližším ohledání samozřejmě vylezou nedostatky, jako například hloubka zad, která je při back lat spread naprosto tristní. V neposlední řadě mě irituje jeho pokerface, kde mi právě chybí emoce, které třeba měl již zmíněný Flex. Rád bych ho viděl s vylepšenými zády, s 5ti kilama navrch a s formou jakou měl naposledy v Tampě 2012, pak by to teprve byl nášup! Dočkám se? ...bohužel Shawn už není nejmladší.
2. Dexter Jackson
Nejmladší není ani pan Jackson, vlastně je dokonce nejstarší! Co k němu říct? Je neskutečný! Už teď je legendou! Vybral si slabší chvilky v 2011 a teď to drtí ve velkém stylu. Po AC jsem i čekal, že by mohl skončit (odejít na vrcholu) a teď to snad vypadá, že ho uvidíme i příští rok. :) Pravda je, že jsem sám tak vysoko opravdu nečekal, ale zpětně vidím, jak mu to druhé místo sluší. Ono je u něj uplně jedno, jestli má borec vedle něj o 20 kilo více, ono je uplně jedno, že ty jeho sestavy se neustále opakují, že na podium přichází rychlostí kilometr za 3 hodiny a z podia slušně odkluše :), Dexter je něco jako šperk a nechť se ještě nějakou chvíli třpytí.
1. Phil Heath
Zřejmě tu budou pořád dva tábory, ti, pro které je to ten pravý Mr. Olympia a ti, pro které není. Kde stojím já? Spousta lidí nenávidí Phila kvůli tomu jaký je (teda jak se jim zdá), než podle toho jak vypadá. Vidí v něm namyšlenýho aroganta, pravdou je, že to jak to dělá, dělá dobře. Je to jeho vize šampiona a té se drží. Neříkám, že si mi jeho prezentace líbí ale funguje to. Nemám problém s Philem jako s Mr. Olympia a nemám problém s jeho postavou, když stojí na podiu sám. To je jeho, formu špatnou neměl nikdy, slabina prakticky žádná a plasticitu a 3D efekt má stále nejlepší v biznisu. Problém s ním mám jen tehdy, když kolem něj stojí vytáhlejší a kosterně impozantnější borci než je on. Konkrétně se můžeme bavit, když stojí uprostřed mezi Wolfem a Rhoden, přidá se Dexter a třeba kolos Ramy a pan Mr. Olympia se nám tak trochu ztrácí a jeho ramena ještě více zužují než jsou. Nicméně z fotek je pak vidět, že kvalita Heathovo svalů stále hraje prim a konkrétně Wolf a Rhoden se jí ani nahodou nepřibližují. Taková je realita. Když k tomu přičteme oblíbenost mezi činovníky IFBB, mám tu možná zaděláno na nový rekord v počtu vítězství...nebo ne? :) Uvidíme. Stále říkám, že jediný, kdo to může Philovi podělat, je on sám a například loni tomu byl blízko. Poučil se z kritiky, hlavně středu těla a už při nástupu poukazoval, že právě toto přišel napravit. Na své vylepšené břicho neustále upozorňoval a předvedl formu, která opravdu při přimouřených očích připomíná lesk z roku 2011, který je pro mě stále nepřekonaným. Sumasumárum, titul je ve správných rukou.
Na závěr se ještě vyjádřím kde dvoum věcem.
První je soutěž samotná, mám jen malou připomínku k pozadí stage, který je samozřejmě z 21. století a tak je živé a barvy měnící...no, je to sice hezké na pohled ale osobně nevidím šťastně, když jeden borec má třeba modré pozadí a jiný třeba žluté, obzvlášť pokud je borec sám jiné barvy, potom věřím, že dojisté míry to dokáže změnit pohled na formu. Jsem ze staré školy a vždy se mi líbilo, že alespoň prejudging byl s obyčejným černým pozadím. Pro všechny stejným.
A uplně nakonec se chtě nechtě musím vyjádřit ke Kaiovi.
Kai Greene patřil mezi velké oblíbence a moc jsem mu fandil. Je mi fuk, jestli něco dělal s grepem nebo jestli se na exhibici oblíká jak mrzák z Pulp Fiction, pro mě je rozhodující to jaký je to kulturista a je to právě on, kdo byl poslední roky největší soupeřem šampiona. Líbilo se mi, že je jiný a jiný prostě je, to nejde popřít. Proč mluvím v minulém čase? Protože už i můj pohár přetekl. Tak nějak jsem byl před Olympií 2014 v euforii, protože forma jakou předvedl při exhibici v Praze, dávala v šanc, že to v září bude jízda, ale nestalo se tak. Už tehdy jsem říkal, že to vidím jako jednu z posledních šancí Phila ohrozit, možná i poslední. Celý rok si Kai udržoval luxusní formu, ještě pár týdnů před měl plnost, která ohromovala, ale na podium ji bohužel nepřinesl. Sice forma byla, ale ta plnost se brutálně vytratila. Nevím kde je chyba, jestli v něm či ve Farahovi, ale mít soutěžní formu měsíc před a držet to je prostě špatně. Pak Vám tělo řekne ne a stane se to, co se stalo loni na EVL, kdy forma šla dolu hodinu od hodiny a pokud by přišel ještě na to finále, viděli by všichni Kaie offseason, taková je pravda a to je důvod tijátru s nevolností. Následoval rok plný očekávání. Nešlo si nevšimnou změn mimo podium a to konec u Musclemeds, konec u
Weidera, což přinášelo řadu otázek, aby pak Kai všechno rozsekl tou kolosální fotkou týden před, o které se asi ještě bude dlouho mluvit. Tu fotku nemá smysl hodnotit, stalo se to, že na podiu nestál a tak kdejaký porovnávačky či závěry jsou irelevantní, protože tam prostě nestál. Stejně tak považuju za nepodstatné hodnotit nějakou exhibici týden po. Důvod proč nesoutěžil, ví jen on sám a dost pochybuji, že se ho někdy dozvíme.
Otázkou, co bude dál, protože pokud bude na Olympii chtít, čeká ho kvalifikace...a dočkáme se toho vůbec? Uvidíme.
Doufám, že se můj report líbil a jsem otevřen jakýkoli debatě. Ale je to marný, takhle to prostě vidim já a stojím si za tím. :D