Trénink
Dostáváme se k dalšímu tématu, a tím je trénink. 💪
Trénink mi byl navržený dvěma způsoby.
První možnost je těžký trénink, při kterém jedu vícekloubové cviky a zapojuji několik svalových skupin najednou. To znamená těžké dřepy, těžké benče, mrtvé tahy nebo cokoli podobného. V takovém případě bych měl jednu svalovou skupinu procvičovat maximálně dvakrát týdně. Zdůrazňuji, že maximálně.
Ptal jsem se na to a bylo mi vysvětleno několik věcí. Nechci se bavit jen o profesionálech, ale o kulturistice a tomto sportu obecně. Zajímalo mě například, proč někdo procvičuje jednu svalovou skupinu pouze jednou týdně a tvrdí, že mu to v objemové fázi přináší progres.
Byly mi nabídnuty dvě možnosti. Buď jde o marketing, nebo dotyčný odjede danou svalovou skupinu tak extrémně intenzivně, že její regenerace trvá opravdu dlouho. Když to přeženu, sval úplně roztrhá na kusy a tělo pak potřebuje spoustu dní, aby ho vůbec dalo dohromady a sval mohl znovu normálně fungovat. Samozřejmě to teď záměrně přeháním, abych vysvětlil, jak jsem to pochopil.
Vezměme si jako příklad těžké mrtvé tahy. Po nich zařadím těžké přítahy velké
činky v předklonu a potom další náročné cviky na záda. Bavíme se o extrémně těžkých vahách a nízkém počtu opakování, třeba pět, čtyři nebo tři. Prostě silový trénink s opravdu vysokou zátěží.
Bylo mi jasně řečeno, že za dva dny se za takových podmínek nemusím být schopný dostatečně zregenerovat. Bavme se přitom o přirozeném tréninku, bez jakýchkoli dalších podpůrných látek. A stále se bavím o sobě, o svých současných podmínkách a možnostech.
Bylo mi vysvětleno, že tělo může takový režim nějakou dobu zvládat, třeba prvních dvacet dní, ale potom může přijít výrazný pokles výkonnosti a celkové přetížení. Jednoduše řečeno, dlouhodobě to nemusí fungovat.
Podobně je to s nohama. Dám těžké dřepy, těžké hacken dřepy a těžký leg press. Nemůžu automaticky předpokládat, že se nohy za jeden nebo dva dny kompletně zotaví.
Nejsem odborník, takže budu zatím vycházet z toho, co mi vysvětlili lidé, kteří se v této oblasti vyznají. Pokud je na fóru někdo, kdo má s touto problematikou odborné zkušenosti, budu rád, když mi napíše svůj názor. Klidně mi může dát za pravdu, ale stejně tak může vysvětlit, že se v něčem mýlím a regenerace může za určitých podmínek probíhat rychleji.
Důležité je, že se nebavím pouze o regeneraci samotného svalu. Jde mi o celkové zotavení organismu, tedy také šlach, vazů, nervového systému a dalších struktur, které se podílejí na tom, abych byl připravený na další trénink.
Druhá možnost: častější trénink s větším důrazem na izolované cviky
Druhá možnost, kterou mi doporučili zvážit, spočívá ve větší izolaci jednotlivých svalových skupin a jejich pravidelném procvičování dvakrát až třikrát týdně, pokud to regenerace dovolí. Například obden nebo s odstupem dvou dnů, podle náročnosti tréninku.
Cílem není pokaždé sval úplně zničit, ale udržovat ho pravidelně aktivní a funkčně připravený na další trénink. Neměl bych jezdit každou sérii až na absolutní hranici selhání. Měl bych si ponechat určitou rezervu a přizpůsobit zátěž tomu, jak se cítím a jak zvládám regenerovat.
Vysvětlím to na příkladu hacken dřepů, protože právě o nich jsme se hodně bavili.
Přijdu do posilovny a jdu trénovat nohy. Začnu předkopáváním, abych stehna zahřál a předem je unavil. Bylo mi řečeno, že je to dobrý přístup, pokud mi vyhovuje a dokážu díky němu lépe procítit cílové svaly.
Mimochodem, určitě znáte Doriana Yatese. Podle toho, co mi bylo řečeno, ve svém tréninku využíval hacken dřepy, leg press a předkopávání a vybudoval obrovskou svalovou hmotu. Nechci ale rozebírat, kdo cvičil jaké cviky. Každému může vyhovovat něco jiného a každý si musí najít způsob, který odpovídá jeho možnostem.
Jde mi hlavně o princip, který jsem si na tom našel.
Když stehna nejprve předunavím izolovaným cvikem, při následných hacken dřepech už nemusím používat tak vysokou zátěž, abych je dostatečně procvičil. Tím bych mohl snížit mechanické zatížení kloubů a dalších struktur, aniž bych se snažil za každou cenu překonávat maximální váhy.
Hacken dřepy bych potom nejel tak, abych poslední opakování musel dokončit za každou cenu nebo s pomocí druhého člověka. Naopak bych si nechával rezervu a končil sérii s tím, že bych zvládl ještě dvě až tři opakování navíc.
Nevím, jestli to teď vysvětluji úplně přesně, ale princip je takový, že bych se měl pohybovat přibližně kolem 80 % svého maximálního úsilí, nikoli pokaždé až na hranici svalového selhání.
Budu rád za vaše názory a zkušenosti, protože právě o tom bych se chtěl bavit. Neříkám, že mám ve všem pravdu. Snažím se pochopit, co je pro mě v současné situaci nejrozumnější, a najít trénink, který mi umožní dlouhodobě budovat svalovou hmotu a zároveň zvládat regeneraci.
Kolik sérií vlastně stačí a proč chci změnit způsob tréninku?
Ptal jsem se také na jednu věc: vždyť na nohy, respektive na stehna, dělám maximálně osm až deset sérií. Když počítám i rozcvičení a všechno kolem, vychází mi to přibližně na osm sérií.
A bylo mi jasně řečeno: Nejde jen o počet sérií. Jde především o to, jak sval procítíš, jaký stimul mu dáš a jak kvalitně daný cvik odjedeš. Nemusím mít v tréninku dvacet sérií. Můžu odjet deset kvalitních sérií a pravidelně se k dané svalové skupině vracet třeba obden, pokud to moje regenerace dovolí.
Cílem je sval pravidelně stimulovat, ne ho při každém tréninku úplně zničit. Bavíme se teď například o nohách, ale podobný princip můžeme řešit i u prsou, kde mi byl doporučen trochu jiný přístup.
Proč začínám předkopáváním a až potom jdu na hackeny?
Když jsem se ptal na hacken dřepy a na to, jestli bych mohl místo nich jezdit klasické dřepy, bylo mi řečeno, že s tím není problém. Pokud mi ale předkopávání na začátku opravdu pomáhá, abych stehna předem unavil a pořádně zahřál, mám u něj klidně zůstat.
A přesně tohle jsem na sobě vypozoroval.
Když začnu rovnou těžkými hacken dřepy, chvíli mi trvá, než se celé tělo pořádně zahřeje. Znám svoje tělo a vím, že se rozjíždí pomaleji. Přirovnal bych to k lokomotivě. Potřebuji pod ní pořádně zatopit, aby získala páru a potom se rozjela.
Na začátku zkrátka nemám takovou sílu, šťávu ani energii. Potřebuji několik zahřívacích sérií, ať už trénuji záda, biceps, nohy, nebo prsa. Musím svaly pořádně prokrvit, zahřát a připravit na zátěž. Jakmile se do toho dostanu, začne mi trénink fungovat tak, jak potřebuji, a jsem spokojený.
A právě proto mi předkopávání na začátku dává smysl.
Ve fitku mi také ukazovali různé cviky a jejich účinek na stehna. Vyzkoušel jsem například dřepy s činkou drženou vpředu na hrudníku a další varianty. A můžu říct jediné: wow! Stehna dostala opravdu pořádný záhul. Člověk si na vlastní kůži vyzkouší, jak odlišně může určitý cvik působit.
Bylo mi doporučeno, abych hledal, zkoušel a postupně zjišťoval, co mi vyhovuje. Neměl bych se ale za každou cenu snažit zařazovat cviky, při kterých musím v jeden den extrémně zatěžovat celé tělo.
Samozřejmě vím, že i při hacken dřepech pracují další svaly. Zapojí se hýždě, trup a další struktury, které pomáhají pohyb provést a stabilizovat. Já se ale v tomto případě soustředím především na stehna.
U klasických dřepů je podle mě rozdíl v tom, že záda musí při držení
činky a stabilizaci trupu odvést více práce než u hacken dřepů, kde je trup vedený opěrnou konstrukcí stroje. Nejsem odborník, takže to berte jako moje současné pochopení rozdílu mezi těmito cviky.
Bylo mi také doporučeno, abych se naučil pořádně cvičit leg press. Jenže tady je jeden problém: tenhle cvik mě nebaví a zatím jsem mu prostě nepřišel na chuť. Třeba se to časem změní, ale momentálně jsem spokojený s hacken dřepy a chci se soustředit především na ně.
A teď to nejzajímavější: trénink prsou
Podobný přístup jsem začal řešit také u prsou. Hlavním cílem je prsní svaly pořádně procvičit, aniž bych zbytečně přetěžoval tricepsy a ramena.
Dříve jsem miloval bench press a chtěl bych se k němu jednou vrátit. Bylo mi ale vysvětleno, že pokud chci v daný den trénovat především prsa, měl bych si vybírat cviky, které umožní soustředit většinu práce právě na ně.
Samozřejmě se při tréninku prsou tricepsům a ramenům úplně nevyhnu. Jde ale o to, abych jejich zapojení co nejlépe přizpůsobil cíli tréninku a zbytečně je nepřetěžoval. Zvlášť když chci jednotlivé svalové skupiny procvičovat častěji, třeba dvakrát až třikrát týdně, pokud to regenerace dovolí.
Řekl jsem tedy: Dobře, a co mám cvičit?
Doporučení bylo začít rozpažováním vsedě na stroji. Tenhle cvik mám rád, protože při něm dokážu prsní svaly dobře procítit a připravit je na další práci.
Potom zařadit tlakový cvik na šikmé lavici nebo na stroji, protože potřebuji výrazně zlepšit horní část prsních svalů. Tu jsem totiž v minulosti prakticky vůbec cíleně netrénoval.
A nakonec rozpažování na stroji v šikmém směru nahoru, které jsem si nedávno také vyzkoušel.
A můžu říct, že jsem cítil opravdu velký rozdíl! Prsní svaly dostaly úplně jiný stimul a celý trénink mi připadal odlišný od toho, na co jsem byl zvyklý. Zároveň jsem měl pocit, že tricepsy a ramena dostaly prostor odpočinout si od takové zátěže, jakou obvykle zažívají při těžkých tlacích.
Právě tímto směrem se teď chci vydat. Chci hledat cviky, které mi budou vyhovovat, naučit se svaly lépe procítit a sestavit trénink tak, abych mohl jednotlivé partie procvičovat pravidelně, kvalitně a s ohledem na regeneraci.
Nechci bezhlavě honit maximální váhy ani počet sérií. Chci pochopit, co dělám, proč to dělám a jaký to má efekt. A hlavně chci najít systém, který bude fungovat právě mně.
Jakým směrem se tedy chci v tréninku vydat?
Chci se více zaměřit na izolovanější cviky, pomalejší a kontrolovaný pohyb a především na procítění svalu při každém opakování. Nechci používat extrémně těžké váhy za každou cenu. Mým cílem je procvičit sval kvalitně a pravidelně, přičemž každou svalovou skupinu bych chtěl podle možností a regenerace zatížit dvakrát až třikrát týdně.
V praxi mi to bude vycházet různě. Některou svalovou skupinu procvičím dvakrát, jinou třeba třikrát týdně. Záleží na tom, jak si tréninky poskládám.
Příklad: biceps a triceps budu cvičit společně a vždycky večer. Když ráno odjedu záda se zadními deltami nebo prsa s předními deltami, večer se zaměřím na biceps a triceps, a to především pomocí izolovanějších cviků.
Někdo si možná řekne: „Vždyť ráno při tlacích zapojíš triceps a při tréninku zad zase biceps. Tak proč je chceš cvičit ještě večer?“
Jenže právě tady je ten rozdíl. Nechci svůj trénink stavět na těžkých tlacích a dalších náročných vícekloubových cvicích. Chci se zaměřit především na samotné prsní svaly a záda. Samozřejmě vím, že se při těchto cvicích tricepsy nebo bicepsy také zapojí. Úplně je izolovat nelze. Budu se ale snažit vybírat cviky tak, abych při tréninku zad cíleně procvičoval záda, při tréninku tricepsů tricepsy a podobně.
Právě takový přístup mi byl doporučen.
Cviky, které opravdu miluji, jako jsou kliky na bradlech, úzký bench press nebo úzké přítahy na hrazdě, nechci zavrhnout. Naopak! Jsou to cviky, ke kterým mám vztah a které mě baví. Kliky na bradlech teď kvůli ramenu nemůžu provádět běžným způsobem, ale mám je rád a využívám jejich strojovou variantu.
Bylo mi vysvětleno, že tyto cviky můžu zařadit do jiného tréninkového cyklu. V současnosti se chci soustředit na izolovanější procvičování jednotlivých svalových skupin a zjistit, jak na tento systém bude moje tělo reagovat.
Neznamená to, že bych chtěl všechny svaly izolovat za každou cenu nebo že jsou vícekloubové cviky špatné. Jde mi o to, abych dokázal cíleněji zatížit konkrétní svalovou skupinu a nemusel pokaždé pracovat s extrémními váhami.
Jak bude přibližně vypadat můj trénink?
Zatím nemám úplně hotové přesné schéma ani definitivní tréninkový plán. Vycházím z toho, co mi holky doporučily, a postupně si chci sestavit systém, ve kterém procvičím celé tělo dvakrát až třikrát týdně podle náročnosti jednotlivých tréninků a své regenerace.
Jednotlivé tréninky budou na moje poměry opravdu krátké.
Když započítám rozcvičení, zahřátí a všechno kolem, chtěl bych se vejít přibližně do jedné hodiny. Samotný trénink by měl trvat maximálně kolem 30 minut, protože v něm nebude tolik náročných vícekloubových cviků a zbytečně dlouhých sérií.
Přibližně si to představuji takto:
- Prsa: tři cviky.
- Biceps: dva cviky.
- Triceps: dva cviky.
- Stehna: dva cviky.
- Hamstringy: jeden cvik.
- Lýtka: dva cviky.
- Záda: tři cviky.
- Ramena: přední a zadní delty rozdělím, mimo jiné s ohledem na současný stav ramene.
- Břicho: budu procvičovat podle potřeby, klidně téměř obden.
Tohle je zatím pouze představa, ne definitivní plán. Jednotlivé cviky, počet sérií i frekvenci budu upravovat podle toho, jak mi budou vyhovovat a jak budu zvládat regeneraci.
Hlavním cílem je pro mě najít způsob, jak svaly kvalitně procvičovat, postupně budovat svalovou hmotu a zároveň zbytečně nepřetěžovat tělo. Po operaci ramene je pro mě důležité přizpůsobit trénink současným možnostem a postupovat tak, abych se mohl dlouhodobě posouvat dál. 💪
Jak by měl můj nový tréninkový systém vypadat?
Systém by měl vypadat přibližně tak, jak mi ho holky nastínily už dříve. Na základních principech se shodli také odborníci, se kterými jsem to konzultoval. Je ale důležité zdůraznit jednu věc: tenhle systém je sestavený přímo pro mě a moje současné podmínky. Není to plán na celý život. Je to zkušební varianta, kterou chci vyzkoušet a zjistit, jak na ni bude moje tělo reagovat.
Předběžně by to mělo vypadat následovně:
1. den
- Ráno: prsa – tři cviky, přední delty – jeden cvik, případně břicho.
- Večer: biceps a triceps.
2. den
- Ráno: kompletní trénink nohou.
- Večer: volno.
3. den
- Ráno: záda.
- Večer: biceps a triceps.
4. den
- Ráno: opět nohy.
Potom by se systém opakoval. Tohle je ale pouze základní nástřel. Všechno bude záviset na tom, jak bude tělo regenerovat, jak se budu cítit a jakou zátěž budu schopný dlouhodobě zvládat.
Regenerace bude naprosto zásadní
Teď mám jednu velkou výhodu: momentálně nepracuji a chodím především na rehabilitace. Díky současné situaci mám mnohem více času věnovat se regeneraci než v době, kdy jsem normálně pracoval.
Mám možnost využívat rehabilitační masáže, kryosaunu, saunu, akupunkturu a další podpůrné rehabilitační procedury. Některé z nich mi hradí pojišťovny díky mému pojistnému krytí. Podrobnosti o pojištění tady ale rozebírat nechci.
Všechno tohle chci využít k podpoře zotavení, ale rozhodně si nemyslím, že samotné procedury automaticky zajistí, že budu zvládat takovou frekvenci tréninků. Rozhodující bude, jak se budu skutečně cítit a jak bude moje tělo reagovat.
Pokud bych cítil, že regenerace není dostatečná, okamžitě bych zařadil den volna a celý plán posunul. Nemá smysl se za každou cenu držet rozpisu, když mi tělo dává najevo, že potřebuje odpočinek.
Tohle je zatím jen vize, představa a určitá fantazie, kterou bych chtěl vyzkoušet. Sám jsem zvědavý, jestli mi bude fungovat, jestli ji zvládnu a jaký progres mi přinese.
Bylo mi doporučeno, abych po dvou až třech týdnech změnil systém a dopřál tělu odlišný typ zátěže a více prostoru pro zotavení. Představuji si to například tak, že bych zařadil jednodušší trénink s několika základními cviky, jako jsou bench press a dřepy, ale bez zbytečně vysoké zátěže. I tohle bych chtěl ještě promyslet a přizpůsobit skutečnému průběhu regenerace.
Strava, doplňky a další podpora
Celý systém musí být podpořený také kvalitní regenerací, dostatečným spánkem a odpovídající stravou. Chci si hlídat příjem bílkovin, sacharidů, vitamínů a dalších živin. Podle potřeby budu řešit i doplňky stravy.
K tomu budou patřit rehabilitace, masáže, případně vhodné krémy a další postupy, které budou dávat smysl s ohledem na moje zranění a doporučení lékařů či fyzioterapeutů.
Nechci totiž jenom chodit do posilovny a odcvičit si svoje. Chci mít celý systém promyšlený tak, aby trénink, strava a regenerace fungovaly společně.
Krátký trénink, ale pořádné procítění
Na první pohled si někdo může říct: „Dva cviky na triceps? Co to je?“
Jenže když budu mít na triceps dva cviky a každý odjedu třeba ve třech až čtyřech pracovních sériích, mám šest až osm sérií. Při kontrolovaném tempu a soustředění na techniku mi to může zabrat přibližně deset minut.
Nechci jedno opakování bezmyšlenkovitě střídat za druhým. Chci se na každý pohyb soustředit, kontrolovat ho, vnímat práci cílového svalu a sledovat, jak na daný cvik reaguje.
Chci, aby trénink měl smysl, abych svaly dobře procítil a postupně zjistil, co mi přináší nejlepší výsledky. Uvidíme, jaký progres z toho bude.
Pokud se ukáže, že mi tento systém nevyhovuje, nic se neděje. Změním ho a budu hledat jinou cestu. Pokud bude fungovat, budu ho postupně vylepšovat, upravovat a pilovat tak, aby odpovídal mým cílům a možnostem.
Proč tento systém nedoporučuji ostatním?
A tady chci zdůraznit jednu důležitou věc: tento tréninkový systém nikomu nedoporučuji jako univerzální návod. Je vytvořený pro mě, pro moji současnou situaci a pro podmínky, které mám právě teď.
Až se vrátím do práce, budu mít zase svoje pracovní povinnosti a nebudu mít tolik času na rehabilitace, masáže a odpočinek během dne. V takovém režimu bych pravděpodobně nedokázal stejným způsobem trénovat a regenerovat. Proto nechci tvrdit, že je to ideální systém pro každého.
Teď mám ale možnost věnovat se svému tělu mnohem intenzivněji. Chci ji využít, posunout se dál, znovu vybudovat svalovou hmotu a zároveň podpořit návrat do co nejlepší kondice po operaci ramene.
A ještě jedna věc k mému rameni
Když jsme se o tom bavili, někteří lidé zpočátku ani nechtěli věřit, že ještě nemám za sebou ani tři měsíce od operace ramene a že už takhle funguji a trénuji.
Jeden člověk z kulturistického prostředí, se kterým jsem o tom mluvil, tomu zpočátku také nevěřil. Když potom viděl důkazy a přesvědčil se o tom, jak na tom skutečně jsem, jeho reakce se změnila a sám říkal, že je to neskutečné.
Já na to můžu říct jediné: děkuji svému tělu.
Vím, že mě ještě čeká dlouhá cesta a že po operaci nesmím nic uspěchat. Právě proto chci celý systém průběžně vyhodnocovat, přizpůsobovat svému zdravotnímu stavu a nepřekračovat omezení, která mám od lékařů.
Nechci nikomu nic dokazovat za každou cenu. Chci především zjistit, co dokážu já sám, jak se budu postupně zlepšovat a kam se můžu dostat, když spojím rozumný trénink, kvalitní stravu a důslednou regeneraci.
Ohledně tréninku se k tomu ještě vrátím, protože mám v hlavě další věci, které bych chtěl probrat. 💪
Ještě pár slov k tréninku, stravě a dalším věcem
Toho, co jsme probírali ohledně tréninku, bylo opravdu hodně. Dostal jsem spoustu doporučení a jsem připravený si nechat poradit a vyzkoušet i jiné přístupy.
Wendy byla celou dobu se mnou a také k tomu měla co říct. A i trenér, kterého bych označil za profesionála, potvrdil, že to, co navrhovala ona, je další možná cesta. Častěji procvičovat jednotlivé svalové skupiny, snížit počet sérií, více se zaměřit na izolovanější cviky a podobně.
Takže by to v základním principu mohlo fungovat. Samozřejmě to ještě budu postupně pilovat a upravovat podle toho, jak na to bude moje tělo reagovat.
Aby bylo jasno, tohle není všechno, co jsme ohledně tréninku probírali. Naopak. Byly to debaty na několik dní, protože jsem tam strávil několik dní a neřešili jsme pouze samotné cvičení. Bavili jsme se také o stravě, regeneraci, různých doplňcích a dalších možnostech, které by mohly ovlivnit můj progres.
Proč některé věci zkoušet nebudu
Jsou ale věci, do kterých se pouštět nechci, a některé si za současných okolností ani nemůžu dovolit. Nechci zacházet do podrobností, ale určitě existují látky, které mohou mít vliv na sportovní výkonnost a svalový růst. Jenže případný přínos pro mě nestojí za rizika, která by s jejich užíváním mohla být spojená.
Proč? Protože stále řeším své zranění, léčbu a kontroly u lékařů. Musím dokládat potřebné informace a nechci riskovat, že by případné užívání zakázaných látek mohlo způsobit problémy s pojišťovnami nebo úhradou některých nákladů na léčbu.
Zajímalo mě to natolik, že jsem se na tuto otázku zeptal i právníka. Vysvětlil mi, že pokud by pojišťovna zjistila užívání určitých zakázaných látek, mohly by podle konkrétních okolností nastat komplikace ohledně úhrady některých nákladů. Neznamená to automaticky, že by mi odmítli veškerou léčbu, ale případné právní a finanční důsledky mi za to rozhodně nestojí.
A moje reakce? Ne, ne, ne. Děkuji, nechci. 😄
Možná to trochu přeháním, ale nechci kvůli rychlejšímu progresu riskovat něco, co by mi mohlo zkomplikovat léčbu nebo finanční situaci. Raději se zaměřím na trénink, kvalitní stravu, regeneraci a legální doplňky, které dávají smysl.
Chci se posouvat dál, ale zároveň chci mít čistou hlavu a jistotu, že kvůli kulturistice zbytečně neohrozím svoje zdraví ani léčbu.
Zaznamenávání progresu a disciplína
Ještě než tohle téma tréninku ukončím, chtěl bych dodat jednu věc. O tréninku jsme debatovali několik hodin a všechno, co jsme probrali, tady ani nemám šanci do detailu popsat. Bylo toho opravdu hodně.
Jedna z důležitých věcí, kterou jsem si z toho odnesl, je, že bych si měl svůj progres pravidelně zaznamenávat. Ukládat si tréninky, zapisovat si jednotlivé cviky, váhy, opakování a všechno ostatní, abych měl přehled o tom, co dělám a jak se postupně zlepšuji. Hlavně aby to mělo systém a disciplínu.
Bylo mi také řečeno, že vrcholoví sportovci mají kolem sebe lidi, kteří jim s tím vším pomáhají. Říkám: „Dobře, tak si budu muset taky někoho sehnat!“ 😄
Určitě si tedy začnu všechno zaznamenávat a postupně sem budu přidávat také fotografie své současné formy, až začnu. K tomu přidám základní míry a obvody, abych měl s čím porovnávat další vývoj.
Samotná čísla na metru pro mě nejsou to nejdůležitější. Zajímá mě především, jak se bude měnit celková svalová hmota, její tvar, hustota a vyrýsování. Stejný obvod totiž nemusí vždycky znamenat stejný vzhled. Chci sledovat nejen čísla, ale také to, jak bude moje forma vypadat v průběhu času.
Časem se budu muset rozhodnout, jakým směrem se vydám. Jestli půjdu do objemové fáze a budu se snažit budovat další svalovou hmotu, nebo se zaměřím více na spalování tuku a zlepšování vyrýsování. Zatím v tom ale nemám úplně jasno.
Mým hlavním cílem je teď především doléčit rameno.
Vím, že mě čeká ještě několik měsíců a že to nebude krátká cesta. Uvědomuji si, že moje zranění bylo vážné a že se nesmím nechat unést tím, že se momentálně cítím lépe.
Na druhou stranu vidím, že se to každým dnem zlepšuje, a to mi dává motivaci pokračovat. Chci být trpělivý, důsledný a postupně se dostat zpátky do co nejlepší formy.
Teď je pro mě důležité především zdraví, regenerace a pravidelnost. Všechno ostatní přijde postupně. 💪
Nastavení
Registrace
Přihlášení/Login
