Další zoufalec běhá po Ronnie

DeB · Zaslal: st květen 14, 2014 4:23 pm Předmět: Re: Trocha slov podpory

Bosi napsal:

Spashett napsal:

Bosi napsal:

Vzdy si rikam, ze takovy to clovek zaslouzi mnohem vice obdivu nez vetsina ostatnim co lita nahoru a dolu. Zaslouzi uznani a podporu, protoze to je pro nej mnohme obtiznejsi. Zaslouzi si respekt vice, nez ten namakany borec s perfektnimi brisaky co nutne potrebuje behat bez tricka i kdyz je venku 15 stupnu (a noc)

tenhle nazor mi teda prijde naprosto hloupej.
1) proc by obezni clovek mel mit vice obdivu? Je to rozhodnuti kazdeho jedince a s pocity jinych lidi (obdiv napr.) to nema nic spolecneho. Kdyz mi rekne obezni clovek 'chci zhubnout kvuli svym detem' ma to pro me stejnou hodnotu jako kdyz mi nekdo jiny rekne 'chci se udrzovat stihlou postavu kvuli detem'. Oboje je dobry duvod, oboje ma opodstatneni, oboje chce se sebrat a jit neco delat !!!
2) Zaslouzi obezni clovek co sportuje respekt? Ano. Zaslouzi si namakany borec s perfektnimi brisaky respekt? Ano. (ony ty brisaky vetsinou nejsou samy od sebe, malo podkoznihu tuku aby ty brisaky byly videt taky neni samozrejmost a svalovou hmotu na sebe dotycny clovek musel nabalit svojim usilim a drinou)

se zbytkem souhlasim, jen jsem musel reagovat na tuhle cast prispevku. Proste myslenky typu : obezni clovek zaslouzi vice uznani a respektu nez clovek co na sobe maka 10 let jsou podle me spatne.

Hloupej? Mozna jen delam chybu, ze automaticky predpokladam, ze to ten namakany borec mel s budovanim postavy jednodussi. Treba jeho rodice meli povedomi o zdrave strave a nechodili sami do fastfoodu (a jemu to zakazovali) a od mladi ho dokopavali do ruznych krouzku a konicku a vybudovali v nem vztah ke sportu a hlavne ke svemu telu (coz je mozna to, co DeB chybi).
Obezni lide, kteri cvici podle me zaslouzi vice obdivu v tom smyslu, ze dnesni spolecnost je sexisticka a sovinisticka a stavi nas do situaci, kdy kazdy musi byt model/modelka (a to nejen diky vzhledu, ale i stylu oblekani), aby byl uspesny. Rad bych prilozil jednu pekne video, ale to bych ho musel umet najit ...
Myslim, ze ve svete, kde i na nasem foru pisatelka zada, aby si lide nechali urazky, to chce odvahu jit behat/cvicit mezi armadu sportovcu.

Určitě mi chybí nějaké vedení ke sportu, ale tak už nejsem malá a tak se chci vybudovat si vztah ke sportu sama. Ale je pravda, že rodiče nás k ničemu nevedli a doma se vůbec zdravě nevařilo. Ale tak s rodiči už nebydlím, takže to 100% ovlivním sama. Proto prostě chci!

flew · Zaslal: st květen 14, 2014 5:12 pm Předmět:

DeB napsal:

Jinak dnes jsem v práci. Hodlám si zacvičit večer. Jinak dnes jsem měla tedy ke snídani housku s posypem vloček (Kaufland) namazanou lučinou, 70 g šunky, 1,2 syrové papriky, 2 rajčata..ke svačině jsem měla 140 g jablka, 70g mrkve + 150 g jogurtu klasik.. k obědu jsem měla 180g brambor vař.ve slupce, 100 g tofu, 35 g kuř.masa (měla jsem uvařené na páře stehno tak jsem ho rozdělila na dvě porce a druhou si dám k večeři s tofu), 50g mrkev,2 rajčata, 1/4 papriky syrové a ke svačině jsem zatím měla 150 g cottage s 1 rajčetem.. k večeři budu mít stejný oběd s tím rozdílem, že brambor mám 150 g... No.. takže budu ráda za rady..

35g kuřecího? to je jen nádech a je to pryč

baví tě to takhle počítat? nedělej to tak komplikované, nebo tě to po chvíli přestane bavit

_________________
Sny se musí plnit, nemůžeme odpočívat

Trhačky, a rukavice spôsobuju gynekomastiu !! znižuju TST a zvyšuju estrogen!!

DeB · Zaslal: st květen 14, 2014 8:34 pm Předmět:

citace:

35g kuřecího? to je jen nádech a je to pryč

baví tě to takhle počítat? nedělej to tak komplikované, nebo tě to po chvíli přestane bavit

No, tak měla jsem na páře udělané jedno kuřecí stehno. A jelikož jsem měla maso zmrzlé, tak jsem to rozdělila a šoupla k tomu tofu :) Tak proto to bylo takto málo.

Jinak, počítání mě moc nebaví, ale snažím se zjistit jaký ten příjem vlastně mám :) Asi jsem si na ty gramáže už zvykla. Tedy zvykla jsem si na to, že váha je můj přítel v kuchyni. Ale to víš, že bych byla ráda, kdybych zhubla bez toho aniž bych si jídlo musela vážit. Ale mám takový vnitřní strach, abych toho nesnědla víc než bych musela. Tak v tom mi to asi pomáhá. Ale zase moc netuším, jestli to co jím je dostačující... no.. :/ :D

DeB · Zaslal: po květen 19, 2014 9:37 am Předmět:

Zdravím Vás,

tak se hlásím po pár dnech. Nevzdávám se! :) Stále bojuju. Ted mám za sebou cvičení - denně hodinu v mé tepovce na elipticalu a je mi dost dobře.
Zkouším doma i posilovat. Vyfotila jsem se a změřila jsem si míry a od té doby co cvičím pravidelně je to i na tom těle znát.

Snad s tím jídlem nedělám nějakou chybu. Nerada bych ztrácela svaly.
Ke snídani si dávám žitný chléb s lučinou a se šunkou, zeleninu.. včera jsem měla ke snídani vajíčka. Jinak ke svačině stále zůstává bílý jogurt s vločkama a ovocem. K obědu jsem trochu omezila přílohy a přidala jsem více zeleniny, gramáž masa držím kolem 130 g v syrovém stavu. K odpolední cváče si dávám většinou cottage se zeleninou a večeři nechváám stejnou jako oběd. Snažím se pít min.3l.

Fakt to myslím vážně, jsem na sebe tak naštvaná, že to musím prostě vydržet!

JanaHn · Zaslal: po květen 19, 2014 10:05 am Předmět:

toho masa bych dala trochu víc. a večeři bych dala trochu menší než oběd-hlavně tu přílohu, maso si nech.

a klidně pak něco malého na 2. večeři.....tvaroh, Cottage.

Pokedex · Zaslal: po květen 19, 2014 10:09 am Předmět:

nevím kolik vážíš ale pro hodne tlustly lidi je super sport plavani. docela me zarazi ze mas takovej problem s vahou podle toho co pises jakej mas jidelnicek cviceni je mraky jde o to najit co te bavi vetsina zen ma rada prochazky tak proc nespojit prijemne s uzitecnym. ja jsem se pred 2 lety potykal s vahou 117kg a shodil jsem na 89kg kazdodennim cvicenim cca 1h a jidelnicek byl takovej ze jsem akorat vynechal mouku a oleje a tuky. cíl mas vybornej drzim palce

Pokedex · Zaslal: po květen 19, 2014 10:16 am Předmět:

citace:

35g kuřecího? to je jen nádech a je to pryč

baví tě to takhle počítat? nedělej to tak komplikované, nebo tě to po chvíli přestane bavi

dobrá pripominka hodne lidi vyhori na tom ze si tu dietu nastavi az hodne moc sileny. ono je celkem jedno jestli snis 50g masa nebo 100g. na prvni strance jsi psala ze to nechces resit s holkama u zakusku tak se chci zeptat jak casto to tak bejva a jestli jis jeste neco co neni napsany tady v jidelnicku neber to jako buzer ale ja jsem si taky vedl jidelnicek jednu dobu a obcasny dobroty jsem omylem vynechal tot moje zkusenost a jeste jedna rada na zaver vahu hod do kouta a sahni po metru je to vic objektivni ;-)

Irminsul · Zaslal: po květen 19, 2014 10:20 am Předmět:

DeB,nebylo by špatný si zde založit něco jako tréninkový log?Můžeš si tam zapisovat váhu a jídlo.Lidi Ti mohou s něčím poradit.A bude to pro tebe i pro ostatní motivace.Podíváš se za pár měsíců jaké máš úspěchy.

wombat · Zaslal: po květen 19, 2014 10:26 am Předmět:

Čau,

taky držím pěsti..hlavní je to nevzdávat, když si člověk namlouvá, že třeba nevidí žádný úspěch, i když se tak snaží a radši to s někým probrat, kdo poradí co a jak, než do sebe naládovat skrz depku tunu sladkostí apod. Žádná změna netrvá týden, nebo měsíc..prostě to chce trpělivost a tvrdě na sobě pracovat..pak nějaký to rozhodnutí, že to tak opravdu chci, i když ta cesta je většinou těžší, než si člověk představuje..ono se řekne, prostě budu cvičit a zdravě jíst a hotovson..ale těch překážek je tam samozřejmě víc a ty se prostě musí překonávat, než tě to začne bavit a už to není trápení, ale vlastně zábava..

..každopádně dobře vím, jak je to těžký skloubit se školou a zaměstnáním..já taky pracuju na plný úvazek a do toho studuju prezenčně, plus zařizujeme s přítelkyní byt, takže každá koruna je potřeba a pořád hledám ještě nějaký ty brigádky, když je čas, aby bylo i na dovču a na uživení auta, dobrý jídlo, sportovní aktivity a tak, takže stres je svině..a jak mně začne na podzim stres ze zkoušek, sezóna v práci a já totálně nestíhám a moc toho nenaspím, tak se taky neuhlídám a už láduju na stres čokolády a pizzy, chlastám víno apod.

..takže ode mě nečekej nějaký extra rady, ale alespoň nějakou tu podporu, že to zvládnout jde..já jsem měl svého času 110kg při výšce 178cm a celkově od mala problémy s váhou..a momentálně su na 80kg a pomalu mně vylézají břišáky..naši mě taky nevedli k žádné extra zdravé výživě ani sportu a dokonce, když přiletěla nějaká ta horší známka, tak mně sport zakazovali, což nepochopím..takže jsem k tomu musel přijít pěkně sám, zlomit to a valit, jinak to nejde..jedna věc je chtít, ale hlavní je se rozhodnout a začít ten sen konečně žít a ne jen o něm snít..můžu ti říct, že se cítím minimálně o 100% líp jak fyzicky, tak i psychicky a rozhodně to odříkání a tvrdá práce stojí za to!

..btw. taky bych odpoledne a večer stáhl trošku ty sachry..a hlavně k sobě byl upřímnej, co fakt jím a co nejím..

Martin.

Magumi · Zaslal: po květen 19, 2014 11:22 am Předmět:

Ze své zkušenosti můžu říct, že "diety" nefungují. Hubnutí se sice dá pojmout ve stylu "the biggest loser", a je možné během relativně krátké doby hodně zhubnout (já shodil za 3.5 měsíce 25 kilo), ale v normálním životě se takhle dlouhodobě fungovat nedá, to jde vydržet jen chvíli. Pokud ti jde o to, abys zůstala dlouhodobě štíhlá a zdravá, musíš to pojmout jako celkovou změnu životního stylu, od jídelníčku přes svůkj postoj k pohybu a sportování. Tahle změna v myšlení ti taky pomůže vidět, že jde o dlouhodobý proces a že nemá cenu za každou cenu spěchat. Ber to tak, že tuhle změnu budeš muset schopná dodržet až do konce života - nesmí to být neustále utrpení a trápení. Takže je dlouhodobě lepší nastavit deficit nějak rozumně, nepočítat kalorie, ale makroživiny, přejít postupně na zdravější druhy jídel, s pohybem začít mírně například chůzí. Pokud ti psychicky pomůže v první fází hodně zhubnout, dá se to bez problému zařídit, jestliže na to budeš mít dostatečně silnou vůli, ale ten dlouhodobý aspekt bys měla mít v hlavě celou dobu.

Mimochodem, co se týče pohybu, hodně pomáhá myslet na to, abys to tělo maximálně používala při každé věci, kterou děláš - nesedět, když můžeš stát, nejezdit výtahem nebo po eskalátorem, když můžeš po schodech, nerozvalit se v židli, ale sedět zpříma a vrtět se, dělat všechny pohyby rázně a energicky atd. Jednak tím za celý den spálíš překvapivě hodně energie, víc chozením po treadmillu, a dodá ti to i víc duševní energie.

Kdybys chtěla vědět nějaké podrobnosti o tom co a jak cvičit, klidně se ptej. :)

_________________
Somewhere in China, a thirteen-year old virgin is warming up with my max.

http://forum.ronnie.cz/magumi-lean-strength-t28783.html

DeB · Zaslal: po květen 19, 2014 11:31 am Předmět:

Pokedex napsal:

nevím kolik vážíš ale pro hodne tlustly lidi je super sport plavani. docela me zarazi ze mas takovej problem s vahou podle toho co pises jakej mas jidelnicek cviceni je mraky jde o to najit co te bavi vetsina zen ma rada prochazky tak proc nespojit prijemne s uzitecnym. ja jsem se pred 2 lety potykal s vahou 117kg a shodil jsem na 89kg kazdodennim cvicenim cca 1h a jidelnicek byl takovej ze jsem akorat vynechal mouku a oleje a tuky. cíl mas vybornej drzim palce

No, asi takhle. Váha je dost hrozivá. Proto jí tady prostě nepíšu. Jinak víš co, lidi co někdy byli fakt hodně obézní a to nemyslím jen 10 kilo nahoře..tak asi zažili ten pocit, kdy se stydí jíst před lidma. Ty pohledy lidí co na Tebe koukaj, zkoumaj co si dáváš - protože si přece tlustý, tak běda jak bys tam měl něco tučnějšího, nebo tam bylo moc málo zeleniny. Tak prostě hladověj, pak přijdou domů a doma ztláskaj co můžou. A nemusí to být smažený, nebo extra tučný, ale ve finále je toho moc najednou. Člověk se od těch pohledů musí odprostit. No a když jsem začala jíst pravidelně, i tak se mi zdálo, že je toho hodně i když šla třeba váha dolů. Tak jsem ubrala na jídle, protože jsem nedokázala přijmout fakt, že bych měla jíst víc než jsem jedla v době kdy jsem spíše hladověla. Ve škole jsem si zvykla na to dopoledne si dát jeden rohlík, odpoledne rohlík, někdy jogurt a večer si dát večeři a nejlépe si přidat a dojíst celej den.
Teď vím, že to byla blbost. Ale za poslední tři roky se snažím se večer nijak nepřejídat.. Měla jsem období kdy jsem fakt makala, ale ty výsledky byli minimální a já byla vyřízená a v depkách, že to prostě nefunguje. A tak jsem snížila jídlo. Jedla jsem furt mín a s minimem energie jsem se vykašlala i na cvičení. Řekla jsem si, že se snad smířím s tím, že jsem silná.. ono se člověk přijme, protože prostě musí fungovat, musí dobře vypadat když jde ven.. jenže vevnitř to stále je. Vevnitř furt vím že mě to prostě štve a nedokážu se taková přijmout. Nemyslím si, že je to dobře když se člověk co je fakt obézní přijme takový jaký je, zvlášť když všichni víme co to může přinést za zdravotní komplikace.

Nedokážu se přijmout taková jaká jsem, protože vevnitř jsem děsný živel co miluje dobrou zábavu a smích. Na diskotékách vlezu na parket v deset a slejzám ve čtyři ráno, protože mě to baví. A k tomu prostě nepatří ten tukový obal co léta nosím. Od malička jsem silná. Táta z toho byl smutnej, babička ze mě chtěla mít modelku, celé dospívání jsem slýchávala jak bych měla zhubnout. A tak jsem nejedla, pak se přejedla, pak zas nejedla, pak se zas přejedla a nakonec jsem se částečně smířila s tím jaká jsem. Protože nejsem pesimistickej člověk a tak nejsem zvyklá se užírat. Ze svých nedostatků jsem udělala přednost. Vím, že jsem hezká ženská.. ale ten obal, ten ke mně nepatří.

S rodiči nežiju už 7 let. Za tu dobu jsem už mohla být štíhlejší. Furt to jde nahoru a dolů. A mě to prostě už nebaví řešit. Nebavěj mě holky okolo mě co pořád řeší svá dvě, tři kilíčka nahoře. Já mám prostě fakt velkej problém a chci ho prostě překonat!!
Jsme spolu s chlapem skoro 7 let. A nechci skončit jako ženská, která nebude mít nikdy děti díky tomu, že není schopná zhubnout. Nechci ho tím ani obtěžovat, protože za 7 let to furt řeším a on je z toho taky dost otrávenej. Vím jaký to je makat a pak se dostat do depky, protože výsledky skoro žádný. A já to nechci prostě zažívat dál. Chci se s tím poprat.
Je to děsné.. nechci zažívat ten pocit u doktora, kdy místo píhy řeší mou obezitu. Všichni by mi nejraději dali příjem max.5 tis.Kj a myslej si, že to zaručeně bude fungovat. Mám za sebou i menší příjmy a ty jojo efekty bych nepřála ani nepříteli.

A rodina? Když jedu k rodičům a chci po nich uvařit něco zdravého, ani to neumí. Milují mě a chtějími dopřát. Přijde mi, že skoro naschvál dělají dobroty aby mě pokoušeli. Je to můj problém a já to musím vydržet. Ale alespoň malá podpora z rodiny by jistě pomohla. Bohužel. Máma je taky silná, táta má jen pivní pupek.. Naši jsou rozvedený a k otcovým rodičům ani moc nechodím. Je mi trapné si u nich cokoliv vzít. Vždycky se diví po kom jsem tak velká a sebemenší poznámka mi nedělá dobře. A tak tam chodím jen když je to už fakt nutné. Přijdu si jako osobnost silná, ale vevnitř jsem asi dost velký slaboch, že se nedokážu takovým poznámkám postavit. Myslela jsem si, že by bylo fajn začít i u psychologa, ale co mi tak řekne. Mějte se ráda, řekněte jim to.. bla bla.. Já se ráda krucinál mám, ale to tělo mi nepatří!!!!!!

A jestli někdy docílím těla co mi patřit bude, tak všechny ty co chodili okolo mě a nikdy mi pomocnou ruku nepodali pošlu do háje. Všechny ty kamarády, co si semnou jen o tom povídali,ale žádnej z nich neřekl "pojd, jdem makat". Všichni okolo mě o tom jenom kecaj a říkaj co bych měla a co bych hlavně neměla. Hlavně at si nedávám dvě kaiserky ke snídani, to je děsně moc.. a odpoledne je vidím jak se cpou koláčem.

Frrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr.... teda jsem v ráži :DDDDDDDD A krucinál, chci tak začít chodit do tý posilovny, ale jsem tak stydlivá a nemám tisíce na to abych si platila trenéra. Ještě ke všemu práce, škola, hlídání a v zadku bych musela mít asi vrtuli. Ale prostě to chci dokázat. Vyčerpávaj mě o tom furt jen kecat! A ke všemu, já nenávidím sport. Né všechen, ale prostě mě vždycky děsně prudilo prostě nuceně vstát a jít cvičit, jak opice. Takže teď v tom postupně nalézám s nutností i radost po cvičení. Ale stejně je to úkon na kterej vynaložím i trochu toho přemlouvání. Ale prostě tak to je. Myslím si, že to ale časem přejde, protože ten bezva pocit po tý odběhnutý hodině je super. Je bezva jak sem spocená a je vidět, že sem se teda neflákala, ale jít mezi lidi a takhle se potit mezi nima. Na to prostě asi ještě nemám. Tedy jít sama od sebe. Jsem naprostej negramot co se týče cvičení v posilovně, byť si myslím, že sílu bych na to měla. A tak sem si říkala, že chodit ještě posilovat, tak by to šlo ještě třeba líp.
Mám kousek od práce BBC, ale nejsem si jistá, jestli bych to zvládla všechno časově. Takže nechci si dávat hned tak vysoké cíle jako pokaždé a pak se na to vykašlat. Takže to zatím takhle zkouším doma a uvidím.

Ale musím říct, že mi to děsně pomáhá Vám to sem psát. jako že mám pocit, že na to nejsem sama, i když v mém životě na to prostě sama sem. Je to totiž hlavně můj problém. Ale nikdy jsem to takhle nikomu neřekla. A tak jsem Vám všem vděčná za každou radu!!

DeB · Zaslal: po květen 19, 2014 11:53 am Předmět:

JanaHn napsal:

toho masa bych dala trochu víc. a večeři bych dala trochu menší než oběd-hlavně tu přílohu, maso si nech.

a klidně pak něco malého na 2. večeři.....tvaroh, Cottage.

Jak jsme si psali tak jsem přilohy zmenšila.
Ovšem asi by mi dost pomohlo zjistit kolik sacharidů ta příloha obsahuje. Některé potraviny v těch tabulkách nemohu najít.

Nevím jaké rozložení sacharidů je ideální. Krom tedy toho, že více dopoledne, méně odpoledne. Nenašla jsem žádnou tabulku, kde by byly potraviny vypsané.. Nebo kolik tak za den bych měla asi přijmout? Možná na to jdu moc složitě.. to mě dycky taky vyčerpávalo :D

Pokedex · Zaslal: po květen 19, 2014 12:08 pm Předmět:

muj nazor je ze tohle asi az moc resis
jidelnicek by mel obsahovat maso ryby vejce zelenina ovoce ryze testoviny ovesny vlocky + voda k piti nejaky ekvivalenty jsou ale prijde mi blbost vazit si jidlo akorat te to casem prestane bavit, hlavne se nenut jist co ti nechutna jinak to vetsinou konci spatne
jak pises ze te sport moc nebavi muzes to nejak rozvest ? cviceni s gymnastickym micem taky funguje,manzel te nepodporuje (pritel)?
jak je znamo nejlepe se hubne sexem a dalsi vec jestli ten problem je psychyckej tak stim tady asi moc nepomuzeme ale nejvetsi rada je VYSER SE NA VSECHNY KOLEM ! z 99% na tebe nikdo nekouka a neresi co jis v posilovne ti lidi radi poradi a lidi jsou vsichni stejny potime se vsichni funime vsichni takze se na vsechny vyser nedelas to pro ostatni ale pro sebe !

DeB · Zaslal: po květen 19, 2014 12:18 pm Předmět:

Pokedex napsal:

muj nazor je ze tohle asi az moc resis
jidelnicek by mel obsahovat maso ryby vejce zelenina ovoce ryze testoviny ovesny vlocky + voda k piti nejaky ekvivalenty jsou ale prijde mi blbost vazit si jidlo akorat te to casem prestane bavit, hlavne se nenut jist co ti nechutna jinak to vetsinou konci spatne
jak pises ze te sport moc nebavi muzes to nejak rozvest ? cviceni s gymnastickym micem taky funguje,manzel te nepodporuje (pritel)?
jak je znamo nejlepe se hubne sexem a dalsi vec jestli ten problem je psychyckej tak stim tady asi moc nepomuzeme ale nejvetsi rada je VYSER SE NA VSECHNY KOLEM ! z 99% na tebe nikdo nekouka a neresi co jis v posilovne ti lidi radi poradi a lidi jsou vsichni stejny potime se vsichni funime vsichni takze se na vsechny vyser nedelas to pro ostatni ale pro sebe !

Já si odvažuji hlavně ty přílohy a maso. Mám strach z toho, že toho sním prostě víc než musím a začnu nabírat. Takhle vím, že mám teda nějakej strop.

Nebaví mě sport, ale asi je to tím, že spoustu věcí mi díky mé váze asi taky nejde a stydím se se svým tělem někde cvičit. Takže cvičím doma. A cítím se tak líp než mezi lidma.
Přítel mě podporuje, ale vidím na něm, že moje fňukání o tom že váha nejde dolů, nebo že jsem přibrala ho dost nebaví. :) Mě samotnou to prudí, takže se mu nedivím. Ale rozhodně by pro mě udělal cokoliv, jenom cvičit semnou nepůjde. Je z práce psychicky dost unavenej, honí zakázky a tak pro něj rozhodně oddych někde v posilovně neznamená oddych, ale radši si vezme knížku a vypne. Ale on mi právě koupil eliptical, vařím taky většinou já a když řeknu co chci uvařit když nestíhám tak vše nachystá, uvaří, zváží.. takže tam si myslím že je to v pohodě.

wombat · Zaslal: po květen 19, 2014 12:29 pm Předmět:

Magumi napsal:

Mimochodem, co se týče pohybu, hodně pomáhá myslet na to, abys to tělo maximálně používala při každé věci, kterou děláš - nesedět, když můžeš stát, nejezdit výtahem nebo po eskalátorem, když můžeš po schodech, nerozvalit se v židli, ale sedět zpříma a vrtět se, dělat všechny pohyby rázně a energicky atd. Jednak tím za celý den spálíš překvapivě hodně energie, víc chozením po treadmillu, a dodá ti to i víc duševní energie.

tak s tímto 100% souhlas..např. jsem s jedním známým v práci řešil dietu a stravu a doslechnu se, že vyhazuje všechny žloutky a jí jen vařené bílky apod. že by nesnědl tohle nebo tamto a potom je mu líno dojít např. pro vodu, nebo, když pinknem badec, tak se shýbnout pro košík, udělat nějakej ten krok navíc, prostě cokoliv, co by bylo namáhavé atd. Uhání mě, abych mu donesl brusle, ale přitom leží už měsíc v šatně, ani neodneseny domů, atd. Prostě samé velké řeči, ale skutek utek. Prostě totálně neaktivní přístup k životu, ale hlavně, aby náhodou nesnědl 5g tuku ve žloutku..

citace:

Ty pohledy lidí co na Tebe koukaj, zkoumaj co si dáváš - protože si přece tlustý, tak běda jak bys tam měl něco tučnějšího, nebo tam bylo moc málo zeleniny. Tak prostě hladověj

..blbost..když chci opravdu zhubnout, tak už bych tak nějak měl vědět, co ten den budu jíst..vezmu si to třeba do krabiček a prostě to sním..může ti být úplně putna, kdo se kam kouká nebo ne..tohle prostě mám sníst a to mně pomůže k mému cíli vypadat tak a tak a prostě neexistuje, že bych kvůli někomu jinému měl udělat něco, aby mi to kazilo plány..tady je spíše chyba ve vlastní hlavě si myslím...

citace:

No a když jsem začala jíst pravidelně, i tak se mi zdálo, že je toho hodně i když šla třeba váha dolů. Tak jsem ubrala na jídle, protože jsem nedokázala přijmout fakt, že bych měla jíst víc než jsem jedla v době kdy jsem spíše hladověla

..tohle už vůbec nechápu..když něco funguje, tak proč to měnit až do té doby, než to nefunguje? Fakt je, že jídla je většinou opravdu více, akorát že to jídlo vypadá úplně jinak..

citace:

Jsme spolu s chlapem skoro 7 let. A nechci skončit jako ženská, která nebude mít nikdy děti díky tomu, že není schopná zhubnout. Nechci ho tím ani obtěžovat, protože za 7 let to furt řeším a on je z toho taky dost otrávenej.

..možná by to chtělo trošku pomoc i od partnera, aby šel do cvičení a celkově do zdravého stravování a životního stylu s tebou..bylo by to pak minimálně o polovinu jednodušší si myslím! Vzájemná podpora je u mě a přítelkyně základ, jinak bychom to nezvládali si troufnu říct..

citace:

A rodina? Když jedu k rodičům a chci po nich uvařit něco zdravého, ani to neumí. Milují mě a chtějími dopřát. Přijde mi, že skoro naschvál dělají dobroty aby mě pokoušeli.

..když jedu k přítelkyni na vesnici a dozvím se, že je třeba uvařeno to a to, co prostě nemůžu skrz dietu, jako třeba omáčky, buchty apod. tak si prostě vezmu s sebou tuňáky a dám si je s rýží..oni to časem pochopí..:P

citace:

Všichni okolo mě o tom jenom kecaj a říkaj co bych měla a co bych hlavně neměla. Hlavně at si nedávám dvě kaiserky ke snídani, to je děsně moc.. a odpoledne je vidím jak se cpou koláčem.

..holt někdo si to dovolit může, někdo opravdu ne..a pokud chceš opravdu zhubnout, tak ten koláč prostě na nějakou dobu nepřipadá v úvahu a celkově do budoucna bych to taky neviděl na nějaké pravidelné konzumace, spíše na výjímečné situace..

citace:

A ke všemu, já nenávidím sport. Né všechen, ale prostě mě vždycky děsně prudilo prostě nuceně vstát a jít cvičit, jak opice.

..chce to zřejmě zkoušet a experimentovat a něco ti sedne..občas se taky divím, že mně začne bavit sport, který bych v životě neřekl, že bych mohl provozovat..;) ale začít pozvolna a s větší pohyblivostí přijde určitě i větší chuť..

citace:

Takže teď v tom postupně nalézám s nutností i radost po cvičení.

..taky si myslím, že je dobré, že když už jdu něco dělat, tak si řeknu, že to dělám pro ten a ten účel a udělám to prostě naplno, jak jsem schopný..jinak je to celkem zbytečně vynaložená energie si myslím..občas, když vidím někoho cvičit, tak si říkám, proč si to rovnou nehodí, protože to občas opravdu vypadá, že žádá o pomoc, než že cvičí, nebo se o to alespoň snaží..prostě jdu udělat tohle, teď jsem tady přesně kvůli tomuto a i když mě to zrovna nebaví, tak to prostě dám naplno, o to lepší potom bude ten dobrý pocit po vykonané práci..;)

..no omlouvám se, že tady dělám chytráka, ale takto to prostě cítím..;) prostě to chce méně řečí, ale více činů..;)