Dovolim si shrnout zavod v Boreticich:
zacnu vicemene chronologicky, patecnim vecerem: Freimenovi jsme psal, ze tam budu ( i s Ladou o pul devate, prece jenom, mam to 100km, tak jsme chtel mit rezervu)
dostalo se mi plamenne odpovedi, ze jsme si prece "davno rekli" ze tam budeme v 8 a v 8,15 se sejdeme u registrace
slusne jsme pripomenul, ze posledni domluva s nim na spolecny trening obsahovala cas 16,50
a vskutku, nebylo ani ctvrt na sest a Freimen uz z dalky vysvetloval, proc se "malinko opozdil"
ale nedalo mi to a v sobotu jsme si to naplanoval tak, abych tam byl na cas
bohuzel, nase uzasna opravujici se D1 byla ucpana, takze jsem na cca 20 minut zaparkoval nekde pred Rousinovem v polich
ale rezerva byla a nebylo proc se honit, jenom bylo jasne, ze 8,15 je opravdu nerealny cas
cca v 8,15 (to uz jsme byl na vypadovce smerem na Velke Pavlovice) telefon. Letmy pohled na displej prozradil, ze vola sam velky kapitan naseho tymu, Freimen. Uz jsem se pripravoval na to, ze me serve, ze nejsem na stanovisti. Ovsem, zcela neocekavane (
) jsem se dozvedel, ze uz bude vyrazet z Brna, protoze..........
takze ve finale ja stal u registrace 8,29 a Freimen prisel uz 9,12
(ale podle slov jeho krasne a mile pritelkyne, kterou bych touto cestou rad pozdravil, je to u nej zcela bezne a kazdy, kdo se s nim na necem domlouva, s tim musi pocitat)
ale dokonale to vyvazil tim, ze hned po prichodu se vsem omluvil (pravdepodobne, protoze toho rekl na jeden nadech behem 30 vterin zhruba tolik, co bezny clovek za cely den
) a zacal "kapitanovat": rozdal tricka, Hell gely (dekuju sponzorovi
Extrifit) a organizovat propagacni foceni
pote byla valecna porada ohledne taktiky (muj navrh zacit sprintem a u kazde prekazky zrychlit neprosel
), takze jsme poslechli a srovnali se do dvojic ( ja vyfasoval Petra Oplistila, ktery ma z kulturistiky tolik medajli, ze jenom vypsat to sem by mi trvalo do vecera).
Potom prisla na radu prvni prekazka, pripevneni startovniho cipu, Freimen to ovsem zvladl uz za pet minut, a tudiz jeho start ohrozen nebyl :-D
Co mi ovsem dokonale pokazilo radost byl Guruhonza, ktery den predem psal Ladovi, ze bud mu sezene odvoz (ja byl bohuzel plny) nebo nikam nejede a nasledne zazracne sehnal kamarada, takze slibil prijet. Ovsem cca 5 minut pred zacatkem napsal/volal (?) Freimenovi, ze nestiha a ze to musime dat bez nej. Coz me velmi mrzelo a uprimne jsem pak pochyboval :- (
Bohuzel, taktika selhala hned po startu, protoze kdyz jsme dobehl k prvni prekazce, cca po 800 m do mirneho kopecka, po Oplim nebyla ani stopa
takze jsem dal pokracoval solo
k prvni prekazce jsme dobehl treti z nasi
vlny, ale treti, "fosna nastorc" pro me byla kriticka, rovnovaha neni moje stranka, takze jsem se do toho vrhl osvedcenym stylem" krok-sun-krok" a milimetr za milimetrem jsem se blizil ke konci, v tom kolem me problehlo neco maleho cerneho a ja s uzasem sledoval holcinu, cca o vaze 40 kilo (ano, jedna z teh dvou vlevo na startovni fotce) jak tech cca 8 metru dala na 4 kroky a mizi v prachu.
nekde v tomhle miste me predbehlo asi 50% startovniho pole a ja jich pak dohnal sotva 10%
dalsi prekazkou bylo neseni pytle s piskem (?) do svahu, prekazkou rozhodne nebyla vaha, ale sklon svahu ktery odhaduju tak na 80% a hlavne cesta dolu, ktera byla o zlomkrk
dalsi trasa vedla opet do toho sameho kopce a pak vlevo, kolem vinohradu, kde jsme potkavali a zdravili (aspon ti vychovanejsi z nas) cesace. Nasledujici prekazky se mi trochu slevaji, ale byly tam baheni jamy v poli, pneumatika od traktoru k obraceni (2x), pak skok do potoka a skrabani se z nej ven, neseni pneumatiky a nasledne pritahovani ji na lane zpet a pak brodeni nejakeho kaliste pro prasata.
Zde bych se rad zastavil, ponevac jsme zde zapadl a nebyt slicne blond Slovenky, ktera me s nasazeni vytahla, byl bych tam patrne dodnes. Za odmenu jsem se s ni aspon vyfotil, rka, ze jestli mi na to dojde manzelka ( ahoj milacku), tak to bude bolet, ona mne vsak upokojila ("Neboj, ked ma zbada moj priatel, tiez neodizdem po svych"), ze ma podobny problem
Cimzo timto vsechny zadam o pomoc pri hledani teto fotky, rad bych si ji zalozil do denicku :-)
Rozloucil jsme se a pokracoval dal, smerem k nejake dedince. Zde vsak polni cesticka nenadale skoncila v potoce pod mostkem, kde uz se nahromadilo spousta prihlizejicich. Na me srdecne pozvani, aby se pridali, ze voda je jak kafe ( mysleno barvou, ne teplotou), bohuzel nikdo kladne nereagoval, nechapu proc?
A pak prislo velke finale, dalsi brodeni potucku (kolikate uz?) a lezeni po lane. Ackoliv byly na lane uzly, tak pro nas klasickeho vzrustu byly moc daleko, z jednoho jsem nedosahl na druhy (mozna jenom spatne lano) a navic byl start z baheni jamy, takze vsechno krasne klouzalo bahnem, proto nasledne zazvoneni na rolnicku bylo vitezstvim vule nad hmotou
tech co to nezvladli bylo dost, a tak se okoli veze plnilo anglicakujicimi souperi
Po tomhle asi poradatele usoudili, ze nas nechaji spocinout v leze a prislo plazeni. Zde bych rad uvedl, ze to bylo to nejprijemnejsi plazeni, co jsem kde zazil, nebot jako podklad slouzila kvalitni cernozem z pole, notne zalevana pritomnymi hasici, takze klouzala skoro jako led na rybnice, stacilo zarazit prsty do hliny, mocne se pritahnout a uz to svistelo
.
Predposledni prekazkou ( z toho co pocitam jako prekazky) bylo jakesi acko, naklonena rovina, po ktere se mel zabahnenemu praseti podobny zavodnik pomoci lana vyskrabat nahoru a na druhe strane slezt. Opet start z baheni jamy, takze kluziste, tentokrat ovsem lanko s malinkym prumerem, takrka neuchopitelne, byt s uzliky. Nebudu to natahovat, od posledniho uzliku mi chybel cca metr, ktery jsme neprekonal a sjel zase dolu, do bahynka. Po omluvach vsem pritomnym, ktere jsem naprosto negentlemansky ohodil bahnem ( nikdo si ovsem nestezoval) jsme se potupne vydal na 30 anglicaku. Zde bych rad vyzvihl rozhodciho, ktery zde dohlizel, nebot na nem bylo videt, ze svoji praci ma rad a ze ho bavi
Po tomhle uz byl jenom tradicni ostep (a pro me tradicnich 30 anglicaku), preskok pres vatru jako Juro Janosik a svalnaty Spartan s necim, co vypadalo jako uchostoury pro slony. Puvodne jsem mu to chtel sebrat, nebo ho aspon odhodit (tahle taktika se osvedcila na Moninci), ale byl to porez a otloukl me jako pistalicku, nicmene na zem nedostal.
takze jsem si slavnoste dobehl do cile pro cervenou medaili a svoji drahe polovicce (ktera vzala misto dobrovolnika, aby mohl bezet i Oplina) odevzdal chip.
Posledni svetly bod zavodu byly asi spolecne sprchy, ale o tech psat uz nebudu, protze by me Freimen zase narkl, ze jsme uchylak a buhvi co jeste
(mala poznamka na zaver, ne vsechno se muselo nutne udat tak, jak jsem zde popsal)
Takze jeste jednou diky organizatorum, a dali Buh a Freimen dobre osefuje, priti rok bych rad zautocil na Trifectu.
Jeste nekolik fotek na zaver:
Slicne zavodnice, ktere mi dali na frak
Zaverecne foto, prosim za povsimnuti, jak hluboce davam najevo, ze Freimen je ten nejuzasnejsi kapitam
..a zde drive zminovany rozhodci, co ma svou praci opravdu rad:
https://www.facebook.com/photo.php?v=10200729179054064&set=vb.1299511170&type=2&theater _________________
Padre vám možná řekne, co je peklo, ale já vám ho ukážu!
Nastavení
Registrace
Přihlášení/Login
na tom lane sem mel stejnej problem.. uz mi chybel jenom kousek od zvonecku ale uplne odesla sila a skoro sem z toho sletel 
