Mates-daoc konečně chci něco dokázat

Mates-daoc · Zaslal: čt srpen 20, 2026 9:07 am Předmět:

Mates-daoc · Zaslal: ne srpen 23, 2026 10:37 am Předmět: 23 August

Hallo Freunde und Bekannte,

hier kommt nach ein paar Tagen wieder ein kleines Update. Ja, die letzten Tage waren etwas anstrengender, vor allem wegen der Reha und allem, was sonst noch dazugehört. Aber mein Gesundheitszustand verbessert sich, die Schulter regeneriert sich und heilt langsam.

Damit verbunden ist allerdings ein großes Problem, mit dem ich zu kämpfen habe – die Schmerzen. Wie ich schon gesagt habe, werde ich mich nicht beschweren. Die Ärzte haben mich selbst darauf hingewiesen: Es heilt, es wächst wieder zusammen, es wird weh tun und es wird noch lange weh tun.

Also entweder Medikamente oder keine Medikamente. Ich habe mich jetzt dazu entschieden, die Medikamente wegzulassen, weil sie mir nicht gutgetan haben. Die Schmerzen sind deshalb wirklich sehr stark. Jeder, der sich – Gott bewahre – mit einer solchen oder einer ähnlichen Verletzung auseinandersetzen muss, sollte damit rechnen.

Die Schmerzen sind wirklich brutal. Vor allem nachts. Ins Bett kann ich mich immer noch nicht richtig legen, deshalb schlafe ich zum Beispiel im Sessel. Wenn der Arm frei liegt, zieht es ständig und tut ziemlich weh. Im Sessel oder auf der Couch versuche ich so zu sitzen, dass der Arm frei liegt, aber trotzdem schlafe ich höchstens zwei Stunden. Danach wacht der Arm praktisch wieder auf und fängt erneut an zu schmerzen.

Aber jetzt geht es langsam wieder zurück in den normalen Rhythmus – zurück zum Training und auch zurück zu richtigem Essen.

. Zdravím přátele a kamarády. Další aktualizace po několika dnech. Ano, poslední dny byly trochu náročnější, hlavně kvůli rehabilitaci a dalším věcem kolem. Zdravotní stav se ale lepší, rameno regeneruje a hojí se.
S tím je ale spojený jeden velký problém, se kterým se potýkám – jsou to obrovské bolesti. Jak jsem říkal, nebudu si stěžovat. Doktoři mě na to sami upozorňovali: hojí se to, srůstá to, bude to bolet a dlouho to bolet bude.
Takže buď léky, nebo žádné léky. Já jsem se teď rozhodl léky vysadit, protože mi nedělaly dobře. Takže bolesti jsou opravdu obrovské. Ať s tím každý počítá, kdo se bude potýkat, nedej bože, s takovým zraněním nebo něč podobným.
Ty bolesti jsou fakt ukrutné. Hlavně v noci. Do postele se ještě pořád nedá pořádně lehnout, takže spím třeba v křesle. Když je ruka volná, tak to prostě tahá a dost to bolí. V křesle nebo na sedačce se snažím sednout tak, aby byla ruka volná, ale stejně spím maximálně dvě hodiny. Pak se ruka probudí a začne se ozývat.
No, ale teď už se pomalu vrátíme zpátky k režimu, k tréninku a taky zpátky k pořádnému jídlu.

Co se týká tréninku, tak mám teď pouze rehabilitační tréninky, ale jsou to poměrně náročné rehabilitační tréninky. Těžší tréninky a přípravu na návrat k běžnému tréninku jsem zatím kvůli ruce vypustil. Znovu s nimi začnu až v pondělí, aby si ruka trochu odpočinula, protože dostala opravdu hodně zabrat.

Když vezmu v úvahu, že je to teprve měsíc a půl po operaci, vlastně ani necelých šest týdnů, tak k tomu asi není potřeba nic dalšího komentovat.

Co se týká stravy, musím teď opravdu hodně dbát na kvalitní jídlo. Zjistil jsem, že tělo má obrovský hlad – opravdu strašný hlad. A musím přiznat, že na kvalitě stravy je to teď hodně znát.

Jak už jsem naznačil, budu během dne přidávat další jídla. Budu přidávat více masa, fazolí, hrášku a čočky. Takže například maso s fazolemi, hráškem nebo čočkou – jednoduše nějaké luštěniny. Jednak kvůli doplnění energie a jednak proto, že mi luštěniny opravdu hodně chutnají.

Určitě přidám také více ryb – jak lososa, tak i další druhy ryb, které jsou tady dostupné.

A určitě budu postupně přidávat i trochu více mléčných výrobků. Celkově chci zvýšit příjem bílkovin přibližně o 100 gramů. Sacharidy ani tuky teď nijak zvlášť neřeším. Vitamíny a minerály doplňuji průběžně během celého dne.

Možná si někdo řekne, že je to blbost nebo dokonce šílenství, tolik bílkovin. Počítám totiž, že se dostanu už někam přes 300 gramů bílkovin denně. 400 gramů to nebude, ale těch 300 určitě.
Sacharidy ani tuky teď nijak zvlášť neřeším. Prostě to tak cítím a moje tělo si o to říká. Žaludek funguje skvěle. Je to teď jako dvanáctiválcový motor, který potřebuje benzín, benzín a zase benzín, aby mohl spalovat a podávat výkon. Přesně takový z toho mám pocit.
Jinak všechno funguje dobře a nemám žádné jiné zdravotní problémy. Co se týká ruky, jediný problém jsou zatím bolesti. Jinak pohyblivost ruky se zlepšuje. Natočím o tom video, protože je zase o něco lepší. Každým dnem se to posouvá. Jsou to třeba jen pár milimetrů zlepšení, ale pořád je tam vidět pokrok.
Nechci to ale uspěchat. Teď mě čeká velká kontrola, pravděpodobně ve středu nebo ve čtvrtek. Doktoři mi ještě dají vědět, protože se mezi sebou musí domluvit. Budou se dělat kompletní kontroly – rentgen, sono a všechno ostatní.
Takže vám samozřejmě dám vědět. A pokud mi to doktoři dovolí a budu mít možnost, určitě sem postnu nějakou fotku z rentgenu nebo sona, případně ukážu, jak to uvnitř vypadá.
Mimochodem, podle toho, co jsem viděl, bych mohl zveřejnit i kompletní snímky – sono a rentgeny před operací, tedy jak bylo rameno rozbité, jak byly utržené obě části rotátorové manžety, a potom porovnání s tím, jak to vypadá teď.
Ale záleží samozřejmě na vás, jestli by vás to zajímalo. Kdo by to chtěl vidět, klidně napište. Já s tím nemám žádný problém.
Jinak ohledně další věci…

Příští týden, ale neřeknu přesně kdy – schválně. Hodím sem otázku a kdo odpoví do PM, ten se může těšit. Ale o tom ještě určitě napíšu úplně zvlášť.
Jak jsem říkal, bude se to týkat soutěže.
A tímto vám chci hlavně popřát a poděkovat všem za vaši podporu. I když třeba vždycky není ta podpora tak velká, z mojí strany půjde o nějaké proteiny a případně další pomoc, kterou si budete moct vybrat u Ronny Shopu, a zbytek už zařídím já.
Každopádně vám všem moc děkuju za podporu. Moc si toho vážím.
Takže v průběhu příštího týdne – neříkám přesně kdy – to určitě zveřejním. V ten den to napíšu srozumitelně a jasně, aby každý přesně věděl, o co jde.

Co se týká mojí rehabilitace a celkové rekonvalescence, tak mi teď hodně pomáhají rázové vlny, nebo jak bych to správně nazval. Měl jsem a stále mám také elektrošoky, respektive elektrické impulzy, které, dá se říct, dost bolí, ale na regeneraci mi opravdu pomáhají.

Potom je tam ještě jeden přístroj, když to řeknu zdravotnicky, který pracuje s nějakými frekvencemi, mikroimpulzy nebo mikrovibracemi. Cítíte to, jako kdyby po vás chodily nebo vás jemně píchaly malé jehličky. Dá se nastavit větší i menší intenzita podle toho, jak to člověk zvládá a jak to cítí.

Hodně mi to ulevilo. K tomu samozřejmě znovu ledování a ochlazování ramene, případně různé chladivé krémy, aby se rameno zklidnilo.

Jinak rehabilitace probíhá pořád dokola, prakticky každý den. Jak už jsem říkal, jsou tam jemné masáže, větší masáže, kryosauna, teplé kameny, teplý olej, akupunktura, elektrické výboje, magnetická deska, elektrická deska a teď přibyly další procedury.

Je v tom také sauna, různá pohybová cvičení, rehabilitační gymnastika a spousta dalších věcí.

Právě proto se kolem mě během celé rekonvalescence točí opravdu hodně lidí, kterým určitě na konci budu děkovat, pokud všechno dobře dopadne. A vlastně už jsem jim za jejich pomoc několikrát poděkoval.

Dále jsem zase zařadil plavání. A taky non-stop piju Aminozajra, tedy aminokyseliny, které jsem vám ukazoval na fotografii. Když to vezmu průměrně, jedna flaška mi teď vydrží maximálně tři dny. Míchám si to s vodou, někdy s čajem, prostě to piju prakticky non-stop. Je mi to jedno.

Aspoň tím ušetřím za další nápoje, které jsme dříve kupovali – Fantu, Colu, Sprite a další podobné věci, které jsme měli doma a které jsem občas, přiznám se, pil.

Třeba mi chutnaly ochucené vody s citronem, s přírodním citronem, pomerančem nebo grepem. Byly trochu perlivé, ale jen lehce. Bohužel jsou ale v dnešní době ceny těchto sladkých nebo přírodně slazených nápojů, které obsahují třeba jen 3, 5 nebo maximálně 10 procent šťávy, šílené. Velké dvoulitrové balení stojí klidně 3 až 5 euro.

A sorry, za ty peníze si radši vezmu aminokyseliny, namíchám si je s vodou a jsem úplně spokojený.

Navíc tím tělu dodám aminokyseliny a další látky, které potřebuje. A když jsme se teď dívali na ceny, tak jsme zjistili, že nealkoholické nápoje jsou u nás v Německu opravdu šíleně drahé.

Nevím, jak je to v Česku, ale tady jsou ty ceny fakt šílené.
Už jsem se radil a během dne jsem přidal více proteinu. Dám si ho dvakrát až třikrát denně, přibližně 450 gramů proteinu smíchaného s vodou. Vždycky si dávám na noc jeden vícesložkový protein a přes den také vícesložkový. Někdy i třikrát denně, ale záleží na chuti a náladě.

V dnešní době mi navíc začalo hodně chutnat vysokoproteinové mléko. Vzpomněl jsem si totiž na mládí, kdy jsem ještě hrával hokej. Ano, je to minimálně 30 let zpátky.

Tehdy prakticky žádné proteiny neexistovaly. Vím, že se používalo buď kondenzované mléko, které bylo dražší, nebo – pokud si dobře pamatujete – sušené mléko. Byly myslím tři druhy: nízkotučné, polotučné a odtučněné. Červené, modré a zelené. Bylo to v prášku.

Ano, bylo to ještě za socíku, za komunistů, a my jsme to vlastně brali jako protein a výživu. Protože slovo protein jsme tehdy ještě ani pořádně neznali. Prostě jsme lítali po hřišti a hráli hokej.

A ta chuť toho vysokoproteinového mléka je úplně stejná, takže jsem si na to vzpomněl a začalo mi prostě chutnat.

Někdo si možná řekne, že je to zbytečnost, ale když mi to chutná a není to drahé, tak proč ne? Navíc to mléko v dnešní době vyjde levněji než obyčejná voda.

Co se týká další suplementace, zařadil jsem už kreatin. Ano, první dva dny mě kreatin trochu prohnal, protože moje tělo si na ty dávky musí postupně zvyknout. Teď už se to ale ustálilo, takže je to v pohodě.

Kreatinu beru přibližně 20 až 30 gramů denně. Nevím přesně kolik a nijak to neřeším. Prostě si ho míchám do jakéhokoliv pití podle toho, jak se mi zrovna chce.

Když mi někdo řekne, že 5 až 10 gramů je moc, tak dobře. Když tělo dostane větší dávku, vezme si, co potřebuje, a zbytek vyloučí. Beru to tak, že je to přirozená reakce organismu.

Vždycky jsem měl pocit, že jsem měl lepší výsledky. Neříkám, že to byly skutečně lepší výsledky – možná to bylo placebo. Ale ten efekt jsem vnímal, když jsem užíval nesmyslně vysoké dávky. Ani přesně nevím, kolik to tehdy bylo.

Někdo si možná řekne: „To vyhazuješ peníze, je to plýtvání.“ Ano, možná je. Ale je to moje tělo a můj organismus. Dělám to na svém vlastním těle a sám si za to nesu zodpovědnost.

Já si prostě myslím, že 5 gramů kreatinu denně je strašně málo. Nikdo přesně neví, kolik kreatinu konkrétní tělo potřebuje. Každý organismus je jiný a podle mě si tělo samo vezme tolik, kolik potřebuje. To, co už nepotřebuje nebo nechce, zase vyloučí.

Tak to mám nastavené se vším.
Ještě jsem dneska dostal jeden takový booster na trénink od firmy BioTechUSA, od kamaráda, který mi jako dárek věnoval tři balení. Takže je postupně vyzkouším.

Jinak boostery jsou samozřejmě dobrá věc, ale jak každý ví, je to pořád jenom doplněk stravy. Je to jen určitá pomoc a nějaké procento navíc, rozhodně to není žádný zázračný grál.

Takže přesně takhle k tomu taky přistupuju a tak je potřeba to brát.

No, zase jsem se nějak rozepsal – bláboly o ničem. Nevadí. Aspoň píšu o něčem. 😄

Jinak co bych ještě řekl k regeneraci. Po dvou měsících od operace se plánuje menší kontrolní test, při kterém doktoři zjistí, jak se všechno vyvíjí a jak regenerace pokračuje. Takže do té doby jsou ještě zhruba dva týdny. Dopředu mi ale neřekli, čeho přesně se test bude týkat, takže se nechám překvapit.

Sami doktoři už několikrát říkali, jak jsem psal, že regenerace pokračuje fantasticky. Pro mě je to fantastické, pro doktory až moc – prý je to skoro nepřirozené a není to úplně normální. Já jsem jim na to řekl, že sám nejsem normální, takže tomu taky nerozumím. 😄 Ale to je jedno, už jsme se o tom bavili a už jsem o tom psal.

Takže počítám s tím, že pokud všechno půjde dobře, možná bych mohl začít trošičku trénovat vršek těla už někdy po třech, čtyřech nebo pěti měsících. Ne až po osmi, deseti nebo dvanácti měsících, jak původně říkali doktoři, respektive jak byl nastavený první rehabilitační plán. Možná by to mohlo být zhruba o polovinu dříve.

Ale nechci absolutně nic uspěchat. Vůbec nic.

Protože teď ještě ani není úplně zahojená ta utržená rána, respektive utržené vazy a šlachy, které byly při operaci sešité. Teď se teprve vytváří nové spojení, které se musí pořádně zahojit a postupně zesílit. A teprve potom se můžeme bavit o nějakém skutečném tréninku.

Nejsem samozřejmě žádný doktor, ale myslím si, že každý chápe, že když se něco utrhne, následně se to přišije nebo spojí dohromady, tak trvá několik měsíců, než se to pořádně spojí, zahojí a zpevní.

Takže to už nechám na matce přírodě a na mém těle, jak se s tím popere. Já mu jenom dopřeju to nejlepší, co můžu, a budu dělat všechno pro to, aby se co nejrychleji a hlavně pořádně zotavilo.
Krátké shrnutí za víkend. Ještě zkusím postnout nějakou fotku nebo video. Další videa by mohla být příští týden už přímo z rehabilitace a z rehabilitačního tréninku.

Všechno se ale ještě uvidí zítra podle toho, jak na tom budu. Zítra zase nastavíme nový plán a podle toho se uvidí, jak budeme pokračovat dál.

Mates-daoc · Zaslal: ne srpen 23, 2026 10:38 am Předmět:

Turakam · Zaslal: ne srpen 23, 2026 4:51 pm Předmět:

Teším sa, že tak dobre napreduješ, skvelé, onedlho v plnom zábere!

_________________
"I guess he’s taking Hunt to Takedown City, where the pain is free and the hits are plenty."
On to Turakam nemyslí zle, občas jsou ty jeho poznámky na ránu, ale většinou jsou dost na místě. To je takový náš Dr. House
"Conor Bless"

Mates-daoc · Zaslal: út srpen 25, 2026 9:22 am Předmět: 25 August

Zdravím přátele, zdravím kamarády.

Děkuju všem za podporu. Další aktualizace: je další den, dopoledne. Ano, ruplo mi v hlavě. Zase už sedím na univerzitě v učebně a učím se.
Dneska ráno byly tři rehabilitace. Jedna byla taková masáž s protažením a zároveň se kontrolovalo, jak se zlepšuje rozsah pohybu. A za mě – nejen za mě, ale i rehabilitační pracovníci a doktoři říkají, že se to lepší.

Ano, bolesti jsou pořád stejné, někdy i větší. Menší neřeším. Prostě se s tím musím sžít, než se to zahojí. Tak to je.

Dneska jsem vám nachystal i video. Budu dávat odkazy, jsou to krátké shorty, kde je vidět, jaký už je rozsah pohybu toho operovaného ramene. Vždycky jdu jen do určitého bodu, kde to ještě dává smysl z hlediska bolesti. Dál nejdu, protože nechci rameno nějak poškodit nebo mu ublížit. Teprve teď se totiž pořádně hojí.

Jak asi znalci a odborníci vědí, nejdřív se musí vytvořit nějaké tkáně, spojení, všechno musí začít srůstat – a ještě to bude nějakou dobu srůstat, spojovat se a tak dále. Prostě je to na dlouhou štreku, ale s tím počítám.

Jinak dneska byla ještě druhá rehabilitace. Byl tam takzvaný lehký impulzní přístroj, který mi dával jemné impulzy do ramene. Měl jsem ho nastavený asi na 25 minut.

Bylo to dost divné a nepříjemné, ale určitě to svůj rehabilitační účinek má. Ono to funguje tak, že to chvíli pomalu vibruje, potom víc, pak to přestane a zase začne. Prostě taková tendence.

Dává to impulzy do toho zraněného ramene a ty impulzy jsou místy docela masivní. Ale jak jsem pochopil, má to svůj důvod – aby to proniklo co nejhlouběji a dostalo se to pořádně všude tam, kam má.

No a teď už odlehčenější verze, protože se změnila kultura na srandu. 😄

Jdu zase na starou kolej a ještě dál na učení. A já říkám: mě to baví! Mám teďka strašně moc volného času. Pracovat mám zakázáno – a teď to myslím opravdu v uvozovkách. 😄 Manuální práci samozřejmě myslím.

Na motorku mám taky zákaz. Kdybych ho neměl, tak určitě vezmu velkou bestii a někde na týden vypadnu na dovolenou. Jenže to teď samozřejmě nejde, jednak kvůli rehabilitacím a taky nechci zbytečně zatěžovat rameno.

Jak už jsem psal kdysi, každý, kdo má motorku a jezdí, ví, že na některých typech motorek musíte být hodně předklonění, takzvaně skoro ležet. A to teď opravdu není nic pro moje rameno.

Na druhou stranu mám i výhodu, že naše garáž, naše stáj, obsahuje i taková vozítka, ve kterých pohodlně sedíte, ujedete tisíc kilometrů a ani vás nebolí prdel. 😂

Motorkám tedy teď dám na nějakou dobu trošku oddech. I když moje Forza denně najezdí skoro sto kilometrů kvůli rehabilitacím a tak dále. A nedám na ni dopustit. ❤️

Ale to už patří na fórum o motorkách, ne o posilování, zdravé výživě a všem kolem toho. To je zase jiné téma. 😄
Tak jsem dneska k večeru v obchodě a najednou mě zase zaskočilo, kolik stojí nějaká opravdu čistá a kvalitní voda, případně voda s nějakým čistým ochucením.

Protože my, co jsme měli – teda už nemáme – na Grunewaldu vodu, tak ta byla hodně tvrdá. Za týden jsme měli tolik vodního kamene, že jsme museli koupit speciální filtr na vodu přímo na potrubí a každý měsíc jsme si ho nechávali od firmy čistit. Bylo to sice v servisu, respektive v nějakém paušálu, ale i tak.

Prostě peníze za vodu z kohoutku jsou šílené. A hlavně mi ta voda nepřijde chuťově moc kvalitní.

A můžu vám říct popravdě, že když jsem bydlel v Česku, tak mi tam voda podle mě chutnala mnohem lépe. Nemluvím teď o zdravotní nezávadnosti – ta je samozřejmě kontrolovaná a voda musí splňovat příslušné normy. Mluvím čistě o chuti. Podle mě byla voda v Česku lepší než ta, kterou jsme měli na Grunewaldu v Berlíně, a i než ta, kterou máme tam, kde bydlím teď.

Kdybych to měl dávat kojenci nebo malým dětem, tak bych osobně určitě raději použil nějakou filtraci. Ale to je jen můj názor. Hygiena, testy a všechno ostatní samozřejmě svoje normy má a voda je kontrolovaná.

Jen mi prostě nechutná tak, jak bych očekával.

A podle toho, co vidím v obchodech, kupuje šílené množství lidí balenou vodu. Asi vědí proč. 😄

Na druhou stranu – a teď mě asi někteří ukamenují – plastová voda je za mě taky úplný hnus. Co si budeme povídat. Natočíte vodu do plastu, necháte ji někde měsíc na světle a pak se člověk může jen ptát, co všechno se v té lahvi děje. Bakterie a tak dále a tak dále…

Já bych jednou chtěl mít vlastní studnu, případně čistou pramenitou vodu, samozřejmě přes pořádnou filtraci. To by byl podle mě luxus.

Ale zatím je to s vodou, alespoň podle mého názoru, docela špatné. A nejvíc mě štve kombinace kvality, chuti a hlavně ceny.

Ta cena je prostě šílená. 😄
Tak jsem si zjistil, že asi pivo je pitelnější než voda, a hledá za zbylé kembrdství a mlíko. 😄 Jako… to je jenom můj sarkasmus kvůli tomu, jak si pořád stěžuju na vodu.

Jinak rehabilitace – cítím se dobře. Ano, rameno pořád škube a pořád bolí. Zkoušel jsem už spát normálně v posteli, ale nejde to. Prostě mám strach o to rameno. Když jsem na jakékoliv straně, nedej bože na levé, tak na tom rameni prostě nejde ležet ani ho nějak zvednout.

Když spím na druhé straně, tedy na pravé, tak mi to operované rameno sklouzne dolů a taky to není ono. Takže zatím nechám spaní na takovém velkém polohovacím křesle, které se dá nastavit manuálně.

Jak už jsem psal, dá se na něm nastavit úplně všechno – od hlavy přes záda, bedra, nohy, stehna, lýtka, délku i šířku… prostě všechno. Je to takové rehabilitační křeslo, které se dá normálně sehnat na internetu a není to vůbec drahá věc.

Já ho mám nastavené spíš do lehu než do sedu. Rameno tam nic netlačí, není tam taková velká páka nebo tíha, která by ho tahala dolů. Navíc ho mám ještě podepřené takovou opěrkou a přes to mám hozenou deku. Takže rameno je úplně v klidu.

Ano, denně skoro nonstop leduju rameno a taky si myslím, že to strašně pomáhá. Myslím tím kompletně všechno. Každé procento počítám. Jestli mi jedna věc pomůže o jedno procento, druhá o další procento, třetí zase o další… a když se to všechno skloubí dohromady, tak z toho může být třeba o 20 nebo 30 % lepší rehabilitace a regenerace. Takže proč to nedělat.

Jinak co se týče stravy, připadám si, že jsem čím dál tím hladovější. A to čím dál víc. 😂

Udělám to asi následovně, protože teď jsem zjistil, že fakticky jsem jako prokopnutý balón, který potřebuje pořád luft – a tím luftem je jídlo. Ale zase ne kvanta.

Přiznám se, dneska ráno jsme byli v pekárně, protože byla otevřená. Dal jsem si takové malé chlebíčky – ne obložené, prostě jen takové malé chleby, dva kousky. Mezi ně jsem si dal něco jako šunku, normálně z prasete, tedy pepřovou šunku, ale kvalitní.

A můžu vám říct… té šunky bylo 250 gramů na ty dva malé chleby. Takže ano, jako prase jsem to zabil. 😂

Měl jsem po ruce mlíko, takové to plnotučnější, obyčejné mléko. Ne že bych ho vypil celé, jen jsem si trošičku loknul.

A můžu vám říct, že za hodinu jsem měl zase hlad.

Takže asi tak. 😂

Tak jsem si zjistil, že asi pivo je pitelnější než voda, a hledá za zbylé kembrdství a mlíko. 😄 Jako… to je jenom můj sarkasmus kvůli tomu, jak si pořád stěžuju na vodu.

Jinak rehabilitace – cítím se dobře. Ano, rameno pořád škube a pořád bolí. Zkoušel jsem už spát normálně v posteli, ale nejde to. Prostě mám strach o to rameno. Když jsem na jakékoliv straně, nedej bože na levé, tak na tom rameni prostě nejde ležet ani ho nějak zvednout.

Když spím na druhé straně, tedy na pravé, tak mi to operované rameno sklouzne dolů a taky to není ono. Takže zatím nechám spaní na takovém velkém polohovacím křesle, které se dá nastavit manuálně.

Jak už jsem psal, dá se na něm nastavit úplně všechno – od hlavy přes záda, bedra, nohy, stehna, lýtka, délku i šířku… prostě všechno. Je to takové rehabilitační křeslo, které se dá normálně sehnat na internetu a není to vůbec drahá věc.

Já ho mám nastavené spíš do lehu než do sedu. Rameno tam nic netlačí, není tam taková velká páka nebo tíha, která by ho tahala dolů. Navíc ho mám ještě podepřené takovou opěrkou a přes to mám hozenou deku. Takže rameno je úplně v klidu.

Ano, denně skoro nonstop leduju rameno a taky si myslím, že to strašně pomáhá. Myslím tím kompletně všechno. Každé procento počítám. Jestli mi jedna věc pomůže o jedno procento, druhá o další procento, třetí zase o další… a když se to všechno skloubí dohromady, tak z toho může být třeba o 20 nebo 30 % lepší rehabilitace a regenerace. Takže proč to nedělat.

Jinak co se týče stravy, připadám si, že jsem čím dál tím hladovější. A to čím dál víc. 😂

Udělám to asi následovně, protože teď jsem zjistil, že fakticky jsem jako prokopnutý balón, který potřebuje pořád luft – a tím luftem je jídlo. Ale zase ne kvanta.

Přiznám se, dneska ráno jsme byli v pekárně, protože byla otevřená. Dal jsem si takové malé chlebíčky – ne obložené, prostě jen takové malé chleby, dva kousky. Mezi ně jsem si dal něco jako šunku, normálně z prasete, tedy pepřovou šunku, ale kvalitní.

A můžu vám říct… té šunky bylo 250 gramů na ty dva malé chleby. Takže ano, jako prase jsem to zabil. 😂

Měl jsem po ruce mlíko, takové to plnotučnější, obyčejné mléko. Ne že bych ho vypil celé, jen jsem si trošičku loknul.

A můžu vám říct, že za hodinu jsem měl zase hlad.

Takže asi tak. 😂
Strašně se těším zpátky do toho režimu. Tréninky, prostě naplno. A možná budou ty tréninky pro mě ještě dokonalejší a těžší než všechno, co jsem si kdy odjel nebo natrénoval v jakékoliv přípravě. Protože ta hlava je teď tak nastartovaná, že je to neskutečné.

Snad se nic nestane, nedej bože nějaký velký průser. Ale ten by se opravdu musel stát. 😄

Jinak ohledně toho, na čem jsme se s kolegy domluvili kdysi dávno – že bychom zkusili na podzim nějaké závody – tak kolegové jasně řekli, že od té sázky ustupují a dáme to na neurčito. Sami vědí, že jsem zraněný a minimálně rehabilitace bude trvat do příštího roku. Pak se uvidí.

Ale jak jsem říkal, určitě někdy. Neříkám tento rok nebo až budu mít formu. Klidně to může být až za pět let. To nikdo neví.

I když je docela zajímavá představa, že člověk skoro starej dědek vyleze na pódium. 😂 Ale ta forma musí být samozřejmě alespoň adekvátní.

A teď něco za sebe. Dneska ráno jsem se vážil úplně nalačno a prázdný, jak se má. Měl jsem 132,7 kg. Takže nějakých 133.

Počítal jsem s tím, že voda, všechno tohle půjde dolů, když necvičíte. To je jasné.

A asi to znáte všichni – ten symptom, kdy se člověk podívá do zrcadla a řekne si: „Ty vole, to je strašný.“ 😂 Prostě teď to přeženu – hnus.

A pak vám někdo řekne: „Ty jo, ty seš obrovský!“ A já na to: „Ale nejsem, jsem malej prcek!“ 😂

Mám metr devadesát, necelý, ber centimetr plus mínus – záleží, jak se ráno postavím. 😄 A připadám si, že nemám žádné svaly, jenom kůži a hnus.

Ale přesně o tom to je. Člověk se vidí skoro každý den, a tak má úplně jiný pohled sám na sebe. Připadám si strašně malej, strašně malinkej.

Mám kluky ve fitku, kteří mají nohu jak já zápěstí, předloktí jak moje stehno a křídla, že by tady mohli normálně lítat na Flugzeugu. 😂

Ale říkám to jen za sebe. Já si takhle připadám.

Ta váha… jasně, teď je to nekvalitní, je to prostě hnus. Ale chce to čas. Časem se to všechno zase zpracuje a hlavně se musí zase nabrat. 💪
Dneska po rehabilitacích jsem se díval na svoji levou ruku, na ten biceps, a říkal jsem si, jak je teď úplně jiný než předtím.

Ano, tvar se změnil, ale je to samozřejmě i tím, že ten sval teď necvičím. Asi o centimetr se zvětšila mezera, když to řeknu jednoduše, mezi bicepsem a předloktím. Ale to je taky tím, že se sval zmenšil. Myslím si ale, že ho při operaci zároveň povytáhli nahoru, když ho sešívali, takže i to má na tvar vliv.

Hlavně ta vnitřní strana vypadá jinak. Takovou jsem ji nikdy neměl. Ale možná je to teď jen můj pohled, který je zkreslený tím, že se na to pořád dívám.

A hlavně když porovnám pravou a levou ruku. Pravá je tvrdší, úplně jiná než levá. Levá je teď jak guma, jak bláto nebo stavební pěna. Prostě pruží. 😄 Je to takové… nevím, jak to přesně popsat.

Jasně, ještě to ani nejde pořádně zatnout. Nějak to reaguje, ale na normální zatnutí si ještě musím počkat.

Je to měsíc a týden něco po operaci, takže to chce čas. Jak mi řekli doktoři – hlavně nic neuspěchat. Chce to kvalitu a ne rychlost.

Takže tak.

Zítra mě čeká trénink. Domluvili jsme se, že pojedeme ráno nohy. Teď ještě záleží, jestli se mi podaří v terénu ve fitku natočit video. Ne ve všech fitkách jsou lidi úplně nadšení, když se tam něco natáčí. Já mám ale svolení od personálu. S majiteli jsem se ani nedomlouval, protože majitel ani neví, kdo je kdo – multimilionář. 😂

S personálem jsem domluvený, že si video natočit můžu, ale samozřejmě nesmí mít někdo námitky. Vždycky se lidí slušně zeptám a snažím se, aby na videu nikdo nebyl. Když mi ale někdo náhodou vleze do záběru, tak s tím nic moc neudělám.

Zkoušel jsem se domluvit i s trenérkou, aby mě natočila, ale tam je to spíš naopak – je tam víc lidí. Chodíme spolu cvičit kolem šesté, sedmé nebo osmé hodiny ráno. Ve dvě nebo ve tři ráno mě zase nikdo natáčet nepřijde. 😄

Možná ji časem přemluvím, ale každý si jen zaťuká na čelo a řekne: „Hele, v tuhle dobu spím. Neotravuj.“ 😂

Takže zatím vždycky natočím nějaké krátké video, dokud tam ještě nejsou lidi. A ta fitka jsou obrovská. Fakt nedokážu popsat, jak velká jsou, kolik mají metrů čtverečních. Prostě obrovská.

Dneska vám každopádně dám nějaké shorty. Nebude jich moc, jen pár, a budou hlavně o tomhle pohybu. Krásně tam půjde vidět, jak se to rameno a ruka hýbou. No však uvidíte. 😄

A když už jsem se do toho tak zamotal, tak ještě počasí. Dneska bylo celý den krásně. Od rána, někdy kolem šesté, jak vysvitlo sluníčko, bylo nádherně. Ostré slunce, příjemně… prostě paráda. ☀️

No a ohledně stravy – tu držím pořád stejně. Teď je toho fakt hodně: maso, rýže, brambory, luštěniny. Čočka, hrách, fazole – všechno mi chutná. Samozřejmě zelenina, vajíčka, ryby, losos, tuňák.

Teď jsem dokonce měl něco, co koupila přítelkyně. Byly to ryby, něco jako rybí pomazánka, ale nebyl tam ani tuňák, ani losos. Kupovali jsme to na trhu a docela mi to chutnalo. Bylo to prostě jen na chuť, tak uvidíme.

Jinak ohledně pitného režimu… piju jak alkoholik. 😂

Mates-daoc · Zaslal: út srpen 25, 2026 10:10 am Předmět:

https://youtube.com/shorts/mBK4qCaRfNI?is=Yv9MynMrm8q1M81F

https://youtube.com/shorts/Yn5Mro6hcPg?is=g8RixR84_xoocAIZ

Mates-daoc · Zaslal: st srpen 26, 2026 11:48 am Předmět: 26 August

https://youtube.com/shorts/5NVnOSpi4PI?is=Fq-sE4Jmi8nraHKl

https://youtu.be/0HNxtEutHxk?is=Sz_9pAxb41FlYh3q

https://youtube.com/shorts/aRKo9RlDBks?is=6yPkhRXTMl13SYk6

https://youtube.com/shorts/T6ZkxQV1hCk?is=RBBNgsNw_9CYxho9

Mates-daoc · Zaslal: čt srpen 27, 2026 1:54 pm Předmět: 27 August

Zdravím přátelé a kamarádi.

Omlouvám se, včera jsem to nestihl aktualizovat, tak to aktualizuju dneska. Včera to bylo strašně hektické, protože ještě k tomu všemu, k té mojí rehabilitaci, cvičení a všemu kolem, se ještě stěhujeme.

To už jsem psal několikrát, takže pomalinku takzvaně děláme Umzug a Bewegung na poklidnější číslo a poklidnější místo.

Ne že bychom neměli super domeček, prakticky kde je úplný klid, kde je les, čisto a všechno. Ale jde o to, že před několika lety se tady začaly naplavovat nějaké osobnosti, pochybné osobnosti, a dopadlo to tak, že skoro všichni nájemníci, kteří tady ještě z těch starých let bydleli, se radši odstěhovali pryč, protože to, co je tady dneska, je katastrofa.

Nejsou to ti, abych za nikoho neurazil, z Afriky anebo arabských zemí. Ne, ne. Je to trošičku blíž a dokonce kousek od sousedů, kteří s nimi mají hranice.

Takže asi tak.

No, o tom se budeme vykládat. Určitě v Česku, co mám kontakty, to máte podobné, takže asi tak. Ono se Evropa mění, lidé se mění, všechno se mění. Ale mě už se to netýká, já už to nějak doklepu. Týká se to nové generace a další generace. Tam to bude klíčové, podle mě.

No, vrátím se ke cvičení. Včera to bylo takové, řekl bych, spíš odpočinkové. Bylo mi dáno více odpočinku, více regenerace a i trošičku to jídlo bylo chaotické. Prostě jsem nestihl být někdy doma přesně v nějakou hodinu, abych měl naváženo maso a rýži. Ono navařeno bylo, ale já doma nebyl.

Pošlu vám nějaká videa z YouTube ohledně rekonvalescence. Zkoušel jsem po kurzu, rehab kurzu nebo rehab cvičení ještě ukázat a trochu protáhnout ruku. Tak zase vidíte ten progres, prostě tam je. Já jsem za to rád a děkuju.

Ale dneska byla kompletní velká kontrola v nemocnici, kde mi operovali rameno. Takže jsem čekal a hlavně trošičku i s napětím, jak to všechno vypadá, jak to uvnitř vypadá, co na to řekne konzorcium doktorů, lékařů a jestli jsem někde já neudělal chybu nebo se něco neděje, co nemá, a tak dále.

Tak jsem byl trošičku, řekl bych, nevrlej, takovej prostě... když nevíte něco, co je hodně důležitý.

No, dneska jsme se to všechno dozvěděli. Byla kompletní procedura u doktorů. Byly kompletně rentgeny, sono, MRT, magnetik. Potom specialisté se ještě na to koukli, na to rameno, a byla aj takzvaně diskuze nebo „gesprochen“. Popovídali jsme si s paní doktorkou do budoucna, jak to vidíme s mojí rehabilitací.

Protože jsem byl pochválen, ale aj velice rázně napomenut a hodně mi bylo naznačeno, že to, co dělám, není moc dobrý.

To všechno teďka popíšu a řeknu tak, jak to bylo míněno od doktorů.

Tak, začnu bod po bodu.

První bod je, jak tělo regeneruje, akceptuje materiály, jak se s tím vším sžívá, jak s tím bojuje, i když to řeknu i takhle, a prostě jak se celé tělo hojí, takzvaně.

Hojí se dle doktorů moc dobře, až moc dobře. To je dobře i špatně.

Šlachy, vazy, ty, které tam jsou prakticky napojované nebo sešívané, nebo jak bych to řekl, aby se to zase dalo dohromady a spustilo, srůstají. Není to úplně dokonalý, ale ono je to taky teprve měsíc a půl, takže ono to chce ještě minimálně několik měsíců čas, než si tělo vůbec vytvoří tu strukturu, nebo abych to řekl... nedokážu to doktorsky popsat. Když to řeknu takhle, novou tkáň a všechno kolem si tělo musí prakticky vytvořit.

A hlavně musí zahojit ty zašité věci, kde byly prakticky našity, nebo bych to řekl navázány, na ty věci, které byly potrhané nebo takzvaně uříznuté, protože musely být uříznuty.

Takže doktoři při všech kontrolách konstatovali: tělo super, ale pozor.
Že se snažím a moc tlačím, takzvaně česky na pilu, abych zítra už zase benčoval třeba 200 a více. To mi ukázal aj dokonce na snímku, kde mám, ale to jsou takzvaně vlasečnice, které vůbec jednotlivě nedělají žádné velké komplikace, ale jde tam vidět na tom snímku, že jsou tam nová zahojená vlákna, která jsem utrhl nebo byla utržena z důvodu přetížení nebo čehokoliv jiného.

To znamená, určitě jsem udělal větší zatížení nebo větší nátlak, než bylo doporučeno.
Doktoři zkontrolovali úplně všechno, celý můj zdravotní stav. Konstatovali jen samá pozitiva ohledně těla, ale říkali i to negativum.

A na to negativum se teďka docela opřu, protože je to pravda. Hodně tlačím na to, abych se zregeneroval a tělo se uzdravilo co nejrychleji. To doktoři řekli ano, ale ne tak, že regeneraci, která má normální průběh 8 až 12 měsíců – a to je regenerace jenom do stavu, abych mohl nějak posilovat a více zatěžovat třeba to rameno – chci udělat na dva měsíce, což je nerealistický. Vůbec.

A jasně mi řekli, že takhle si maximálně ještě můžu jenom ublížit. Takže bych měl svoje odhodlání trošičku krotit a trošičku bych se měl nad tím vším zamyslet, protože tím všemu škodím.

Doporučili mi spíš lehčí tréninky, koordinační, než nějaké už fakt posilování v posilovně. Nebavíme se třeba o tréninku nohou nebo zad. Jde o všechny tréninky, kde se zapojuje, anebo tlačí či tahá na to rameno. To znamená na ty operované věci.

Třeba i ty pozvedy, mrtvé tahy. To, jak viděli, že jsem dělal přes 100 kilo, tak mi doktoři řekli, že nejsem normální a kroutili levou hlavou. Ale já jsem řekl, že mě to fakt nebolelo. Že bylo všechno v pořádku, jenom prostě hlava.

Oni říkali, ať se zklidním. To je základ.
Celá dnešní debata byla v pozitivním duchu ohledně mého těla a v negativním duchu v tom, že moc chci. Ale doktoři řekli hned rovnou, že to chápou, ale že bych si měl uvědomit to riziko, že bych se mohl zranit nebo si ještě něco udělat a bylo by to pak desetkrát komplikovanější.

Takže takhle. Nemají nic proti cvičení, ale s rozumem, protože chápou. Jsou to sportovní doktoři a doktoři, kteří o životě něco ví, o sportu něco ví a třeba i o tom, že ten člověk to fakticky potřebuje.

Takže takhle. Trošičku teďka ubírám, ale se rozumem.

Probrali jsme další rehabilitaci. Dokonce dneska už mi aj v nemocnici, no nebo na té klinice, ukázali takový přístroj. Ukážu vám fotky. Je to takový malinký přístroj, vypadá to jako mobilní klima, ale klima to není. Je to lékařský stroj, který, jak bych to řekl, vytváří mráz, ale mráz pod tlakem.

Je tam pistole, všechno se dá nastavit, všechno se dá regulovat a prostě z té pistole vychází, řekl bych, chladný vzduch. Ne chladný, ale doslova mrazivý. Prostě vzduch jako mráz.

A můžu vám říct, že během té procedury, co jsem dneska podstoupil, kdy mi chladili a ledovali to rameno, bylo úplně zmrzlé. Jo. A ono to je jenom... ale zase se jedná o léčbu.

Takže jde o to, že to mám aj v léčbě zahrnuté, protože jak mi doktoři řekli, chlad, mráz, jakýkoliv trošičku sníží tu bolest a zase pomůže aj v regeneraci. To stejně jako teplo, ale zase je to všechno s rozumem.

Takže jsem si dneska udělal svoji premiéru na dalším přístroji, kterým je a bude takzvaný AI mrazicí – nebo já nevím, jak bych to řekl – ale řeknu to takhle: mrazicí přístroj, který mi takzvaně zmrazí na chvilku to rameno.

Je to třeba 10–20 minut. Ne úplně zmrazí, to je nesmysl, že jo, ale prostě ho strašně podchladí.

Můžu vám říct, že jsem zkusil dát palec až k té špici a ono to spíš pálí u té špice, ale je to mráz, je to obrovský mráz. Nevím, kolik to může mít, jestli to má kolik stupňů, nevím. Na to jsem se nedíval ani neptal, ale odborníci budou vědět, takže není problém si to ani dohledat na internetu.

Ta mašinka není drahá. Říkali, že to sportovci používají, třeba když mají úrazy, fotbalisti jsou třeba nakopnutí a tak dál, tak se trošičku ochladí prostě ta místa.

Ale ono to není jako ochlazení třeba na 10 stupňů. Ono to je fakticky, že to místo máte fakt zmražené, skoro zmražené.
Dneska ranní hladice byla kratší, večer je delší, protože jsme měli zdravotní celou kontrolu

Co se týká stravy, tak včera to nebylo nic extra, co bych si představoval. Bylo to fakticky samé lítání a starosti, takže se stalo i to, že jsem třeba skočil do Lidlu nebo do Aldi, koupil si narychlo nějaký pudink, proteinový pudink nebo proteinové pití, k tomu třeba wafle, nebo i šunku, to se přiznám, s houskou.

Jo, prostě jsem to dával tak, abych furt, když mám hlad, něco jedl, aspoň něco kvalitního. Včera jinak byly vždycky jenom dvě pevná jídla, co jsem měl doma teplá, jinak zbytek všechno bylo narychlo.

No, dneska už to bylo lepší. Uvidíme, jak to bude přes víkend.

Snad se budeme stěhovat, protože už jsme přestěhovaní skoro, nebo vystěhovaní skoro. Už jenom se čeká na pár věcí a detaily. Ale to každý asi ví, jaké to je, když se člověk stěhuje do baráku, do nového baráku.

No určitě to budu aktualizovat. Dnešek, tak vám tam hodím ty fotky toho přístroje a hodím vám tam potom další fotky z grémia.

Takže je to na dobré cestě všechno, na rehabilitaci všechno. Všechno se hojí tak, jak má, ale já bych si měl krotit svůj hlavní mozek. Strašně moc tlačím na pilu, jak jsem řekl, a do toho by neradi byli, aby mě opravovali znova, protože je to škoda.

Takže zatím takhle a budu to aktualizovat.

Mates-daoc · Zaslal: čt srpen 27, 2026 1:56 pm Předmět:

Mates-daoc · Zaslal: pá srpen 28, 2026 1:12 pm Předmět: 28 August

Doplním pak .

https://youtu.be/BnySuFWhurk?is=qSvWo6KNdhqyZiqQ
https://youtube.com/shorts/N_usO0_lROs?is=1prOXBNmZnvrdBcd
https://youtube.com/shorts/-pJ5SOdTkPo?is=jU4Aw48z4U1CrgUM
https://youtube.com/shorts/W829kz4mnwE?is=X_dULB0u9sQnylJ3
https://youtube.com/shorts/B3Ur-FqHTlg?is=XjzTZlnh6fzOXhke
https://youtube.com/shorts/Ql3KLlyYKSg?is=pAQSy4EUq8Bd0MgC
https://youtube.com/shorts/h4mBIEXB0xA?is=G-NvNVpwsX9HYPKr