Mates-daoc konečně chci něco dokázat

Mates-daoc · Zaslal: st září 30, 2026 3:45 pm Předmět:

Mates-daoc · Zaslal: st září 30, 2026 3:55 pm Předmět: 30 September Mittwoch

Tak a dneska dopisuju středu. Teď už jsem na univerzitě, po všech dnešních problémech. Jdu se trochu zrelaxovat učením. Někdo si řekne, že jsem se na stará kolena ještě začal učit, ale mě to nějak začalo bavit. 😄

Dobře, takže zpátky k tréninku.

Dneska na tréninku prsa, ramena, lehce triceps a hlavně vyzkoušet rameno. Wendy mi řekla, že bych mohl zkusit bench press a podle toho zjistit, jak bude rameno reagovat, jestli bude bolet, nebo jaký z něj budu mít pocit, a vyzkoušet i další podobné cviky.

Začal jsem samozřejmě klasicky. Už to asi nebudu pokaždé psát, možná to řeknu naposledy – před tréninkem používám hřejivé masti. Takže jsem se pořádně namazal, kompletně ramena, prsa, ruce a vlastně celý vršek těla, hlavně přední část.

Na zahřátí jsem si dal rozpažování vsedě na prsa. To mě baví a krásně mě to zahřeje. Potom jsem dal tři těžké série.

Po tomto cviku jsme šli na bench press.

A tady jsem měl strach. Obrovský respekt. Minule jsem měl na benchi 40 kg a měl jsem s tím velké problémy. Takže dneska jsem měl opravdu velký respekt.

No a nebudu lhát – dodnes mi to moc nejde do hlavy. Začal jsem dvacítkou, potom 40 kg, 60 kg a nakonec jsem skončil na 80 kg.

A 80 kg jsem dal skoro… respektive jsem s tím udělal 20 opakování! 😳

Nevím, jestli to bude na videu, možná jsem to natáčel, ještě se musím podívat. Kdyžtak ho sem dám.

Samozřejmě na konci už to bolelo a rameno jsem začal cítit. Ale ono tam pořád není síla – ani v rameni, ani v tricepsu, prostě v celém tom tlaku to levé straně pořád chybí. Jasně, je to po operaci. Je to úplně oslabené, chce to čas.

Pravá ruka tahá jako urvaný vagón a levá to musí postupně dohnat. 😂 Ale jasně, chce to čas.

Každopádně na tom benchi jsem byl strašně překvapený. Fakt strašně. Začal jsem pomalu, v klidu, žádný stres – 20, 40, 60 a nakonec 80 kg.

A za mě fakt paráda. 💪

Holky mi dneska řekly jednu takovou věc, protože jsme měli takovou diskuzi a já jsem byl dneska mentálně trochu divný. Zase jsem si říkal, že jsem starý, opotřebovaný, nic nefunguje, jsem slabý jako moucha a všechno stojí za nic.

Přišla Wendy a říká mi:

„Řeknu ti jednu věc. Ano, jsi starý jako stará lokomotiva. 😂 Ale pokud jí budeš dělat servis a budeš se o ni starat, tak tu lokomotivu můžeš vzít kamkoliv, doliješ vodu, naložíš uhlí, pořádně zatopíš pod kotlem a ona ještě dokáže udělat parádu. A hodně velkou parádu.“

Bylo to řečené samozřejmě v návaznosti na to, o čem jsme se už kdysi bavili. Prostě se někdy cítím jako stará lokomotiva, která jenom potřebuje pořádně zatopit pod kotlem, aby zase dostala páru a mohla tu energii pořádně využít.

A holky mají pravdu. Chce to čas. Nedá se všechno spravit během jednoho měsíce, protože ta léčba je na měsíce. Jak říkají doktoři, klidně na rok. Takže to byla zase taková mentální pomoc.

Ono totiž není každý den posvícení, co si budeme nalhávat. 😄 Ale dneska jsem se cítil dobře a bylo to vidět i na výkonech.

Po tomto cviku jsem šel na stroj na bradla. Nechápu, co jsem tam měl naložené, ale byl tam pořádný randál – myslím něco přes 120 kg. A úplně v pohodě jsem udělal minimálně 10 opakování.

Ano, už jsem ale cítil rameno. Trošičku jsem tělo dostával dopředu a hodně mi to tahalo právě rameno. Ale prostě ta pára tam je! 😂 A za to jsem byl fakt spokojený.

Potom přišla kladka na triceps, klasika, a následně rozpažování s jednoručkami ve stoje.

Tam jsem zkoušel osmičky. Udělal jsem je, ale už to tahalo a nebylo to pro mě komfortní. Takže jsem šel raději na šestky a se šestkami jsem jel striktně a krásně, přesně tak, aby rameno postupně sílilo.

Nevadí. Minule byly čtyřky, teď šestky. Potom přijdou osmičky, desítky, dvanáctky a postupně to zase poleze nahoru. Chce to čas.

Ale jde krásně vidět, že tlakové cviky, které mě kdysi bavily, mě baví i dneska.

Chtěl jsem zkusit i military press. S holkama jsme ho zkusili, ale měl jsem to otočené – respektive jsem jel osu trochu jinak, pod úrovní hlavy a na úzko. Jen jsem zkusil půl pohybu, tedy ne až úplně nahoru, abych rameno zbytečně nevytáčel nebo nepřetěžoval.

A můžu říct – pracovalo to. Jel jsem jen s osou a dal jsem jen tři série. Ale pokrok tam je a z toho mám radost.

Potom jsem si ještě dal břicho.

A pak to přišlo. Šli jsme domů a málem jsem měl další úraz. Pán, který parkoval elektroauto, mě vůbec neviděl a málem mě znovu sejmul na motorce.

Naštěstí jsem stihl zareagovat. Když to řeknu trochu přehnaně, tak jsem prakticky udělal skok a trefil jsem motorku. 😂

Moje motorka je teď samozřejmě v servisu. Zatím vůbec nevíme, jestli se bude opravovat, nebo jestli bude nová. To se teprve uvidí.

Já bych byl ale rád, kdyby se opravila, protože na Forzu prostě nedám dopustit. Potřebuju ji každý den a běžně na ní nalítám 100–200 kilometrů. Je to podle mě vynikající motorka do města. Obrovský kufr, spousta místa, minimální spotřeba, pohodlí a komfort. Prostě ideální.

Ale to už je zase další povídání. 😄

Takže za mě dnešní trénink super. Luxusní trénink, takový test a hlavně příjemný test. A hlavně jsem zase viděl, že ta stará lokomotiva ještě páru má. 😂💪

Mates-daoc · Zaslal: st září 30, 2026 4:37 pm Předmět:

https://youtube.com/shorts/R6lbCI0_foU?is=K8NRVzGSJX3HMVac
https://youtube.com/shorts/ZODKz5Wb3Rk?is=QCl7y3hSgfAVYK-R

Mates-daoc · Zaslal: so říjen 03, 2026 11:35 am Předmět: 2 Oktober

2 Oktober. Freitag

Zdravím, přátelé.

Dopisuju můj rest, protože včera byl pátek a bylo toho strašně moc. Zašel jsem si ještě k doktorovi a vyřizoval jsem a zařizoval všechno možné. Ano, zase mi zbourali motorku na parkovišti. Naštěstí se mi nic nestalo, takže bohužel náš rodinný miláček Forza je teď KO total.

Uvidíme, jestli dostanu novou, nebo si koupím novou. Každopádně bych si vzal zase tu stejnou velkou 350ku Forzu na denní ježdění po městě, která je za mě luxus, prostě top class. Fakt zatím nejlepší velký nebo střední skútr na každodenní ježdění a přesuny po městě.

Hned, bohudík, jak jsem psal a říkal, kolegové z BMW zareagovali přes známosti a okamžitě mi nabídli náhradu – náhradní velkou čtyřstovku, skútr taky na denní ježdění. Ale není to Forza, není to ten plac.

Ano, je to kvalita, o tom se nebudeme vykládat. BMW i Honda jsou kvalitní stroje, materiály, zpracování, pohodlí, prostě luxus. Tady není moc o čem debatit. Ale hned mi vyšli vstříc, protože v Hondě neměli právě ve čtvrtek ani v pátek žádný náhradní skútr nebo, jak to říct, prostě nějaké pohybovadlo.

Jinak bych si mohl vzít svoje velké motorky, ale nechci, protože potřebuju místo, kufr a nějaký prostor na věci do školy a tak dále. Prostě mi to na každodenní přesuny nevyhovuje. Právě proto je Forza a třeba GTčko nebo Burgman od Suzuki vynikající do města.

No a v pátek byli doktoři, bylo hodně starostí, trénink jsem nestihl a ještě k tomu jsem měl ráno těžké masáže, respektive pořádnou hlubokou masáž. A můžu vám říct, že jsem dost cítil a věděl jsem, že ten trénink by nebyl tak dokonalý, jak jsem chtěl. Prostě záda a tak dále.

Takže jsme se dohodli, že všechno přesuneme na sobotu.

V sobotu máme u nás v Německu svátek. No, to jsem taky podcenil, protože fitko bylo, když to teď dopisuju, úplně narvané.

Ale měli jsme teďka s holkama sezení, takový mítink, a budeme mít ještě večer další. Řekly mi totiž, že jdu večer na trénink, a pořádně mě zkontrolovaly.

Bohužel jsme to nenafotili, což je škoda. To je moje největší chyba, že jsem nenafotil progres za těch pár týdnů. Holky si totiž všimly obrovského progresu na nohách. Ale fakt obrovského!

A to za těch pár týdnů – když to fakt přeženu, dva až tři týdny – kdy ty nohy drtím opravdu hodně často. A fakt mě to baví. Ty cviky, jak mi je napsaly, mě prostě chytly.

Mám tam pestrou škálu strojů a přístrojů, a předkopy, hackeny a další cviky mě fakt baví. Ale ty hackeny jsou za mě úplně TOP, TOP, TOP cvik na nohy.

Dobře, pokračujeme dál.
Celkově si holky všimly, že se trochu stáhl pas a šlo hodně dolů tuku, hlavně toho přebytečného. Masa rozhodně ne, svaly to neodnesly, spíš naopak. Tuk šel dost dolů.

Váha je plus mínus stejná, i když samozřejmě kolísá. Záleží právě na tom, jestli ten den zatlačím fakt hodně sacharidů, nebo míň. Ale cítím se skvěle a rameno funguje čím dál tím líp.

Ano, nebudu si zase nic nalhávat – bolí jako čert. Ale to je dané tím, jak říkali doktoři a jak jsem byl na kontrolách. Ten sval, šlachy, vazy, nervy, všechno kompletně, a i to, co bylo uřezané, se prostě dohromady hojí a bude to bolet. A čím víc budeš trénovat, tím víc to může bolet. Ale je to hojící proces, takže to akceptuju.

Jinak rameno funguje.

Teď nedávno jsem tlačil a zkoušel jsem 80 kilo na bench. Ano, bolelo to, ale dal jsem to. Ale zase ne tak, že by to bolelo nonstop. Když přestanu, tak to není nějaká šílená bolest. Jen prostě fakt cítíte, že tam je vnitřní tlak, že to tam pne. Funguje to nějak jako šroubek a matka, které se do sebe šroubují a někde to prostě drhne. 😁 Ale funguje to.

Ne, nebudu tady nikomu nic nalhávat. Udělali to suprově a snad se co nejdříve vrátím do normálního procesu, respektive do pracovního procesu.

No, vrátím se zpátky k tréninku.

Dneska jsme měli narychlo trénink, protože jsem odjel záda. K tomu se vrátím v další aktualizaci.

Holky chtějí změnit trénink po tom, co vidí na těch nohách. Nohy přibraly hodně, ale svaloviny. To jako bum, fakt bum. 😂

Já říkám, že to nepoznám, ale pak mi holky ukázaly fotky a já říkám: „Jo, OK, jako fakt jo.“

A kompletně celé nohy – jak hamstringy, tak stehna, tedy čtyřhlavý sval stehenní, lýtka, všechno. Pas šel dolů, na vršku těla se podle fotek spálilo dost tuku, nebo alespoň podle toho, co mají holky nafocené.

A ta změna je veliká.

A zajímavé je, že kila zůstaly. Takže tělo funguje a za to jsem totálně vděčný svému organismu.

Holky se proto rozhodly udělat změnu. Dneska mě na to připravily a kolem odpoledne si sedneme. Máme svátek, takže si tady kousek sedneme, všechno prodiskutujeme a chtějí zkusit dvojfázový trénink.

Protože pokud tohle zregeneruju – třeba i ty nohy skoro obden dřít, obden tělo – mrtvé tahy, které byly dneska taky, prostě luxus.

Nechápu to, ale tělo šlape. Žádná stagnace, nic nebolí.

Ano, bolí rameno, ale to je dané tím, že všechno ostatní regeneruju a rameno se pořád hojí.

Ale prostě luxus. 💪

Mates-daoc · Zaslal: so říjen 03, 2026 11:47 am Předmět: 3 Oktober

3 Oktober Samstag

Sobota 3. října

Trénink ne ráno, ale bohužel jsem se zase prospal, klasicky. Od sedmi hodin. Měly se jet záda, komplet zadní delty a biceps, přesně tak, jak mi to holky naordinovaly.

Cítil jsem se super. Klasická rutina – stretching, zahřátí, protáhnutí, hřejivá mast, prostě luxus.

Na začátku tréninku jsem měl jet přítahy na stroji shora na hrudník, nebo jak to tak říct – prostě přítahy. Ne lana, ale na stroji.

Dneska nejsou fotky, protože bylo hodně lidí, byl frmol a tempo bylo vražedné. To řeknu na rovinu.

Skončil jsem čtvrtou sérii se vším, co tam bylo. Holky už mi řekly: „Dělej maximálně 8–10 opakování, ale žádný moc velký cheating. Spíš žádný a pořádně to tahej.“

Tak jsem to takhle udělal.

Zjistili jsme, že pokud jedu hodně opakování a ta váha není tak velká, minuta pauzy bohatě stačí, plus mínus. Když ale jedu opravdu těžké váhy a pohybuju se kolem 8–10–12 opakování, nejedu víc než kolem dvaceti, tak jsou pauzy trochu delší, kolem minutky a půl.

Ale ty váhy jsou úplně někde jinde. Fakt jdou rapidně nahoru.

Ta síla je větší. Nevím přesně, jak to odborně vysvětlit, jestli sval během té delší pauzy víc zregeneruje nebo jak to funguje, do detailu se v tom nevyznám, ale prostě ta síla tam je.

Dneska byly pauzy zhruba minutka dvacet až minutka třicet. Holky se vždycky dívaly, vždycky: „Minutka, pum, jedem!“ Ale samozřejmě než si sednu, nastavím stroj a připravím se, tak to nějakou dobu trvá. 😁 To je jasné, půl minuty člověk ztratí jen tím, než se vykokotí, když to řeknu sprostě.

Potom jsme šli na přítahy v sedě na stroji. Speciální stroj – něco jako když byste jeli v předklonu velkou činku, ale tady v sedě.

Randál, zase velký randál. Rameno šlape. Čtyři série – jedna lehká a tři těžké.

Potom jsme kvůli lidem, protože bylo ve fitku strašně moc lidí – moje chyba, svátek – jeli další cvik. Fakt zase rameno šlape, velké váhy a na doraz.

Potom jsem šel na mrtvé tahy.

Říkám: „Holky, konec?“

„Ne, pojď, jedem.“

Říkám: „Super, cítím se super.“

Dneska jsem začal na 140 kg, potom jsem dal 160 kg úplně lehoučce. Poslední série byla po deseti opakováních a fakt to šlo krásně.

Ano, mohl jsem dát 180 kg, ale nechám si to na příště. Pojedu 180, 200 a postupně nahoru. Protože holky chtějí zase změnit trénink.

Já říkám: „Konec tréninku, jdeme na biceps.“

Holky: „Ne.“

Říkám: „Cože?“

„Změna.“

„Jo? Změna? Nové?“

„Jo.“

Tak jsme okamžitě šli na rozpažování v předklonu. Jenom dvě série, aby to rameno a zadní delty trošičku dostaly.

Měl jsem jen čtyřkilovky a jel jsem to lehce – rozpažování, respektive zapažování v předklonu s oporou hlavy.
Okamžitě potom, fakt jen minutové pauzy, někdy ani to. Byly to jen dvě série kvůli ramenu a zadnímu deltu.

Okamžitě potom jsme šli takzvaně na ramena a trapézy. Jednoručky – ne kroužení ramen, to ne, ale trošičku jsem je měl dát dopředu před sebe a pokrčováním a zvedáním ramen jsem jel trapézy.

Ano, měl jsem jen 48kg jednoručky. Prostě easy, ale perfect. Tři série jsem s tím odjel a tím mi prakticky holky řekly: „Konec.“

Říkám: „Ty vole, vždyť to je jenom 40–45 minut. Dáme si bříško, dáme to dolů.“

A já říkám: „Dobře, a co biceps?“

„Ne. Je plán. Ganz neue. Pojedeš dvojfázově.“

„Cvajfáze?“

„Jo.“

A já říkám: „OK, nemám s tím problém.“

Protože se teď vedla taková debata, respektive chtějí dostat to tělo na určitý limit. Já si myslím – nebo spíš já o tom tréninku skoro nic nevím, nejsem žádný speciální odborník – jenom sleduju, co to tělo chce a co potřebuje moje tělo.

Ale podle mě je toho málo. Moje tělo chce prostě víc. Potřebuje víc.

Ano, když si někdo řekne, že těžce pracuje, chodí do práce, vstává, lítá kolem dětí a tak dále, to akceptuju. To bych v životě už nedal tyhle tréninky.

Ale když to řeknu po pravdě, já teď dělám hovno, když to řeknu sprostě. Omlouvám se. 😁 Ano, chodím do školy, na univerzitu, chodím na rehabilitace a tak dále a tak dále.

Takže mi holky řekly, že večer, dneska odpoledne kolem šesté až sedmé, si dáme biceps, triceps a zase břicho.

A já říkám: „OK, a má to jako nějakou ideu, nějaký plán nebo něco?“

„Máme.“

„Tak jak?“

„Jak jsi rozjel nohy, tak takhle rozjedeme kompletně všechno.“

A já říkám: „OK, wow.“

Takže teď budu hledat – nebo spíš já si budu hledat – co mě baví. Třeba teď na nohách mě baví předehřátí, potom předkopy a vlítnu na hackeny, kde mě fakt ty nohy berou.

Ano, za půl roku se to může změnit. Třeba hackeny mi nic neudělají, nebudou mě bavit a začne mě bavit třeba klasický dřep s velkou činkou vpředu, který jsem kdysi miloval a chtěl bych ho zase jezdit.

Ale pořád mě omezuje to rameno. Tu činku prostě neudržím pořádně ani vpředu, ani vzadu.

Zkoušel jsem ale dřepy bez vodítek – nebo jak se tomu říká – ve Smithově stroji, respektive ve vodítkách. Tam to jde, ale zatím to není ono. Nejsem v tom pevný, není tam ještě ta moje stabilita.

Jo, ale určitě jako doplněk. Po hackenech si vždycky chci dát dvě až tři série lehce, prostě to prodřepovat a propumpovat. To určitě budu.

Ale to už není takový klasický trénink. To je spíš pump efekt, totální překrvení svalu. Už jenom proto, abych ho třeba trochu protáhl a dal prostor šlachám. Žádná těžká váha – prostě moje váha plus osa a jedeme pumpu třeba 20–30 opakování a hotovo.

Takže zkusíme tohle.

Holky vůbec nevím, jak to mají vymyšlené, že to chtějí dělat stejně jako nohy, aby dostávaly pořádný CNS impuls. A můžu vám říct, mě nohy nebolí.

Spíš naopak cítím, že chtějí, chtějí, chtějí. Nebo mozek chce, ale svaly taky chtějí. 😁 Ten impuls je prostě veliký.

Je to dobře, motivace je obrovská. Ale pozor, abych se zase nepřemotal a neudělal si nějaký úraz.

Ale to už vím, že se nesmí stát. Nechci nic předjímat, ale určitě budu dávat pozor.

Takže takhle je plán. Dneska odpoledne, nebo vlastně za chvilku, si k tomu sedneme a holky mi řeknou, co a jak. Je to jejich plán.

Entschuldigung, omlouvám se. 😁

Já jsem pro jakoukoliv změnu. I když to vlastně není změna, spíš jenom úprava. Abych všechno odjel častěji, častěji, častěji. Aby byly svaly takzvaně pořád v permanenci.

Uvidíme.

Možná si někdo řekne: „Ty kurva, jak to můžeš uregenerovat? To není normální.“

A já říkám: „Já fakt nevím.“

Já zatím vidím, že to tělo šlape tak, jak je. Uregeneruje to.

Je to tím, a na rovinu nebudu lhát, že mám dostatečný spánek, dostatečnou regeneraci, dostatek vitamínů a minerálů, životosprávu – prostě pro to tělo super podmínky.

Ano, nějaký stres tam je, ale ono to dělá i hlava. Nemám teď nějaké další problémy, které by mě psychicky úplně ničily.

Takže takhle.

Za sobotu můžu říct: záda odjetá, totální spokojenost. Jeli jsme víc, než jsem měl původně jet, ale zase jsme se vešli do těch 45 minut plus mínus.

Nedělal jsem se s tím. Všechno odjeté, a i s těmi pozvedy. To jako ano, byl jsem durch mokrý, to přiznám. 😂

Ale za mě totální spokojenost.

Prostě takhle chci trénovat. Chci makat, dřít a jet to přesně tak, jak to má být.

Mates-daoc · Zaslal: ne říjen 04, 2026 7:18 pm Předmět: 3 Oktober Arms

Zdravím přátele, dopisuji.

V sobotu večer, což byla druhá fáze, na které jsme se dohodli, měly být ruce, to znamená triceps a biceps. Ano, byly. Byl to frmol, protože fitko bylo narvaný. Ne frmol jako že jsem něco odflákl, ale prostě jsem měl minimální pauzy. To znamená, odjel jsem cvik, sotva jsem se vydýchal – ano, bylo to kolem 45 sekund až minuty – a jel jsem další cvik.

Začal jsem tricepsem, bradla na mašině. Pokračoval jsem zkouškou tlaku na úzko se 60 kily. Ano, rameno bolí, ale odjel jsem to. Potom stahování kladky.

Ihned potom biceps s EZ tyčí. Tam je hodně cítit, že ta levá ruka je hodně slabá a musí to hodně dohnat, ale bude se snažit. Potom přítahy jednoruční kladky zespodu, pravá–levá, levá–pravá, prostě kladka. A Scottova jednoručka – takový Scottův přístroj, nebo jak to mám říct. No prostě biceps s oporou.

Tohle jsem odcvičil během 45 minut, možná ani ne. Prostě vím, že mi říkali půl hodiny a něco, a byl konec tréninku.

Pak jsem si ještě hodil břicho, ale už, jak bych to řekl, jenom tak sporadicky. Jeden stroj, čtyři série a šel jsem domů.

Docela zničenej, unavenej. Ruce – to se divím, no kuřecí. Ty moje kuřecí ručičky, musíme s nima něco udělat. Prostě nemůžou mít jenom nějakých 54 centimetrů. Musí se zvětšit. Takže budeme poslouchat holky a snad to poroste.

A okamžitě jsem dorazil domů. Ano, už předtím jsem měl protein, který jsem měl nachystaný. Rýže a výjimečně jsem měl krůtí maso, grilované – fakt luxus. Asi 300 gramů toho masa, 250, maximálně 300, a rýže přes 100 gramů, to byl kopec.

Schlamstnul jsem to, ano, přiznám se, dal jsem si jedno pivo. Ale nevím v kolik, prostě jsem potom usnul.

Ráno jsem se probudil, protože jsem měl prakticky v sobotu jet dvojfázově a v neděli jet nohy těžce.

Bylo mi řečeno hned ráno SMSkou, že holky budu čekat na hřišti.

Říkám: „Proč na hřišti?“

„Neptej se.“

Tak jsem šel.

Mates-daoc · Zaslal: ne říjen 04, 2026 7:27 pm Předmět: 4 Oktober

4 Oktober Sontag

Tak, vidíme pokračování – nohy. Těšil jsem se.

Tak jsem přišel na hřiště. Vlastně kousek u fitka bylo velké oválné hřiště, které se předělávalo z parkoviště. Holky mi řekly, že si mám dát takzvaně výpady, ale nemám spěchat a mám udělat, když to tak řeknu, kus tam a kus zpátky.

No kus… 25 metrů. OK. Pomalu 25 metrů tam a zpátky.

Ano, ty nohy bolely. Ty stehna bolely, tak to řeknu. A k tomu mi řekly ještě potom: „Počkej, budou sprinty.“

Já říkám: „Jak sprinty? Vždyť jsme se dneska bavili o nohách.“

No, říkaly: „Ano, nohy, ale nohy potřebují taky jiný trénink.“

A já říkám: „OK. Holky, ale nezapomeňte, že vážím nějaké kila a ty kosti a to…“

„To my víme.“

Říkám: „OK, no.“

Takže vždycky byly 25metrové výpady dopředu, dozadu, vydýchání – no, vydýchání spíš ne, spíš dýchání, protože jsem sotva dejchal – a potom sprint na těch 25 metrů.

No. K čemu bych to přirovnal? Asi k něčemu divnému, co se snaží běhat, tak to řeknu. No, snažil jsem se.

A můžu vám říct, jako plíce jsem měl roztažené, pumpa jak hrom, ale ty nohy dostávaly fakt zabrat. U těch výpadů strašně. U těch sprintů to bylo trošičku lepší, tam dostávala záhul spíš moje, jak bych to řekl, kondička. Ta je katastrofa.

No, takže takhle jsme udělali pět sérií, nebo tak to řeknu – pět takových kol.

A potom mi řekly… Už jsem byl, jako fakt můžu vám říct na rovinu, nebudu nic hádat, měl jsem toho už plné zuby. Říkal jsem, že prostě tohle je fakt na mě moc.

A ony říkaly: „OK, to my víme, ale potřebuješ i kondičku. Ty nohy potřebují kondici. Nejenom nohy, ale tělo.“

Takzvaně dřep a snažit se vyskočit. Ale pomalu ten dřep, prostě jít do dřepu, vyskočit a zase do dřepu a vyskočit.

No, tohle jsem prakticky vždycky dělal, ne na opakování, ale na čas. Vždycky to byla minuta, pak nějaký odpočinek, nevím kolik, a potom znovu takzvaně jenom běh tam a zpátky a výpady.

A můžu vám říct… Nevím. Trénink byl dlouhý, dlouhý, dlouhý.

Vím, že jsem při tom tréninku vypil přes dva litry vody. Byl jsem durch mokrej, ale úplně durch. Protože jsem potom i svlíkal triko. Bylo prostě… Nemohl jsem. Nemohl jsem. Chybělo mi chlazení, prostě voda, všechno. Katastrofa.

Ale jde vidět, že ta kondička je u mě katastrofa. Ale to se vědělo. Takže nedělám ze sebe nějakého hrdinu nebo něco. Prostě holky věděly, na co se zaměřit, a můžu vám říct, že teďka to večer píšu a ty nohy strašně bolí.

Ale stehna strašně bolí. Klouby vůbec nic, unavenej jsem jako pes, ale stehna, lýtka, komplet. Přesně všechno. Prostě wow, wow.

No, to je jedno. Takže prostě zase mě překvapily s něčím.

Ale musím podotknout, že holky cvičily něco podobného. Spíš toho měly více, bych to řekl, a měly to zaměřené spíš na holčičí partie než na mě, ale jako… Sebe nebudu komentovat. Byla to katastrofa, ale snažil jsem se.

Tím pádem prakticky dneska už druhá fáze nebyla, protože mi daly fakt záhul. Fakt se to dostalo do těla a, když to řeknu takhle, jsem tak utahanej…

Ano, jedl jsem dneska strašně hodně jídla, na mě opravdu hodně, a prostě jsem se cítil po tom tréninku, jako kdyby mě bagr rozkousal, sežral a vyplivnul. Prostě strašně.

Ale asi tak to má být.

Na zítřek se těším na trénink. Holky mi řekly, že něco zkusí.

A já říkám: „Co zkusíte, holky, zase?“

„Nohy.“

A já říkám: „Si děláte prdel? To ne! Já dneska sotva chodím.“

Ale zase maličko, takže nějaká změna nebo něco.

Ne změna, ale určitě něco takového.

A zeptal jsem se, jak to myslí s tím dvojfázovým tréninkem.

Říkaly: „Ano, pojedeš vždycky, abys měl ještě ty kratší tréninky, ty záda a ty prsa, protože tam prý tvoje postava má, jak bych to řekl, dost vad, které jsou prakticky dané.“

Třeba prsní svaly – že mám velkou mezeru. Ale to je dané, to nebylo úrazem, nic takového.

A budou se třeba holky zaměřovat, to jsme se ale dohodli spolu, víc na vršek než na spodek prsou. To znamená trochu takhle upravit trénink.

Jo.

Ale takhle mi řekly ještě jednu věc: ať si teď najdu nejlepší cviky, které mi nejlíp zabírají, které mě baví a u kterých fakt vím, že jsou super pro mě. Z toho budeme vycházet.

Takže jsem zvědavý.

Zítřejší trénink ráno, protože bude frmol. Zase toho bude hodně. Budou rehabilitace, budu muset vyřešit ty pojišťovny, prostě lítání, motorka, to všechno… Prostě wow.

A ještě škola k tomu.

Takže takhle.

Všem přeju krásný večer.

Trénink nohou mi dal zabrat tak, že jsem nikdy nečekal, že dostanu takový záhul. A můžu vám říct – zpestření tréninku super, ale proklínal jsem je strašně.

Mates-daoc · Zaslal: po říjen 05, 2026 12:32 pm Předmět: 5 Oktober Montag

Zdravím vás, přátelé.

Je tu další týden, je pondělí. Nebudu si nic nalhávat – dneska jsem se probudil úplně rozbitý. Totálně. Po včerejším běhání, těch čtyřech kilometrech a potom těžkém kardiu jsem dneska úplně rozbitý. Ale úplně všechno, nebudu lhát, všechno mě bolí. I když nechápu, jak mě můžou bolet ruce, záda, ramena… Prostě všechno.

A nohy? Ty bolí strašně. Řekl bych, že jsou úplně napumpované. Nevím, ale určitě ty tréninky na nohy fungují.

Poznal jsem to třeba podle motorky. Mám takovou speciální tašku na bok, která se připíná kolem pasu a kolem nohy a dává se vždycky na stranu. Mám v ní třeba peněženku nebo nějaké věci, které potřebuju mít rychle po ruce.

Kolem pasu jsem ji teď stáhl asi o 5 centimetrů a kolem nohy už ji vůbec nezapnu. Minimálně jsem ji musel povolit o čtyři dílky, což, když to plácnu, může být nějakých 8 až 10 centimetrů. Abych ji neměl úplně na knap, ale trochu volnější.

A když jsem ji teď chtěl zapnout, tak jsem neměl šanci. Takže to není jenom vizuálně, ale nohy opravdu hodně poskočily a začínají dostávat tvar. Ale pořád jsou to ještě takové ty moje „kuřecí nožky“. 😄

Až budou mít kolem 80–90 centimetrů, tak budu spokojený. Je to samozřejmě fantazie, ale uvidíme. 😄

No a jinak dneska pondělí – trénink prsa.

Dneska určitě druhou fázi večer nepůjdu. To už bych prostě fakt nedal. Kvůli tomu „čédečku“ jsem dostal fakt pořádně za uši. 😄

Takže dneska ty prsa byly takzvaně, jak bych to řekl, trošku delší. Zase do hodiny. Dal jsem i ramena, ale tricepsu jsem nedal ani ťuk, ani bicepsu. Jel jsem jenom ještě břicho.

Začal jsem klasickým zahřátím, rozpažováním na stroji, středně. Potom jsem přešel na stroji na šikmé tlaky na horní prsa, protože ty potřebuju neskutečně nabrat, aby to nějak vizuálně vypadalo, protože je to momentálně katastrofa. 😄

Potom jsem měl na stroji rozpažování, zase šikmá lavička nahoru, a poslední, čtvrtý cvik jsem měl tlaky na stroji vleže. Takový speciální stroj. Moc mi nesedí, ale cítím, že ty prsa tam berou.

U každého cviku jsem vždycky udělal jednu zahřívací sérii, dvě takové střední a tu třetí, respektive poslední těžší, bych řekl fakt těžkých 8–10 opakování plus mínus.

Pak jsem si hodil jenom rozpažování na ramena se 6 kily, protože to rameno bolí strašně. Nebudu dneska přestírat, fakt to nešlo. Nebyla tam síla, není tam, není to ono.

Na konci jsem si dal dva cviky na břicho. Celý trénink se vším všudy vlezl do hodiny.

I když jsem s tréninkem spokojený, říkám, tělo je dobitý jako pes po tom „čédečku“. Psal jsem tam holkám, že mě včera totálně zrujnovaly a zničily, a bylo mi jenom odpovězeno, že je to jenom kardio.

Tohle jsem včera měl. Říkám: ano, máte pravdu, ale berte na mě taky trochu ohled – už jsem starej dědek, není mi dvacet a takové experimenty moje tělo asi moc nechce. 😄

Tak mi odpověděly: „Buď chceš, nebo nechceš.“

Já říkám: „Jo, chci.“ Takže takhle. 😄

Zítra by měly být nohy. Uvidíme, jak se budu cítit, ale zkusím je odjet určitě zase.

Dneska odpoledne nebo k večeru měl být ještě trénink rukou – biceps, triceps. Ale vynechám ho, protože nebudu nic zahřívat. Jsem fakt KO, jsem úplně vyřízenej. Úplně.

Takže dneska pořádně jídlo, hodně jídla, nabrat, nabrat šťávu, hodně „Ivis“, to znamená hodně proteinu, natlačit to tam. A už jsem trošičku přidal i suplementy. Protein, co mám, ten vícesložkový, budu brát 3× až 4× denně po 30–40 gramech, takže snad to trochu zvedneme a zlepšíme.

Jinak obrovsky přitlačím na vitaminech, minerálech a na těch základních věcech a uvidíme, co to dodá.

A kvalita jídla zůstává stejná: maso, maso, maso, rýže, brambory a prostě všechno kolem.

Není to úplně dieta, ta dieta ještě nebude, ale je to určitě trošičku lepší než to, co bývalo.

Mates-daoc · Zaslal: po říjen 05, 2026 1:24 pm Předmět:

Útržky Video z tréninku krátké shotky

https://youtube.com/shorts/NPmqwE5JqYU?is=1jHmgqYaE6UjCYvZ
https://youtube.com/shorts/_8sy8QriHyw?is=9RnlrCB2cCemLAAC
https://youtube.com/shorts/irkWxKbzonk?is=Vu524rxWZtwPtcXg

Mates-daoc · Zaslal: pá říjen 09, 2026 12:55 pm Předmět: 9 Oktober

Zdravím. Nic se nestalo.
Není aktualizováno. Protože jsem mimo Berlin a DE.
V pondělí se vše vrátí . A já také.
Takže zatím všem přeji krásný víkend.

Mates-daoc · Zaslal: po říjen 12, 2026 6:26 pm Předmět: 12 Oktober Montag

12. Oktober Montag

Zdravím vás, kamarádi a přátelé!

Už jsem v Německu, ale ještě nejsem doma, takže zatím jenom ve zkratce. Dneska jsme si byli odcvičit nohy.

Byl jsem pryč kvůli konzultaci s odborníky a profesionály ze světa sportu. Domluvil to jeden kamarád, který je v Německu hodně dobrým kulturistou, bývalým profíkem, a když to prozradím, před několika lety byl dokonce i na Olympii. Patřil mezi elitu.

Právě on mi díky svým kontaktům doporučil, abych se obrátil na specialisty. Chtěl jsem se totiž poradit a získat nějaké dobré rady do budoucna ohledně cvičení, posilování, odpočinku, tréninku a vlastně všeho, co se sportem souvisí.
Těch informací, které jsme za těch pár dní, říkejme tomu třeba dovolená, dostali, bylo opravdu hodně.

Byli jsme si také dvakrát zacvičit, ale šlo spíš o ukázky cvičení a o to, jak bych měl postupovat, trénovat a podobně. Takže ano, párkrát jsme si byli zacvičit, ale neberu to jako klasický trénink. Beru to spíš jako technické cvičení, při kterém mi byly ukázány nové věci, které jsem dosud necvičil ani nedělal a které bych měl zařadit do svého tréninku.

Když to řeknu ve zkratce, všechno tady na fóru určitě popíšu. Mám k tomu svolení, protože nebudu prozrazovat nic, co by mělo zůstat tajemstvím. Žádné historky, soukromé informace ani žádné tajné věci. To určitě ne. Kdo bude mít zájem, může si to potom přečíst.

Bude toho hodně, ať už jde o doporučení pro mě ohledně tréninku, stravy, regenerace, doplňků nebo dalších věcí.

Některé věci ale bohužel, když to řeknu na rovinu, užívat nebudu. Shodli jsme se totiž na tom, že já na žádnou Olympii nemířím. To by bylo k smíchu. Akorát bych si mohl ublížit věcmi, se kterými nemám velké zkušenosti, nebo spíš vůbec žádné.

Takže tohle téma jsme úplně odložili stranou. O zakázaných látkách se tady ode mě žádné informace nedozvíte. Toto téma sice bylo otevřeno, ale jasně jsem řekl, že s tím nemám žádné zkušenosti a že v mém věku už ani nemá smysl pouštět se do něčeho takového a zbytečně riskovat své zdraví.

Půjdu tedy spíš tou těžší cestou, ale to mi nevadí. Ještě mám spoustu času. 💪

Já nikam nespěchám, žádné termíny mě netlačí, takže si můžu dělat, co chci, když to řeknu takhle. Ano, už mi není dvacet, ani třicet, ani čtyřicet, abych měl regeneraci naprosto perfektní. Právě proto budu dělat všechno pro to, abych regeneraci co nejlépe podpořil.

Bavili jsme se také o tréninku a stravě. Docela mě některé věci překvapily, a dokonce i šokovaly. A když mi dávali doporučení ohledně tréninku, pořád mluvím o sobě, ne o někom jiném. Tedy o tom, co bych měl preferovat já. Předal jsem jim všechny potřebné informace, a to nejen o sobě, ale také o okolnostech, které s tím souvisejí. Na základě toho jsme společně dospěli k určitým závěrům a zkusíme nějaké nové postupy a finty.

Ano, byly tam se mnou i holky. Konkrétně jedna kamarádka, se kterou trénuji. Do budoucna možná plánujeme, že pokud se mi rameno zahojí na sto procent, povede mě, případně spolu budeme trénovat tak, že se ona zkusí připravit na německý šampionát. A co bude dál se mnou, to se teprve uvidí.

Beru to tak trochu jako hec, bonus nebo motivaci. Člověk si řekne: Trénovat se ženou? Proč ne? Někdy je totiž právě motivace hodně důležitá, aby člověk pořád pokračoval a měl chuť na sobě pracovat. Ale tohle necháme na později.

Takže zítra nebo pozítří bych už měl být v Berlíně a už zítra bych měl také nějak trénovat. Uvidíme.

Jediné, co můžu říct, je, že mě po dnešním tréninku bolí nohy. A přiznám se, že jsem měl jen čtyři cviky na celé nohy: dva cviky na stehna, jeden na hamstringy a jeden na lýtka. A nohy tedy cítím pořádně! Paráda! 😁💪

No nic, kdo bude chtít, může si to potom přečíst. Kdo nebude chtít, může celý příspěvek klidně přeskočit.

Jak už jsem říkal, jednotlivé informace pak rozeberu zvlášť. Napíšu, co mi bylo doporučeno ohledně tréninku, stravy a především toho, jak co nejlépe podpořit regeneraci. Jde o to všechno správně skloubit dohromady, aby se tělo co nejlépe zotavovalo, trénink měl smysl a hlavně aby nedošlo k nějakému dalšímu zranění.

Tak jo, přeju vám zatím krásný večer a určitě se zítra nebo pozítří zase ozvu! 💪

Mates-daoc · Zaslal: út říjen 13, 2026 3:17 pm Předmět: 13 Oktober Dienstag

13 Oktober Dienstag

Zdravím vás, přátelé! Tak jsem zpátky v Berlíně, doma, když to takhle řeknu, a musím si konečně zacvičit. I když jsem celou noc nespal, prostě mi to nedalo.

Než začnu zapisovat další informace, které by vás mohly zajímat, musím si všechno připravit. Něco už mám nachystané a všechno to postupně napíšu k večeru. Takže kdo se o to bude trochu zajímat, bude mít možnost si to přečíst. Bude toho hodně. Koho to zajímat nebude, nevadí. Dělám to pro vás.

Takže se vrátím k dnešnímu tréninku. Dneska jsem ráno odjel pouze prsa a ramena. Večer bych ještě mohl dát biceps a triceps, ale je otázka, jestli si raději nedám pauzu, protože jsem fakt nevyspalý a pořádně jsem nic nejedl. Jsem prostě takový nesvůj, bez energie. Ještě uvidíme.

Možná to večer odjedeme jen lehce, aby svaly dostaly alespoň nějaký impuls. Uvidíme.

Takže začneme dnešním tréninkem prsou.

Klasická rutina: hřejivá mast, nějaká sportovní mast nebo hřejivé krémy. Teď používám přípravek, který mi zase donesl kolega z lékárny. Fungují a jsem s nimi spokojený.

Následuje 15–20 minut strečinku a pořádného protažení, protože ráno už byla docela zima. Takže plánuji na tréninky chodit pořádně oblečený, včetně termoprádla. Takže takhle.

První cvik: rozpažování vsedě na stroji. Dvě série úplně zlehka, 20–30 opakování, abych svaly opravdu jen zahřál. Potom čtyři série s postupným navyšováním váhy. Poslední série už byla docela těžká, 10–12 opakování, ale nic přehnaného. Nechci to uspěchat.

Další cvik: šikmý tlak vleže na stroji. Zajímavé je, že mě při tomto cviku bolest ramene vůbec, nebo alespoň téměř vůbec, neomezuje. Je to stroj, který příště vyfotím nebo natočím na video, ale dneska jsem se k tomu nějak nedostal.

Tento cvik mi byl doporučen přímo pro mě, abych se zaměřil především na horní část prsních svalů. Takže se postupně učím, jak tento stroj správně používat. V podstatě jde o bench press na stroji se sklonem lavice nahoru, přibližně 30–40 stupňů.

Přitom hodně zabírají i přední delty. Zajímavé je, že jsem si dnes dokonce vyzkoušel naložit na jednu stranu 25kg a 20kg kotouč. To znamená 45 kg na jednu ruku, přičemž váhu samotné konstrukce stroje do toho nepočítám.

Za mě tedy spokojenost s tím, jak rameno tento cvik zvládá. Na obyčejném benchi je totiž bolest podle mých zkušeností obrovská. Možná je to právě úhlem pohybu a dalšími faktory, ale zatím budu pokračovat na tomto šikmém stroji, abych se v cviku zdokonalil a postupně se zlepšoval.

Další cvik byl opět na stroji, rozpažování, tedy další izolovaný cvik. To potom všechno podrobněji rozeberu, protože se na to chci pořádně zaměřit. Je to součást plánu, který mám nastavený i s holkami, takže všechno má, jak bych to řekl, nějakou hlavu a patu.

Cvik se provádí vleže na lavičce se sklonem nahoru, přibližně 20–30 stupňů. Jde o rozpažování, ale není to klasické tahání lan. Je to přímo stroj určený na rozpažování. Při tomto cviku hodně cítím prsní svaly a zatím je to pro mě dost těžké. Pořád se ho učím, takže uvidíme, jak to půjde dál.

Jinak rameno i při tomto cviku perfektně drželo a nebyl sebemenší problém.

Jako další přišla na řadu ramena. Dělal jsem rozpažování ve stoje s mírným předklonem. Použil jsem osm kilo a můžu říct, že to pro mě bylo těžké, ale zvládl jsem to odjet. Rameno mě při rozpažování pořád strašně bolí. Když to řeknu takhle, ve spodní pozici je to super, ale jakmile se dostanu se zvedáním do úrovně ramen, začíná krize.

Jo, chce to čas, chce to čas. I tak jsem odjel čtyři série. Všechny cviky jsem měl po čtyřech sériích.

Tím jsem skončil s rameny. Nic jsme neexperimentovali a nakonec jsem si odjel ještě břicho.

Celý trénink trval plus minus hodinu, ale počítám do toho i strečink a protažení. Samotný trénink tedy zabral maximálně přibližně půl hodiny.

Žádné těžké váhy, nic podobného. To potom také všechno rozeberu, včetně tréninků, těžkých základních cviků, izolovaných cviků a dalších věcí.

Je to taková kombinace a sám jsem byl překvapený, co všechno mi bylo doporučeno. Ať už jde o stravu, trénink, regeneraci, suplementaci nebo další věci, je toho opravdu strašně moc.

Byl jsem několik dní pryč a právě během té doby jsem si chtěl všechno nějak dát dohromady. Bylo to do určité míry i plánované, protože jsem chtěl zjistit, jestli už bych mohl postupně najíždět na tréninky a časem i na ty těžší. Vzhledem k zotavování mi ale těžší cviky zatím doporučeny nebyly, a to především kvůli rameni a dalším strukturám, které se musí pořádně zahojit.

Co se týká vršku těla, tedy ramene a všeho kolem něj, základní bench press nebo jakékoliv military pressy by byly v tuto chvíli absolutně zamítnuté.

Ale tohle si nechám až na večer, kdy všechno podrobněji rozeberu.

Za mě tedy dnešní trénink se vším všudy plus minus do hodiny a celkově spokojenost, protože jsem ani nepočítal s tím, že dneska vůbec půjdu cvičit.

Možná ještě večer na chvíli skočím do fitka, ale upřímně si myslím, že spíš ne. Asi bych si měl trochu odpočinout a dát si pauzu, protože cestování, strava a podobné věci pro mě nejsou zrovna ideální. Ještě uvidíme, možná bych šel na chvilku, třeba na půl hodiny.

Takže takový byl dnešní trénink. Večer všechno podrobně rozeberu a bude toho opravdu hodně.

Informace budou vždy rozdělené do jednotlivých částí:

- Strava
- Doporučení ohledně tréninku
- Tipy a doporučení k jednotlivým cvikům
- Regenerace
- Suplementace
- Další věci, které se týkají celého procesu a mého zotavování

Ještě bych chtěl zdůraznit jednu důležitou věc. Jsou to doporučení a postupy, které se týkají konkrétně mě a mé situace. Rozhodně nikomu nedoporučuji, aby všechno zkoušel úplně stejně jako já. Něco z toho může někomu vyhovovat a může to vyzkoušet, ale každý člověk je jiný a každému může sedět něco jiného.

Hlavně je potřeba brát ohled na vlastní zdraví a dávat pozor na to, co člověk dělá. To je podle mě základ, na který by se nemělo zapomínat.

Mates-daoc · Zaslal: st říjen 14, 2026 5:56 pm Předmět: 14 Oktoberfest

14 Oktober

Zdravím, přátelé! Omlouvám se, včera jsem nestihl všechno napsat. Nebudu nic nalhávat. Přišel jsem domů, začal jsem psát a něco chystat, ale nakonec jsem usnul. Probudil jsem se až ve tři ráno. Byl jsem tak unavený z cesty a ze všeho kolem, že to na mě prostě dolehlo.

Ale nebojte, nezapomněl jsem! Všechno dopíšu a napíšu i o dnešním tréninku, který už mám absolvovaný. Klasicky jsem se pustil do nohou, do svých kuřecích nožiček, které mě při tréninku začínají strašně bavit. A hlavně je tam progres, pro mě opravdu veliký progres! 💪

Všimly si toho už i holky. Za těch pár týdnů, když to trochu přeženu, je ten progres opravdu znatelný. 😁

Ale nebudu předbíhat, všechno pěkně postupně. 😉

Mates-daoc · Zaslal: st říjen 14, 2026 6:03 pm Předmět: 14 Oktoberfest

Trénink nohy
Dnešní trénink – nohy zase komplet! 💪

Můžu říct, že unavené nohy nemám. Naopak, jsou připravené na další progres! Už si trošku ladím i opakování, série a všechno kolem toho.

Takže klasicky. Dneska jsem si trénink odjel bez pomoci, protože jsem šel později.

Začátek klasika – zahřátí, sportovka, hřejivé balzámy, všechno dokola a stretching. Prostě už klasická rutina.

Potom čtyři série úplně nalehko na předkopávání vsedě na stroji, jen abych pořádně zahřál stehna.

Následovaly čtyři série s pomalým navyšováním váhy. Poslední sérii jsem nejel úplně na doraz. Když to tak řeknu, dostal jsem se přibližně na 80 % maxima. Soustředil jsem se ale na každé opakování – pohyb dolů pomalu, nahoře podržet jednu až dvě sekundy a takhle pořád dokola.

Tím pádem nebyla váha nijak velká, ale přiznám se, že procítění bylo obrovské! Stehna už mě bolela a byla unavená ještě před dalším cvikem.

Další cvik? Klasika! Začínám ty hackeny milovat. 😁 Takže jsem na ně vlítnul.

I tady jsem začal lehce. Vždycky jsem přidával po dvou kotoučích, takže jsem postupně jel 50, 100, 150 a nakonec 200 kg. Na 200 kg jsem skončil a odjel poslední sérii naplno. Na maximální váze jsem udělal přibližně deset opakování.

Dole jsem zhruba u každého druhého opakování podržel pozici ve dřepu a potom pokračoval nahoru, kde jsem váhu také na chvíli podržel. Prostě koncentrace přesně tak, jak mi bylo trošku doporučeno. Ale nebudu předbíhat. 😉

Spíš než na maximální váhu se teď zaměřuju na procítění každého opakování. A za mě? Obrovská spokojenost!

Po hackenech jsem šel na zakopávání vleže. Úplně stejný princip – čtyři série s pomalým navyšováním váhy. Poslední sérii jsem rozhodně nejel úplně na krev.

Potom přišla na řadu lýtka. Dal jsem si dva cviky: výpony vsedě, čtyři série, a výpony ve stoje, také čtyři série.

Nakonec jsem přidal ještě dvě série zvedání špiček, jak mi bylo doporučeno. Když to řeknu jednoduše, jde o cvik na opačnou stranu bérce, tedy na svaly, které pracují při zvedání špiček. Takže když to rozdělím na A a B, procvičuju vždycky i tu druhou stranu.

Tím jsem nohy dokončil a dnešní trénink je kompletní!

Dneska už nebude ani večerní trénink. Druhá fáze, která u nohou nebude vždycky, bude tentokrát odpočinková. Nohy dostanou prostor na regeneraci.

A celý trénink? Vlezl se kompletně do jedné hodiny!

Za mě totální spokojenost. 💪🔥

Ještě bych chtěl popsat jeden pocit, který teď večer mám.

Nohy jsou unavené a cítím, že jsem je cvičil. Ale když zatnu svaly, cítím je úplně jinak. Nejde vyloženě o napumpování, ale je to takový zvláštní pocit, který se mi těžko popisuje.

Dřív jsem taky cvičil nohy a večer byly unavené, ale nic zvláštního jsem necítil. Teď už jsem tenhle pocit měl i předtím. Nohy jsou prostě tvrdé. Když je zatnu, cítím tu tvrdost, jako kdybych si dal nějaké NOčko nebo nakopávač. Jako kdyby v nich pořád zůstávala určitá pumpa a ten efekt vůbec neustupoval.

K tomu se ještě trochu podrobněji vrátím a vysvětlím, co bych chtěl vyzkoušet. Plánuju, že bych nohy zkusil cvičit obden, ale úplně jiným stylem. Nechci je ničit velkými váhami ani zbytečně přetěžovat klouby, šlachy, vazy nebo třeba páteř při dřepech.

Chtěl bych je naopak cvičit častěji, více izolovaně a zaměřovat se hlavně na samotné svalstvo a jeho procítění, přesně jak mi bylo doporučeno. Ale říkám, všechno to podrobněji vysvětlím v dalším tématu.

Jsem otevřený jakékoli debatě. Právě proto jsme se o tom jeli poradit s družkou, abychom probrali možnosti a něco změnili.

Vím, že vzhledem k mému věku už možná nepůjde změnit úplně všechno, ale rozhodně se nebráním dalšímu progresu. Nechci stát na místě. A to podle mě nechce nikdo, kdo to s tréninkem myslí vážně.

I když jsou lidé, kteří cvičí pět let a vypadají pořád stejně, u mě by to asi dlouhodobě nefungovalo. Stagnace pro mě není cesta, protože takhle bych si žádnou budoucnost v tom, co chci dokázat, nedokázal představit.

Pořád se chci posouvat dál, hledat nové možnosti a zkoušet, co mi bude fungovat. 💪

Mates-daoc · Zaslal: st říjen 14, 2026 6:28 pm Předmět: Strava

Strava

První téma: Moje strava 🍽️

Takže začneme. První téma bude moje strava.

Po dlouhých konzultacích mi bylo řečeno, že jím opravdu velké porce. Ano, mám roztáhlý žaludek, protože se rád pořádně najím. Bylo mi ale doporučeno, že se dá žaludek postupně přizpůsobit menším porcím, když to řeknu takhle jednoduše.

A proč ho mám vlastně tak roztáhlý? Protože jsem zvyklý hodně jíst a prostě se rád pořádně najím, asi jako každý pořádný chlap. Trénink, pořádně se najíst, zase jídlo, jídlo, jídlo a další jídlo. 😁

Jenže množství jídla, které za den sním, je opravdu velké.

Lidé, se kterými jsem to konzultoval, sami říkali, že na to, že neužívám žádné podpůrné přípravky, je to pro můj organismus pořádná zátěž. Když říkám podpůrné přípravky, myslím tím různé věci, které mohou například pomáhat s trávením a dalšími procesy v těle. Ti, kteří se v tom vyznají o něco víc než já, asi vědí, co mám na mysli.

Můj organismus a vnitřní orgány tak dostávají pořádný záhul kvůli množství jídla, které musí zpracovat, strávit a vstřebat. Bylo mi vysvětleno, že takový režim může představovat pro tělo značnou zátěž.

Doporučení proto nebylo snížit celkovou výživovou hodnotu stravy, ale změnit režim a způsob, jakým tělu dodávám potřebné živiny. Ať už jde o sacharidy, bílkoviny, tuky, minerály, vitamíny nebo další důležité látky.

Pořád se přitom bavíme konkrétně o mně a mé situaci. Absolvoval jsem různá vyšetření, včetně krevních testů, vyšetření moči a stolice. Cílem bylo mít k dispozici konkrétní výsledky, aby specialisté věděli, z čeho vycházet, mohli se mnou všechno správně konzultovat a přizpůsobit doporučení mým potřebám.

V úvahu se samozřejmě bral můj věk, současná fyzická zátěž a celkový režim. Momentálně nemám takovou fyzickou aktivitu jako dřív. Řeším rehabilitace, školu a další věci, které teď nejsou pro toto téma podstatné.

Co se týče bílkovin, bylo mi vysvětleno, že nemusím jejich příjem nějak drasticky omezovat. Můžu se pohybovat přibližně kolem dvou gramů na kilogram tělesné hmotnosti, maximálně kolem 2,5 gramu. V mém případě se tedy bavíme zhruba o příjmu do 300 gramů bílkovin denně.

U tuků se jejich doporučení pohybovalo přibližně kolem 20–40 gramů denně. Podle toho, co viděli v mém jídelníčku, jich totiž nepřijímám nijak zvlášť mnoho a snažím se držet kvalitu stravy. Zároveň ale zůstává otázkou, jak se bude jejich příjem upravovat postupem času.

A nakonec sacharidy.

U těch mi bylo doporučeno, abych vzhledem ke svému věku, metabolismu, současnému režimu a tomu, jak moje tělo momentálně funguje, nešel zbytečně do extrémně vysokého příjmu. Doporučené rozmezí se pohybuje přibližně mezi 400 a 500 gramy sacharidů denně.

Tohle je tedy první část mého tématu o stravě. Nejde o žádný univerzální jídelníček pro všechny, ale o doporučení, která jsem dostal na základě konzultací a vyšetření s ohledem na svou konkrétní situaci.

Moje strava – bílkoviny, velikost porcí a trávení 🍽️

A ještě jsem se ptal konkrétně na ty bílkoviny, protože ty jsou asi základ, že jo?

Když to vezmu jednoduše, 300 gramů bílkovin rozdělených do šesti jídel znamená 50 gramů v každém jídle.

A bylo mi jasně řečeno: „Podívej, u tebe není problém v tom, že bys měl špatný metabolismus. Máš rychlý metabolismus a podle dosavadních výsledků funguje dobře. Problém může být spíš v tom obrovském množství jídla, které do sebe během jednoho jídla dostaneš.“

Byl mi uveden příklad. Dáš si steak, k tomu brambory, třeba půl kila, zeleninu a další věci. A ten žaludek najednou dostane takové množství jídla, že to může být skoro kilo na jedno posezení. Kilo jídla! A než se s tím organismus vypořádá, musí toho opravdu hodně zpracovat. Právě to může představovat zbytečně velkou zátěž.

Tak jsem se zeptal, jak by to tedy mělo vypadat v praxi.

Bylo mi vysvětleno, že není problém dát si třeba 100–150 gramů kvalitního steaku, k tomu jeden nebo dva brambory a trochu zeleniny. Podle velikosti by to mohlo být přibližně 200 gramů brambor.

Steak o hmotnosti 100–150 gramů může obsahovat zhruba 20–35 gramů bílkovin, podle druhu masa a jeho úpravy. Dvě stě gramů brambor zase dodá především sacharidy, přibližně 30–40 gramů.

A pokud bych potřeboval doplnit další živiny, můžu si k tomu dát menší proteinový nápoj nebo kvalitní sacharidovo-proteinový nápoj, tedy gainer. Nejde o to vypít další litr tekutin, ale jen doplnit to, co mi v daném jídle chybí.

Například se najím a potom pomalu popíjím proteinový nápoj tak, abych doplnil potřebné množství bílkovin a sacharidů. Pokud chci v jednom jídle přijmout například 50 gramů bílkovin a 50–60 gramů sacharidů, můžu část těchto živin získat z pevného jídla a zbytek doplnit nápojem.

Tím bych nemusel žaludek zatěžovat tak velkým objemem pevné stravy najednou. A podle toho, co mi bylo vysvětleno, bych mohl zjistit, že už za dvě hodiny jsem schopný dát si další jídlo, aniž bych měl pocit, že jsem pořád plný.

A nemusí to být jen steak s bramborami. Vezměte si třeba skyr. Není pro mě problém sednout si a sníst celý půlkilový kelímek, k tomu přidat ovoce, další potraviny, piškoty a podobně. A najednou je z toho zase pořádná porce.

Bylo mi řečeno, že ani skyr není problém. Půlkilové balení může podle konkrétního výrobku obsahovat přibližně 45–60 gramů bílkovin. Jenže když k tomu začnu přidávat další a další věci, zvětšuje se i celkový objem jídla.

Proto mi bylo doporučeno vyzkoušet třeba menší porci skyru, přimíchat do něj trochu proteinu a tím snížit množství jídla, ale zachovat potřebnou výživovou hodnotu. Samozřejmě záleží na konkrétních potravinách a jejich složení.

A víte co? Já jsem to nakonec pochopil. Nebo si alespoň myslím, že jsem to pochopil. 😁 Zkusím to takhle udělat a uvidíme, jak na to moje tělo bude reagovat.

Když jsem si potom všechno propočítal, protože jsme nad tím dlouho diskutovali a já si zapisoval jednotlivá jídla, vyšlo mi, že jsem schopný sníst skoro o 50 % méně pevné stravy, a přitom přijmout přibližně stejnou výživovou hodnotu.

A teď si někdo možná řekne: „To máš pořád jenom pít proteiny, proteiny a zase proteiny?“

Ne, takhle to vůbec nemyslím. Nejde o to vypít pořád celý šejkr nebo nahrazovat všechna jídla nápoji. To by ani nebylo cílem.

Vezměte si, kolik lidí si běžně smíchá jogurt nebo tvaroh s proteinem, přidá trochu medu nebo ovoce a má hotové jídlo. To přece není nic neobvyklého.

Já se bavím především o omezení obrovského množství pevné stravy, kterou musí trávicí systém zpracovat. Když do sebe dostanu najednou velkou porci masa, brambor, zeleniny a dalších potravin, je to něco jiného, než když část živin doplním menším nápojem.

Právě na tohle jsem se při konzultacích zaměřil. Cílem je podle doporučení snížit množství jídla, které musím najednou sníst, a přitom zachovat potřebný příjem živin.

Bylo mi řečeno, že mi takový režim může ulevit od pocitu přeplněného žaludku a že postupně možná zjistím, že už nepotřebuji tak velké porce jako dřív.

Takže to chci vyzkoušet v praxi. Nebudu tvrdit, že už teď vím, jak přesně to bude fungovat. Chci sledovat, jak se budu cítit, jak mi bude trávit a jestli mi tento způsob stravování bude vyhovovat.

Nechci jíst méně živin. Chci jen najít způsob, jak je do sebe dostat efektivněji, bez zbytečně obrovských porcí. 💪

Takže se budu snažit pomalu a postupně ubírat pevnou stravu. Vždycky si to nějak doplním a dopočítám, abych zachoval potřebnou výživovou hodnotu. Zároveň se budu snažit trochu ubrat i na cukrech, protože když jsme to na konci všechno spočítali, vyšlo nám, že se někdy dostávám až na 800 gramů, někdy dokonce na kilo cukrů denně. A to už je asi opravdu moc.

Dokonce se divili, že při takovém množství zatím nemám žádné problémy s cukrovkou. Hned na začátku jsme si totiž objednali čaj. Já čaj miluju, takže jsme měli černý čaj a já si do něj nasypal tolik cukru, že na mě ostatní koukali, jestli nejsem nemocný. A já jim na to říkám, že mi to takhle prostě chutná. 😁 No jo, člověk je někdy blázen. Ale to jsem teď trochu odbočil.

Každopádně se budu snažit postupně krotit v jídle a upravit si celý režim. Chci se také zaměřit na pas. Ne že bych chtěl říct, že mám široký pas kvůli tuku, to ne. Jde spíš o to, že při takovém množství jídla musí trávicí systém všechno zpracovat a břicho může být často plné a nafouklé.

Takže se budu snažit postupně dostat pas zpátky tam, kde jsem ho míval kdysi. Jano, vím, že je to běh na delší trať, ale chtěl bych toho dosáhnout. A třeba znovu vyzkoušet i vakuum, které jsem kdysi uměl a nedělalo mi problém.

Pamatuju si, že jsem dřív neměl nijak široký pas, právě naopak. Vím, že když jsem se na břicho a pas soustředil a trochu na tom pracoval, dokázal jsem je postupně zlepšovat. Proto věřím, že bych to mohl zvládnout i teď.

Ještě si vzpomínám, jak mi kdysi někdo před závody říkal, abych si pořád rukou nekontroloval břicho a pas. Byl jsem na to zvyklý, ale prý to před závody nebylo vhodné kvůli rozhodčím nebo celkovému dojmu na pódiu. Přesně už nevím, jak to bylo myšlené. Nejsem rozhodčí a do těchto pravidel se úplně nevyznám. Navíc je to už desítky let.

Každopádně bych se chtěl vrátit k úzkému pasu a břichu, které jsem měl kdysi. Vím, že toho jsem schopný dosáhnout, protože jsem s tím dříve neměl nijak zásadní problém. Když jsem chtěl, dokázal jsem na tom pracovat a výsledky se dostavily.

Teď to bude chtít hlavně trpělivost, postupné změny a čas. 💪
Měření, aktuální forma a další plány 💪

Ještě na začátku celého procesu jsem se nechal pořádně proměřit a zvážit. Schválně jsem si nechal změřit i výšku, protože jsem si nebyl jistý, kolik vlastně měřím. Myslel jsem si, že se člověk postupem času přirozeně trochu zmenšuje, a říkal jsem si, že už možná nemám ani těch 188 cm, ale spíš nějakých 186 cm.

No, nevím, jak přesně měřili, ale naměřili mi 189,2 cm. Takže skoro 190 centimetrů! A to pěkně bez bot, normálně tak, jak se to má měřit. 😁 Navíc nahoře nemám žádné velké vlasy, které by mi přidaly půl centimetru. To mě docela pobavilo.

Váha v ten den činila 135,8 kg. Byl jsem úplně nalačno, zkrátka prázdný. Takže těch 135 kilo plus minus se pořád drží.

Další výsledky sem možná později přidám. Jsou zpracované v počítači a obsahují spoustu údajů. Ještě ale nevím, jestli zveřejním úplně všechno, protože jsou tam různé hodnoty, názvy a také jména. Nechci omylem zveřejnit něco, co by zveřejněné být nemělo.

Kromě toho mě kompletně přeměřili a domluvili jsme se také na fotografování. První fotky uděláme příští týden. Potom budeme postupně sledovat progres, jen ještě musíme domluvit, jestli se budeme fotit každý týden, jednou za dva týdny, nebo třeba jednou za měsíc.

Každý týden nemusí být změna tak výrazná, ale za dva týdny už by mohlo být něco vidět. A za měsíc by se snad měly ukázat ještě výraznější rozdíly.

A teď ty nohy! 🔥

U těch se opravdu musím zastavit, protože sám koukám a nestačím se divit!

Mám pocit, že to nebyla jen změna v přístupu k tréninku, ale že ty nohy dostaly úplně nový impuls. Jako kdyby dostaly novou šanci. Dokonce ani v době, kdy jsem kdysi pravidelně cvičil, jsem podle svého pocitu nedosáhl takového progresu za tak krátkou dobu.

Možná se projevuje svalová paměť. Kdo ví. Každopádně, když se podívám na naměřené hodnoty, obvod stehen se údajně změnil skoro o 8 centimetrů během přibližně jednoho měsíce. A rozdíl je podle mě výrazný také na pohled, co se týče svalového reliéfu, definice a celkového vzhledu svalstva.

Ano, někdo určitě řekne, že na začátku jde progres vždycky rychleji. To je možné. Uvidíme, jak to půjde dál. Každopádně bych si přál, aby to takhle pokračovalo! 😁

I holky říkaly, že je na nohách vidět výrazná změna. A není to jen o stehnech, na kterých je to vidět na první pohled, ale také o hamstringách. S těmi jsem měl vždycky takový zvláštní problém, i když si dnes říkám, že to možná bylo spíš v mojí hlavě.

Musím se ale přiznat, že se stehny jsem teď opravdu spokojený. Konečně mám pocit, že začínají pořádně reagovat, a hlavně mě ty tréninky neskutečně baví!

Krátké, intenzivní tréninky bez zbytečného trápení. Jedou se cviky, které mě baví, a soustředím se na to, abych sval opravdu procítil. Stehna pořádně zapojím na předkopávání a potom je dorazím na hacken dřepech.

Jestli nakonec přejdu na trénink nohou obden, to ještě uvidím. K tomu se také vrátím později.

Rozhodně ale nechci trénovat neustále bez přestávky, protože to bych pravděpodobně nedokázal dostatečně zregenerovat. Právě proto se budu muset zaměřit také na regeneraci a odpočinkové fáze. Ty budou nesmírně důležité a rozhodně na ně nesmím zapomínat.

Tady už jsem se zase dostal od stravy k tréninku, takže to trochu míchám dohromady. 😁 Ale to nevadí, k tréninku a regeneraci se vrátím v samostatném tématu.

Zpátky ke stravě 🍽️

Co se týče stravy, chtěl bych tedy postupně snížit především objem jídla, které během dne sním, nikoliv automaticky snižovat příjem bílkovin.

Podle doporučení, která jsem dostal, bych se měl pohybovat přibližně kolem 300 gramů bílkovin denně. U sacharidů bych měl mířit zhruba na 500 gramů denně nebo o něco méně podle toho, jak na změny bude reagovat moje tělo.

Bylo mi řečeno, že pokud budu mít některý den sacharidů méně, nemusí to být problém. Mám ale sledovat, jak se budu cítit, jak budu zvládat tréninky a jak bude moje tělo reagovat.

Teoreticky bych mohl zkusit postupně snížit příjem třeba na 300 nebo 200 gramů sacharidů denně. Ale upřímně? Sám zatím nevím, jestli by mi to vyhovovalo. Budu to muset postupně vyzkoušet a uvidím.

Zároveň mi bylo řečeno něco, co mě docela zaujalo. Prý někteří kulturisté zaznamenávají výrazné změny ve formě a někdy i ve svalovém vzhledu právě během soutěžní přípravy.

V objemové fázi člověk nabírá nejen svalovou hmotu, ale může nabrat také zbytečný tuk. V období, kdy se trénink a strava upravují a tělo má prostor na regeneraci, se zase řeší zotavení a příprava na další fázi.

A když potom přijde cílená příprava, upraví se strava, trénink i regenerace a člověk se postupně dostává do lepší formy. V této fázi mohou být svaly výraznější a lépe vynikne jejich definice. Jak velký skutečný svalový progres přitom nastane, samozřejmě záleží na konkrétním člověku a podmínkách.

Tohle všechno mě zajímá a chci tomu lépe porozumět. Nechci jen slepě něco dělat, ale postupně zkoušet, co bude fungovat právě u mě.

Takže tak. Stravu budu upravovat postupně, budu sledovat výsledky a podle nich se rozhodnu, co dál. Nechci dělat žádné zbytečné extrémy, ale zároveň se nechci zastavit na místě.

Cílem je další progres, lepší forma a hlavně dlouhodobě udržitelný systém, který bude fungovat právě pro mě. 💪🔥