Zpráva kterou jsem psal na FB:
Na závěr bych chtěl ještě jednou poděkovat všem kteří drželi palce, kteří podporovali celou dobu až do závodů, všem kteří semnou odjeli nebo odsparingovali nějaký trénink, všem kteří mi dodali energii a motivaci do toho, dřít jako kůň a vzít si tu placku.
Takže děkuju ještě jednou mockrát všem.
Speciální poděkování patří:
Slavoj Bednář, FINE FITNESS,: Za poskytnutí všech odborných rad k tréninku po celou přípravu a mnoho dalšího.
Extrifit.cz Pavel Vacek,
Extrifit Club, Lukáš Roubík atd.: Za jejich aktivity jako srazy, semináře, informace a ostatní věci pro soutěžení.
Fitnessface Martin Hampl : Za sponzoring barvy a mikiny.
Ronnie.cz : Za poskytnutí prostoru pro videa.
Obrovské díky patří taky rodičům a rodině, jak za podporu psychickou tak finanční.
Mému panu řezníkovi za dobré masíčko.
Patrik Till: Za videa a fotografie za celou dobu přípravy.
Ladislav Škop, Marek Lochy, Ondra Pešek: Za barvu, přípravu a pomoc v poslední dny závodu.
Matěj Ryšavý : (na fotce) Za to že se o mě postaral ty poslední dny a poskytnul skvělé informace + se o mě postaral v den závodu.
Přítelkyni bych chtěl poděkovat za to že semnou vydržela, a za to že mi pomáhala v dietě vařit a ostatní věci, se kterými mi hodně usnadnila připravu.
Všem sparingpartnerům se kterými jsem si zacvičil a kteří mi asistovali v posledních dnech.
Takže ještě jednou obrovské díky patří Vám všem ! Děkuju moc !
A teď jedna hodně špatná zpráva. (alespoň pro mě)
Jak už jsem tady minule psal, a někteří si toho všimli už před měsícem, někteří možná ještě dříve pokud jste sledovali můj log na ronnie.cz nebo mě znáte osobně. Mám už delší dobu nějaké zdravotní potíže, a jejich léčbu jsem odkládal až do nekonečna.
Někdo ví, že mám problémy se žaludkem, a břichem celkově.
Snažil jsem se to oddalovat a nechat tohle všechno lítání po doktorech až po závodech, a vydržet ze všech sil, aby to nějak neohrozilo mojí připravu na závody. Bohužel jsem se ale zcela jistě dostal do situace, kdy už není čas to odkládat a tak mi tímto dnem končí příprava na závody a tím pádem na MČR tuto sobotu.
Dnes jsem se probudil za prvé s brutálními křečemi do žaludku ( tak jako na sraze
Extrifit Clubu v Dubnu) za druhé s nateklými uzlinami, kašlem a teplotou. Takže v průběhu toho co budete tohle číst, já budu sedět v čekárně u doktora.
Bohužel už od Sobotních závodů, jak jste si asi všimli ( pokud jste sledovali online, nebo potom kdy jsem psal o semifinále ) mi nebylo dobře. V semifinále přímo po hlavním porovnávání, se mi udělalo zle, kdy jsem byl nucen opustit řadu a odebrat se do zákulisí, kam jsem taky málem ani nedošel, jelikož se mi zamotala hlava, podlomili se mi kolena a já zkolaboval. Když už jsem se z toho dostal, bylo po semifinále. Ve Finále to nebylo o nic lepší, kde jsem se hned po porovnávání, dostal do stejné situace a já se zase odebral s temnem před očima do zákulisí. Po závodech už to bylo lepší a já myslel že to bude všechno v pořádku. Jenomže to byl asi teprve jen začátek. Celou neděli jsem proležel, bohužel ale neprospal, protože mě celý den doprovázeli další křeče do žaludku.
Ale křeče už mě doprovázeli delší dobu a já věděl že to ještě není to nejhorší takže to překonáme, vyspím se z toho a v pondělí bude vše ok. V pondělí doopravdy bylo všechno v pořádku, a já byl ready na další trénink superkompezance. Ráno nohy, v pořádku, plně namotivovanej, odpoledne záda, skvěle rozjeté. A večer to přišlo. Zvracení, zvracení a zvracení. Úterý ráno, bez sil odjeté prsa a já cítil že už tělo začíná naznačovat že něco není v pořádku.
Myslel jsem si že tohle všechno překonám ale bohužel nejsem stroj, a já si začínám uvědomovat, že bych měl trochu víc svoje tělo poslouchat a jestliže říká STOP, tak já radějí stop udělám a začnu svoje zdravotní problémy řešit, vím že už teď je pozdě, ale raději teď, než si nést následky které by ohrozili moje zdraví do budoucna. Svůj cíl jsem si pro rok 2014 splnil, donesl jsem si placku ze závodů, a mám další dva roky v Juniorech před sebou, takže nezahazuju flintu do žita.
Tímto se omlouvám všem kteří čekali můj start, ale na mčr mě s největší pravděpodobností neuvidíte. Zdraví je pro mě, mou rodinu, přítelkyni a přátelé, přednější než závody. Snad mě pochopíte.
Věřte že se mi to nepíše zrovna jednoduše a samotnýho mě to dost mrzí. Neumím prohrávat a něco vzdávat, ale tohle je vážně nad moje síly. Více info přinesu, až mi doktoři řeknou co mi přesně je.
Nenechávejte svoje zdravotní problémy na poslední chvíli jako já, naučte se svoje tělo poslouchat, a pokud cítíte nějaký problém, řešte ho včas, nebo alespoň nenechávejte nic na pak. Aby nebylo pozdě. Je to taky součást kulturistiky, kdy se staráte o svoje tělo. Jen bohužel na tyhle věci nestačíte samy, a musíte jako já, vyhledat odbornější pomoc.