Takže okdud žačneme?
Začneme od toho nešťastného dne
23.11 GP Ostrava.
Vyspal jsem se výborně. Vše probíhalo podle plánu. Přijeli jsme na místo konání asi 1,5 hodiny předem. Ještě na pódium luxovali a uklízeli. Zatím nás tam nepouštěli, pořád posouvali časy se vstupem, napřed o 10 minut pak o 15. Dočali jsme se a vstoupili do děje. Byl jsem celý bez sebe. Vystáli jsme si frontu a zamířil jsem ke stolku kde seděli 2 paní a zapisovali. Říkám: "dobrý den, jsem Václav Truksa a jdu do kategorie Muži do 30" hned vedle mě stál rozhodčí a říkal jim: " vy máte na seznamu juniory, physique,..." a v zápětí se mě zpeptal do jaké kategorie jdu, říkám "Muži do 30". A odpovídá mi "tak tvoje skupina je hned napravo, vem si číslo a jdi napravo zaplatit". Říkám dobrá. Příjdu k další přísedící dávám jí číslo, občanku a 100kč. Odškrtává si mě. Říkám si to je super aspoň si mě odškrtli, že tu jsem. OMYL to bylo jen vstupný, že jsem zaplatil. Ještě jsem se měl zaregistrovat na svoje jméno s číslem. O tom jsem vůbec nevěděl. A odešel jsem do šatny připravit se. Kdyby mi ten rozhodčí, co stál vedle mě, řekl že se ještě musím registrovat znovu na to číslo pod jménem, tak jsem v jejich seznamu. Já prostě předpokládal, že když pošlu přihlášku, hudbu tak jsem tam automaticky přihlášenej a né že ještě musím u nich znova. Prostě to byla chyba moje i z části jejich, že mi to neřekli. Bylo to ve frmolu. Holt co s tím nadělám. V tu dobu jsem měl výbornou formu proužky na stehnech, další den už tam nebyli
Odešel jsem do šatny. Se ségrou, která mě ještě dotírala, aby to vypadalo OK. Šatna byla ve sklepě, kde bylo teploučko. Stres na plných obrátkách, ale nedával jsem to na sobě znát. Smál jsem se a dělal blbiny se ségrou když tam byla. Jinak jsem se stranil. Chvilku ležel, chvilku seděl, jedl, ležel, furt jsem chodil sem a tam. Uklidnil jsem se. Nevěděl jsem co dřív dělat jestli se najíst rejže, piškotů s amrmeládou. Pořád jsem odhadoval čas kdy asi půjdeme. Podle rozpisu se nedalo orientovat, protože měli posunutý časy skrz úklid a přehazovali skupiny.
Co chvilku chodil dolů jakejsik organizátor a hlásil skupiny kdy půjdou. Ostatní se též ptali kdo zrovna vystupuje.
Mezi chlapama v šatně jsem se cítil snad nejmenší

hlavně když se vedle mě připravoval ten nasekanej nejvetší řízek "Absolutní vítěz" Oldřich Štefka. Podle mě tam neměl co dělat, podle mě už závodil. Měl jsem z něho respekt. I kyž i ostatní

Pokecal jsem tam s pár klukama, jména si nepamatuju.
Po chvilce jak se začínal Obr pumpovat tak jsem začal taky. Vše vypadalo tak jak mělo. Měl jsem z toho dobrý pocit a říkal jsem si, že jim to tam ukážu. Pumpuju čekám samozřejmě v šatně kde pumpoval i obr. Že je rozcvičovna nohoře za pódiem jsem nevěděl. Moje blbost. Čekal jsem, že příjde ten organizátor co chodil volat skupiny. Nějak dlouho nepřicházel tak jsem si vzal
činky a pružiny a šel jsem nahoru za pódium. Koukám kde je moje skupina, věděl jsem kdo to je. Vidím je na pódiu za oponou. Stress, knedlík v krku, bušení srdce, panika. Byl tam disciplinární komisař Martin Louda. Utíkám za ním a ptám se kde jsou muži do 30? A odpovídá "na pódiu" záblesk před očima. Říkám prosím já jsem tam měl být taky č.7 Václav Truksa. Koukl na listiny. "Vás tu vůbec nemám" Říkám "paní si mě odškrtla, že tu jsem" On " a registroval jste se?" říkám viz víše, že mě poslali to jen zaplatit. Chytl se za hlavu a přišel Tomáš Dluhoš a dozveděl se co se děje. Šel se zeptat jestli to ještě půjde. Přišel pan Dluhoš a pak Ing. Martin Jebas a řekli mi to co jsem nechtěl slyšet, že je jim to hrozně moc líto, ale nejde to. S panem Dluhošem jsem se dohodl, že budu startovat zítra v neděli v Krnově. Přihlášky, hudbu a vstup řešit nemusím. Tak jsem se zklamaně rozloučili. Vzal jsem si věci a jeli jsme domů do Olomouce. Při odchodu jsem si všiml Mooga, obrovskej to chlápek to jo, ale byl jsem tak naštvanej, že by se mnou nebyla řeč. A teď jsem přemýšelel jak to do zítřka zvládnu, co budu jíst. Volal jsem kamarádovi, který mi vše řekl, jak postupovat. Vše jsem dodržel. Nejhorší asi bylo vydržet ještě jeden den bez vody. Zvládl jsem to. K večeru jsem ještě znova volal Jaroslavu Mlčokovi a vysvětlil jsem mu co a jak se děje. Zdělil mi, že to vyřeší a na 90% budu závodit a kdyby byl nějaký problém tak zaplatím 500kč

nechápal jsem z toho
GP KRNOV 24.11
Přez noc se mi blbě spalo a od rána zmatky, ztráceli se mi věci, a řešil jsem jak se to vše vyřeší. A at se nic neposere. Při příjezdu ke "kofola music club" se děsím kde to vůbec jsem. Jestli jsem dobře. Ano byl jsem dobře.
Vstoupili jsme do předsálí k prezentacím, kde se zapisovali závodníci. Zavolal jsem si pana Mlčka. Po chvilce přišel i Ing. Martin Jebas a poznal mě. bodejt by ne co se stalo včera. Za chvilku mě znali všichni co organizovali tu soutěž, protože řešili co semnou. Naštěstí nebyl žádnej problém a Ing. Martin Jebas se mě ujal, abych se zapsal správně. Zapsal jsem se a šel jsem zaplatit. Opět říkám jméno a vytahuju 100kč. Hned přiletěl Tomáš Dluhoš, že to platit nemám, za to co se stalo včera. Říkám OK

. Ptám se, jestli jsem opravdu zapsanej, aby to zkontrolovali. A znova jsem nebyl zapsanej u platby

pan Dluhoš říká: "božínku to by tu ještě scházelo, aby jste tu nebyl zapsanej, to už bych fakt nevěděl co dělat" Ještě, že jsem se zeptal jinak bych opět nesoutěžil. To bych je poslal do háje už!!!
Po zapsání jsem odešel ležet do šatny k topení, protože tam byla strašná zima, jak v sále, tak v šatně. Byli tam stále ti stejní jak v Ostravě. Pokecal jsem s Markem Voborným a Petrem Fixem. Parádní hoši, pohodáři. Dělají i jiné sporty, tohle berou jako "doplněk"

Stres hrál opět svou roli, i když o hodně více než včera. Takže žaludek stáhlej na minumum a moc jsem toho nesnědl. Bál jsem se, že se přejím a budu mít velké břicho. Opět jsme předpokládali časy, kdy asi tak půjdeme. Začal jsem se mazat olivovým olejem bo včera mi říkali hoši, že mám tu barvu suchou. Koupil jsem si jen ten základ.
Postupně mě maže sestřenka olejem, nejsem sni z poloviny namazanej, v tom přichází organizátor a hlásí, že se máme nachystat a jít s ním k pódiu, že za 5 minut začínáme. Tak lupl pár lžiček marmelády a narval hubu piškotama. Vzal činku, pružiny, olej a letěl s nima. Rychlostí blesku jsme mazali co to šlo. Ani napumpovat jsem se nestihl. Opět knedlík v krku, blbě se mi dýchalo. Odložil jsem brýle, a vystupoval jsem po schodech nahoru. Seřadili jsme se podle čísel a nastupovali. Naštěstí jsem absolutně nic neviděl bez těch brýlí

a to bylo moje + zaujal jsem základní postoj a dělal to co nám říkal rozhodčí. Třepal jsem se při základním postoji jako ratlík. Byl jsem vyvolán 2x. To mě potěšilo. Všechny pózy byli hrozně rychlý. Připadalo mi to jako vteřina a šli jsme opět dolů. Po nějaké chvíli asi 2 hodinách jsme měli volnou sestavu. To už jsem si půjčil olej od Marka, měl rozšířenou verzi. Bylo mi blbý dávat na sebe olej před ostatníma. Holt stres. Namazáno. Těším se, a říkám si: doufám že se jim bude sestava líbit a dobře ji ohodnotí. I když se nehodnotí, že. Dojdeme před pódiu do rozcvičovny. Rozcvičuju se. Organizátor mi říká: " ty ukážeš volnou sestavu jen pro diváky, pak můžeš jít už domů. Nepostupuješ do finále" To mě nevytrhlo, byl jsem naprosto v klidu. Nastoupil jsem na sestavu a říkám si " užij si to a ukaž jim to" A 60 sekund uteklo jak voda. Kubíkovi se to moc líbilo a mě to hrozně moc potěšilo, že se mi aspoň ta sestava povedla
Z mých prvních závodů mám velice výborný pocit. Sice byla velikánská konkurence, ale to mě neodradí, spíš nakopne abych makal ještě tvrději. Udělal jsem chyby ze kterých se budu učit.
Chci hrozně moc poděkovat trenérovi Janu Páleníčkovi, mamce, sestřenici a ségře. Taky těm ktěří fandili. I do kamery na ronnie.cz jsem zamával v přestávce. Doufám, že si mě aspoň někdo všiml
Bylo to vyčerpávající psaní a děkuji těm, kteří si jej přečetli
A omlouvám se za chyby v textu, pokud tam nějaký jsou.