ahoj všichni,
v první řadě musím říct, že kdyby mi někdo ráno řekl, co se mi odpoledne povede, nevěřil bych mu a dokonce bych se toho dotyčného nebál označit za blázna. Vše je jen důkaz toho, jakou roli hraje psychika člověka a jak se telo dokáže vzpružit, když prostě musí.
jak už jsem psal, závěr přípravy mi zkomplikoval úpon tricepsu a nějakej bloklej trapéz, takže jsem odjížděl do Sokolova s totální nejistotou, protože jsem věděl, že natrénováno sice něco je, ale pokud tyhle obtíže nepoleví, bude to propadák.
Na ligu se sjelo 14 čtyřčlenných družstev, takže se vše sakra protáhlo a na soutěži jsme strávili rovných 12 hodin.
S cestou tam a zpět 15 hodin. Jsem opravdu rád, že to máme za sebou.
ted už k závodům...
Ve středu jsme zjistili, že Lukášova domácí váha váží o skoro 3 kila méně a jeho skutečná hmotnost tak nebyla 75, ale skoro 78 kg. Takže dost šok, ale povedlo se nám stáhnout vodu a ráno navážil 73,6 kg. Já zvážil rovných 114.
základy jsme nahlásili:
Lukáš
dřep 200
benč 140
tah 220
já
dřep 230 kg
benč 190 kg
tah 250 kg
s tím, že jsem základy zvolil dost opatrně a hlavně u mrtvoly jsem věděl, že pokud budu chtít dát něco víc, budu muset základ stopro zvýšit. Ale přece jen jsem nahlásil radši mín, kdyby záda protestovala.
Závodníci byli po vážení rozděleni do 4 skupin, Lukina šoupli hned do první a mě do třetí, takže to bylo v poho a odpadl stres s vyškolením někoho na náš styl vázání bandáží.
Bohužel už v rozcvičovně se u Lukiho projevil úbytek hmotnosti zejména v oběmu stehen a dřepací dres na něm dost plandal, takže bylo jasný, že tréninkový váhy asi nepadnou.
Lukáš dřep:
1. 200 kg OK
2. 220 kg OK
3. 230 kg NO
Já dřep
1. 230 kg OK
2. 250 kg OK
3. 265 kg OK
já jsem dřepl prvních 230 kg papírově, tak jsem druhým dal 250 bez větších problémů a třetí 265 taky nebylo úplně na krev. Vše 3:0 platně. Musím ale přiznat, že raw jsem se ve dřepu oproti jaru zhoršil o možná 20 kg a za to co jsem dnes dřepl vděčím spíš perfektně zavázaným bandážím od Lukiho. Konečně se to naučil a má sílu na to mi je dorvat úplně perfektně.
Benč už šel Lukimu podle představ tak dal:
1. 140 kg OK
2. 145 kg OK
3. 150 kg OK
vše platně, 150 nejlepší pokus. Bylo na víc.
Já jsem šel v rozcvičovně do 1x150 raw. To bylo opravdu lehoučký, cítil jsem sílu, nic nebolelo, ale po
oblečení dresu opět zklamání. Zkusil jsem 180 jen na přerovnání dresu a okamžitě ukrutná bolest opět v pravém úponu tricepsu a trošičku i vlevo. Totálně mě to rozhodilo, okamžitě jsem dal 2 ibalginy na bolest a modlil jsem se abych dal aspon základ.
já benč:
1. 190 kg OK
2. 205 kg OK
3. 212,5 kg OR
Na první jsem šel s tím, že prostě musím a 190 vyletělo až jsem se divil, ale rozbolely mě obě strany tak moc, že jsem nechtěl pokračovat. Kolega z oddílu měl sebou chladivej sprej, tak jsme ho zkusili a zabralo to pěkně. Všechno opět 3:0 platně. 212,5 kg dokonce nejvyšší benč soutěže.
na mrtvolu už byl Lukáš ve svým živlu a základ jsme zvýšili na 230. Já jsem si nejdřív nechal záda pořádně promasírovat hřejivkou a radši jsem se začal rozcvičovat dřív a dúkladně a vyplatilo se. Trapéz moc neprotestoval a základ jsme zvýšili na původně plánovaných 270.
Lukáš tah:
1. 230 kg OK
2. 247,5 kg OK rekord ČR
3. 250 kg NO
Chtěli jsme jít rekord o kilo, ale prý se nějak změnili pravidla a na družstvech se rekord musí jít o minimálně 2,5 kg. Takže trochu risk, ale klaplo to 3:0 platně. 250 už jsme věděli že asi nepůjde, ale zkusil to.
Já tah:
1. 270 kg OK
2. 290 kg soutěžní OR
3. 300 kg OR
po prvním pokusu jsem si byl jist, že 290 půjde, 300 jsme dali, že to prostě musím dát, aby jsme udrželi vedení. Byla to první třístovka dne, diváci a vůbec všichni fandili, dal jsem do toho vše a vyšlo to. Když jsem to položil, nemohl jsem tomu ani uvěřit. Úžasnej pocit, že se mi konečně povedlo prolomit tu magickou hranici 300 kg.
Lukáš tedy zapsal trojboj 617,5 kg, tím získal Mistrovskou výkonnostní třídu a já jsem si až po soutěži uvědomil, že nejen že jsem vybojoval 1. výkonnostní, ale
dal jsem total 777,5 kg, což je taky osobák o 12,5 kg . Navíc mě překvapil fakt, že jsem skončil druhý v absolutce s 452,81 wilksů. Tolik bodů jsem si ani nepředstavoval. Zárověn jsem byl nejsilnějším členem teamu. A úplně největší radost mám z 9 platnýh pokusů 3:0. To se mi nikdy nepovedlo a myslím, že ani nikomu jinému dnes. Vše klaplo na 101%.
Jako team jsme bojovali opravdu do posledního pokusu a zvítězili jsme o pouhých 7 bodů a tím jsme si vybojovali postup do extraligy 2014.
I když to byl nejdelší závod mýho života, byl to zároven ten nejlepší a nejúspěšnější závod. Všem okolo sebe už jsem za dnešek poděkoval osobně, ale děkuju i všem co to tu čtou a fandí mi, dodává mi to motivaci. Videa a nějaký foto určo taky bude. Ted už jdu padnout za vlast. :-)
_________________
I love Bůček!
Nastavení
Registrace
Přihlášení/Login
nakonec parádní a 300 tah konečně! 
