Mates-daoc konečně chci něco dokázat

Mates-daoc · Zaslal: po leden 19, 2026 6:31 pm Předmět: 19.1

19.01

Příklad jídelníčku na víkend, kdy mám více volna, konkrétn

Ve tři hodiny ráno vstanu, vypiju aminokyseliny, přidám trochu cukru a připravím se na trénink. Dám si pořádnou teplou sprchu, namažu se hřejivou sportovní mastí a provedu hygienu. Podle počasí si vezmu auto nebo motorku a vyrazím směrem do fitness centra.

Na tréninku si vemu podle počaci , auto nebo motorka , jen chvíli, maximálně 15–20 minut. V tu dobu stejně skoro nikdo nejezdí, takže klid. Fitko je nonstop otevřené a už tam bývají lidé. Trénink začínám kolem 3:45, maximálně ve 4:00. Nejdřív se ještě víc zahřeju, pořádně protáhnu svaly a samotný trénink pak trvá přibližně hodinu.

Během tréninku piju vodu nebo to, co mám připravené předem. Někdy si beru i sladký čaj, je mi to jedno. Nepiju ale žádné nápoje, které jsou sycené, obohacené kyslíkem nebo energetické nápoje. S tím mám velký problém, protože bublinky mě hodně nadýmají.

Ještě jsem zapomněl zmínit, že před tréninkem si občas dám i předtréninkový nápoj. Ne vždycky, záleží na chuti a na tom, co mám zrovna nachystané ve skříňce.

Sobotní trénink mě docela bavil. Dopoledne (respektive ráno, omlouvám se) jsem odcvičil prsa, triceps a ramena. Večer jsem si pak dal břicho, spodní část zad a lehkou chůzi na schodech.

Ale vrátím se k tomu po tréninku. Okamžitě po tréninku pomalu popíjím potréninkový nápoj – většinou od značky Reflex nebo od jiných firem, které mají produkty přímo určené pro regeneraci po tréninku.

Po tréninku jedu domů. Doma si pomalu připravím 20 gramů, někdy 30 gramů hydrolyzovaného proteinu a pomalinku ho vypiju, než si připravím jídlo.

V sobotu ráno jsem měl takový mix: tuňákový filet, lososový filet a brambory. Tuňáku a lososu bylo dohromady asi 250–300 gramů, spíš kolem 250 gramů. I když jsem to vážil, našlo se tam něco navíc, možná kolem 275 gramů. K tomu jsem měl obyčejné brambory, asi 300–400 gramů, a jen trochu zeleniny.

Po prvním jídle jsem měl pauzu maximálně dvě hodiny. Na to jsem si dal proteinový drink – hydrolyzát, 30 gramů. Po drinku, který vypiji asi za 15 minut, jsem si pomalu připravoval další jídlo, a to byla dětská kaše. Dětská kaše, kterou kupujeme v Německu, je prakticky hotová a velmi kvalitní, protože je určena pro dětskou výživu. Beru si asi 200 gramů kaše; 200 gramů obsahuje přibližně 20 gramů bílkovin a zbytek ze 50 gramů tvoří sacharidy. Zbytek jsou tuky, vitamíny a další látky. Kaši si buď posypu skořicí, nebo přidám trošku ovoce, podle libosti, protože tyto dětské kaše jsou už lehce dochucené, ale stále jsou určeny pro dětskou výživu. V Německu si z toho nikdo nevytvoří problém. Navíc to není drahé – stojí kolem dvou eur, takže porce vyjde asi na jedno euro, což je velmi příznivé.

V sobotu jsem si poté trochu dal dětské přesnídávky. Celková váha byla asi jedno kilo, takže jsem snědl půl kila dětské přesnídávky. Bohužel jsem měl velký hlad, takže to rychle zmizelo. Potom jsme šli na trh na jarmark a tam jsem se bohužel neudržel. Koupil jsem si jiternici, jelítka , štěstíkovou , křenovou ,kovějovou pomazánku a čerstvě upečený chleba. Nevím přesně, kolik toho bylo, ale upřímně řečeno jsem se pořádně najedl. Vím, že byly dvě červené a dvě bílé jaternice, tedy dvě jiternice, dvě jelita, a minimálně čtyři kusy chleba. K tomu jsem měl čaj.

Bohužel na trhu se vždycky zdržíme, pokecáme se známými, posedíme, takže jsme tam byli asi tři až čtyři hodiny. Poté jsem si dal ještě proteinový nápoj, který jsem koupil v automatu. Bylo to spíše z nouze, ale musel jsem to udělat. Když jsem dorazil domů, bylo připravené jídlo: fazolky, vajíčko a trošku brambor, asi maximálně 200 gramů. Vajíček bylo osm, fazolí asi 250–300 gramů, ale byly to fazole ve sladké omáčce. Bylo to vynikající.

Po tomto jídle následovala pauza, během které jsem si dal malý protein, 20–30 gramů, a připravil se na další trénink. Jak jsem již říkal, trénink byl lehký – zaměřil jsem se jen na břicho, zpevnil střed trupu a posílil zádové svaly, a trošku jsem se prošel po schodech. Trénink byl spíše jen pro uvolnění. Po tréninku jsem šel do bazénu, lehce se protáhnout, a krátce do sauny a do jacuzzi pro regeneraci. V sauně jsem vydržel jen krátce, protože teplo mi nedovolilo déle setrvat.

Po tomto tréninku jsem si dal jen protein a doma už bylo nachystáno jídlo – brambory a jehněčí maso. Na večer jsme měli domluvenou schůzku s kolegy, takže to bylo něco jako steak, asi 200 gramů masa a přibližně 200 gramů brambor.

Ještě před odchodem jsem měl trochu času, tak jsem si narychlo snědl jeden toast, který byl s čedarem a uzenou hovězí šunkou.

No, na večeři s kolegy tam jídla bylo dost , jenom jsme všichni měli objednaná uzená žebra a zeleninu, prostě obrovský švédský stůl, kde bylo maso, sýry a další pochutiny. Nedokážu ani přesně říct, kolik jsem toho snědl, ale vybíral jsem si kvalitu a hodně zeleniny. Po večeři jsme šli domů. Tohle byla asi ve zkratce sobota. Pokud jsem někde udělal chybu, tak ji udělal, ale nijak mi to nevadí. Jinak přes den piju většinou čaje, různé druhy, protože máme tady na trhu velký výběr, kde si můžeme vybrat jakýkoliv čaj.

Co se týká jídla a surovin, většinu nakupujeme na trhu nebo na marketu, kde jsou farmáři, a kvalita je vynikající. Cena je dokonce často nižší než v běžných obchodech. Nevím, jak je to v Česku, v Německu se trochu zdražilo, ale některé obchody jsou opravdu hodně předražené. Nebudu je jmenovat, nechci dělat reklamu, ale raději vstanu, vezmu auto, motorku nebo jiný dopravní prostředek a jedu na trh, kde jsou farmáři.

Navíc tam mají i věci, které v obchodě nekoupíte. Například jsme kupovali vynikající medový koláč, který byl opravdu skvělý – myslím, že stál kolem 25 eur, ale byla to velká porce, vhodná spíše pro rodinu na večer nebo oslavu, a chuťově i kvalitou byl vynikající.

To je jen jeden příklad. Koupíme tam maso, vejce, sýry, chleba – prostě všechno. Někdy se tam dá koupit i drogerie, ale drogerii a dětské výživy kupujeme raději v DM drogerii v Německu. Kvalita je opravdu vysoká a stojí to za to.

Mates-daoc · Zaslal: po únor 23, 2026 3:04 pm Předmět: 23.2

23.2

Zdravím všechny přátele. Čas letí a ani nestíhám psát něco do vlogu, tak aspoň trošku podám informace. Dál trénuji – přes pracovní dny mám jeden trénink denně, přes víkend se snažím trénovat dvakrát denně, ale ne vždy se mi to popravdě podaří dodržet. Někdy se cítím unavený, tak si dám den volna, nebo mám přes den hodně zařizování a musím si odpočinout.

Důvod, proč nestíhám vlog, je hlavně ten, že se budeme stěhovat do nového domečku, takže mám hodně starostí a věcí kolem. A ještě se mi teďka v sobotu podařilo spadnout na motorce na ledu – ale nic vážného. Byla to moje chyba, mohl jsem to očekávat, protože ráno byl mráz. Hlavní cesty byly suché, ale vedlejší úplně zmrzlé. Když jsem otáčel, tak jsem hupnul – ale opravdu nic vážného. Jen odřená noha a rameno, úplně nic vážného. Motorka spadla na padáky, takže pár škrábanců, ale jak říkám, byla to moje chyba.

Normálně trénuju a váha se pohybuje kolem 140 kilogramů.

Jinak zde přidám dvě fotky kolagenových hydrolyzovaných aminokyselin, které používám celodenně a pořád jako doplněk. Jedna ta dóza – nebo flaška, jak to řeknu – jedna litrová mi vydrží asi čtyři, maximálně pět dní. Míchám si to do všeho – trošičku do vody, do čaje, prostě do pití.

Někdo může namítat, že je to zbytečnost, ale já si myslím, že to zbytečnost není. Každý plus pro tělo, jakákoliv živina, je dobrá, protože pomáhá regeneraci a celkově tělu. A hlavně to u nás není drahé, i když mi cena vzrostla z 12 eur na 15 eur za tu flašku, pořád to stojí za to.

Je i druhá varianta, která je silnější. Myslím, že má 58 nebo 62 gramů, ale teď jsou bohužel nedostupné.

Trochu jsem si zregeneroval a dělám nějaké bojové sporty. Spíš se jen tak přidám ke klukům, co trénují, nebo si s nimi dám nějaký sparing, ale nic extra – kluci trénují opravdu profesionálně, dělají všechny možné bojové sporty. Já si to dělám spíš jen na protáhnutí těla a kondičku. Někdy si s nimi zaspáruju nebo jim v něčem pomůžu. Ale už mě dokonce použili i jako boxovací pytel.

Takže asi ve zkratce takhle. Jinak tréninky pokračují stejně – pořád trénuji podle toho, co mi tělo ten den nebo v daný okamžik dovolí. Nemám žádný pevný tréninkový plán.

Ohledně jídla, jak už jsem psal, přidal jsem hodně kvalitních bílkovin. Naopak jsem snížil příjem cukrů a přidal hodně vitamínů, minerálů a dalších podpůrných látek, které pomáhají regeneraci.

Mates-daoc · Zaslal: po únor 23, 2026 3:05 pm Předmět:

Mates-daoc · Zaslal: st březen 04, 2026 6:41 pm Předmět: 4.3

4.3

Zdravím, kamarádi, menší aktualizace.

Jak už jsem psal, měl jsem nedávno takzvanou nehodu nebo pád na motorce – mojí vinou. Spadl jsem na ledě. Nebyl to nijak těžký pád, ale při zatáčení jsem vjel na místo, kde byl led, a spadl jsem. Moje chyba, totálně moje chyba.

Nic se mi nestalo, byl jsem jen potlučený. Jenže teď už je to druhý týden a strašně cítím bolest ramene. Když to vezmu kolem a kolem, už pátý týden jsem nebyl cvičit. Zítra to zkusím a půjdu si ráno zacvičit.

Pro jistotu jsem byl na kontrole – na sonu, rentgenu i magnetické rezonanci – abych vyloučil jakékoliv zranění. Lékaři nic nenašli, ale bolí to, někdy i dost.

Teď zkouším pořádně mazat krémy a hřejivými mastmi. Hřejivý krém nebo mast jsem vždycky používal před tréninkem.

Používal jsem většinou warm krém ABC , tedy teplý nebo spíš hřejivý krém. Fotku jsem poslal, abyste viděli, o co jde. Není drahý, stojí kolem deseti až dvanácti eur, záleží na tom, v které lékárně ho koupíte. Vždycky jsem s ním byl naprosto spokojený.

Ohledně léčivých účinků to nedokážu objektivně posoudit, můžu mluvit jen o tom, co jsem sám cítil. Tenhle krém nefunguje jen půl hodiny nebo hodinu, ale minimálně pět hodin, někdy až sedm. Dokonce se jeho účinek znovu výrazně projeví – například když si ho namažu večer před spaním, ráno vstanu a dám si teplou sprchu nebo vanu, začne znovu silně hřát.

Mám s ním velmi pozitivní zkušenost, opravdu zahřeje a drží teplo.

Teď už několik týdnů používám, respektive jsem dostal, hřejivé krémy s konopným balzámem od české značky Alpa. Tyto výrobky se dají koupit i u nás v drogerii a nejsou drahé. Omlouvám se, ale řeknu to takhle – jsou dokonce levnější než v Česku. Nevím, nedokážu to posoudit a ani mě cenová politika moc nezajímá.

Píše se, že obsahují 5 % konopného oleje a jedná se o hřejivý balzám. V tuto chvíli ale nedokážu posoudit léčivé účinky, a ani nechci něco hodnotit, protože bych mohl lhát.

Co se týče funkčnosti a hřejivosti, na mě tento krém působí maximálně do jedné hodiny. Spíš jen pár minut a potom už ho prakticky necítím. Na začátku má takový, řekl bych, lehce chladivě-relaxační nástup, potom zahřeje a následně účinek utlumí.

Budu ho dál používat, nechci ho nijak hanět, jen chci napsat, jak na mě působí jeho hřejivý efekt. Ohledně léčby nebo regenerace tedy nic hodnotit nechci, ale pokud jde o samotné zahřátí svalu, podle mého pocitu účinek trvá maximálně do hodiny, spíš méně.

A dokonce se znovu „neoživí“ ani při horké sprše nebo ve vaně – jakmile účinek odezní, už znovu nenastoupí.

Další krém, který používám, je s kanabisem a kostivalem. Píšou, že je hřejivý, obsahuje více účinných složek a podporuje regeneraci. Má mít relaxační účinky, uklidňovat svalové zatuhnutí a namožené šlachy. Obsahuje také bylinky.

Je také český, zakoupený v Německu. Dokonce jsem se zasmál, protože tam, kde jsem ho koupil, je asi o 30 % levnější než v Česku. Ale to už nechám být, na to jsme si asi zvykli.

Pocitově má po nanesení výborný masážní a uklidňující efekt, takový regenerační nástup. Trochu zahřeje, pak lehce ochladí – je to zvláštní, ale příjemný pocit, kdy člověk cítí, že to nějak funguje. Bohužel ale účinek vydrží maximálně hodinu až hodinu a půl, potom hřejivý efekt zmizí. Zkoušel jsem ho „oživit“ v teplé vaně nebo pod hodně horkou sprchou, ale nefunguje to.

Nemůžu přesně říct ani určit, jaké má skutečné léčivé účinky, ale věřím, že všechny tyto krémy určitým způsobem podporují regeneraci. Já jen popisuji svůj pocit, tedy který z nich mi opravdu výrazně zahřeje tělo, svaly a šlachy.

Momentálně používám tento krém. Měl jsem ještě dva další, ale ty teď nepoužívám, protože bych kombinoval pět krémů najednou, a to nechci.

Tyto tři krémy teď používám pravidelně, dokonce třikrát denně, protože chci rameno trochu doléčit. Nevím přesně, co s ním je – jestli je jen namožené. Jak jsem psal, lékaři nic nenašli, ale bolí, a dost.

Zítra zkusím jít i na trénink. Pořádně si ho namažu krémem, kterému z hlediska hřejivosti věřím – tedy tím „ABC“ německým krémem – a uvidíme, jak to rameno zátěž snese.

Momentálně tedy používám všechny tři tyto krémy pravidelně každý den.

Mates-daoc · Zaslal: st březen 04, 2026 6:44 pm Předmět: 4.3.1

Mates-daoc · Zaslal: čt březen 12, 2026 5:56 pm Předmět: 12.3

12.3

Zdravím všechny, přeju všem krásný den.

Dneska mi to prostě nedalo a musím vám to také napsat, musím vám to říct. Na podzim mě požádala kamarádka, abych jí pomohl s cvičením a s nějakou životosprávou a se vším, co kolem toho je.

Já jsem jí řekl, ať se na mě nezlobí, že jí rád pomůžu, ale je to složitější a je to běh na delší dobu. Protože když už někomu chci pomoct nebo ho trénovat, nedej bože trochu pomoct i se životosprávou a kondicí, tak se tomu chci věnovat na 100 %. A to já teď nechci a hlavně na to nemám čas.

A hlavně když mě o to někdo požádá, tak se tomu musí věnovat na 100 % i on.

Tak jsme si ale sedli a hned na začátku mi řekla, že se trápí, že její přítel je na tom hodně špatně.

Já jsem jí nejdřív řekl: Jedná se o tebe, nebo o koho?

A ona řekla: Ne, nejedná se o mě. O mě to nejde, ale jde o mého přítele.

A já říkám: Znám ho, tak proč nepřišel?

Ona řekla, že se bojí, ale že tě zná z fitka a viděl hodně videí. Prostě se na tebe trochu díval.

A já říkám: Koukat můžeš na dědu, který cvičí a pořád se nějak drží. On je mladý, má 23 let a má život před sebou.

Potom mi řekla, o koho se jedná, a já jsem zjistil, že toho kluka z vidění ve fitku znám. Viděl jsem ho tam, když jsme tam přišli.
Párkrát jsem si ho všiml, ale při cvičení mě okolí moc nezajímá, protože se vždy věnuji tréninku. Až po cvičení mám takzvaně free, tedy volno.

Takže u mě je to trošičku složitější. Nemám čas se během tréninku vybavovat, nebo spíš nechci. Chci se soustředit na trénink. Ale to je vedlejší, to je něco jiného.

Poprosila mě tedy, abychom si sedli a on se mi svěřil, o co se jedná. Řekl jsem: OK. Domluvili jsme si termín. Ten termín přišel a přišel i on.

Bylo to na začátku takové dost divné. Na začátku se bál, ale ona ho popichovala jako správná ženská a řekla narovinu, o co se jedná.

Jedná se o to, čeho jsem si už všiml. To si všimne každý, kdo tam chodí. Do půl pasu nafouknutý, v bílém tričku, ručičky, záda, trošku narostlé svaly, ale nohy utekly jako vítr. Ale nechme tomu medvídci.

Tak jsme si sedli, trochu jsme si promluvili a viděl jsem, že ho pořád něco bolí. Nebo bych to řekl tak, že si pořád potřeboval natáhnout nohu, špatně se mu sedělo a tak dále. Ale k tomu se ještě dostanu.

Tak jsme si prakticky popovídali a spíše ona řekla, v čem je velký problém.

Jako každý mladý kluk uvěřil – nebo spíš chtěl uvěřit – že musí být velký. Hned, aby se líbil holkám, aby byl největší ve fitku, aby zvedal tuny a byl prostě nejlepší.

Tak si někde přes dealera – odkud, to mě nezajímalo a ani jsem to nechtěl vědět – nakoupil „medvídky“. Byly to tři druhy medvídků a prostě měl co papat.

Jenže bohužel se k tomu přidaly další věci, které se s tím takzvaně přihodily.

Prostě v té době – na svoji váhu a výšku, podotýkám – byl ten kluk hodně hubený. Ani kostru na to neměl stavěnou, ale přibral. Toho si ve fitku všimne každý, ale každý si řeší svoje. Já jsem to nějak neřešil.

Holkám se prostě líbil, i své přítelkyni. Byl udělaný kluk, svalnatý – víte, jak to je, holky. Byl mladý.

Takže zobal, zobal ty „medvídky“. Jenže strava stála za čtyřku. Mladý kluk, znáte to – doma skoro nejí, i když mu rodiče navaří. Dokonce jeho tatínka znám, protože se také potkáváme ve fitku.

Takže většinou strava byla „dobrá“ – turecké kebaby, bistra, McDonald's, KFC, burgery, cola a takové ty rychlovky.

Dobře, když to řeknu takhle – strava o ničem, ale aspoň něco.

Dobře, pokračujeme dál. Několik měsíců mu to pomáhalo, asi víme co.

A najednou musel přestat. Přiznal, že už neměl peníze, protože chtěl udělat radost přítelkyni na Vánoce, na Weihnachten nebo na Silvestra. Prostě peníze došly. I když to není drahé – ty gumové „medvídky“ se dají sehnat levně.

No, ale prostě musel přestat.

A tam nastal velký problém. Najednou ho začaly bolet klouby, vazy a šlachy. Hodně zhubl – nevím kolik kilo, ani jsem to neřešil. Ale když jsem ho teď viděl, když jsme spolu seděli, tak měl nohu skoro jako moje zápěstí.

Ale já neřeším velikost. Mě zajímá spíš zdravotní stránka toho člověka.

Pak jsme přešli na téma jeho problémů. Bylo mi řečeno, že má obrovské zdravotní problémy, hlavně s nohama, s chůzí a s klouby.

Okamžitě jsem se zeptal, jestli to už řešili s doktorem, jestli byli u lékaře, nebo jestli to řekli rodičům a nějak to začali řešit.

Ona řekla, že chtěla, ale on – budu mu říkat F – prostě řekl, že to řešit nechce.

Já jsem mu řekl, že tyhle problémy musí automaticky řešit s doktorem. Nesmíš se za to stydět. Pravda musí ven, jde o tvoje zdraví.

Došli jsme tedy k závěru, že ho objednáme ke sportovnímu lékaři. Přes známé jsme domluvili vyšetření a on na tu prohlídku šel.

Zjistilo se, že má docela špatný zdravotní stav ohledně nohou, kloubů a dalších věcí, které ho hodně omezují. Ne že by byly úplně nefunkční, ale výrazně ho limitují.

Na to, že tomu klukovi je 23 let, je to opravdu katastrofální stav.

A není to jen kvůli těm „medvídkům“. Ale kdyby alespoň při tom všem trénoval nohy, šlachy, vazy a klouby a zatěžoval je, aby sílily, tak by to možná bylo jiné.

Jenže ne.

Vím, že mladí kluci většinou cvičí jen vršek – vršek, vršek, vršek – a nohy nic. A to je přesně ten dopad.

On nohy nikdy netrénoval. Nikdy.

A ty nohy to prostě strašně odnesly.

V té době jsme to ještě probrali s doktorem. Domluvili jsme se na nějaké léčbě, medikaci a dalších věcech.

On tehdy slíbil, že všechno bude dodržovat – a musím říct, že dodnes to dodržuje.

Já jsem mu řekl, že mu trochu pomůžu se stravou, ale musí mi slíbit, že ji bude aspoň z 90 % dodržovat.

Vím, že na 100 % to nejde. I já mám někdy svoje „úchylky“ ohledně jídla. Ale to je normální.

Ale když mi řekne pravdu, vůbec se nic nestane.

Občas spolu odcvičíme nějaký trénink a hlavně mu pomůžu na začátku.

Na začátku to bylo tak, že ten kluk nebyl schopný udělat ani jeden dřep se svojí vlastní váhou – a natož aby ho to nebolelo.

V takovém stavu byl.

Od té doby se už dost zlepšil. Stravu dodržuje, i když mi řekl, že někdy, když je s kluky venku, tak si prostě dá kolu nebo něco podobného. Třeba když jsou na diskotéce nebo někde na zábavě.

Já jsem mu řekl: Nad tím mávni rukou. Jsi mladý. Pokud se hýbeš a spálíš to, tak se tím netrap. Máš krásnou holku, každý večer můžeš dělat kardio, takže si z toho vůbec nic nedělej.

Ale to jídlo do sebe prostě dostávej. Tělo roste, regeneruje a potřebuje živiny. Celé tělo je potřebuje.

On mi řekl: Vím o tom, moc děkuju.

Já jsem mu odpověděl: Mně neděkuj. Poděkuj spíš za to, že máš tak krásnou a hodnou přítelkyni.

Dneska je na tom už o něco lépe. Normálně trénuje. Samozřejmě už není tak nafouknutý nahoře jako dřív, je zase spíš takový, jaký byl dříve. Nemyslím starý věkem, ale svojí postavou, jak jsem ho znal.

Dokonce se trošku zlepšil. Přibral, přibraly i nohy a je to mnohem lepší.

Celkově se zlepšil i jeho zdravotní stav ohledně nohou – to znamená kloubů, šlach, vazů a všeho kolem. Ty velké bolesti už naštěstí tolik nemá, ale někdy se ještě objeví. Říkal jsem mu, že to chce čas, a on mi slíbil, že všechno bude dodržovat.

Proto vždycky apeluju na mladé kluky. Já už jsem starý děda, taková stará lokomotiva, která jen jede, jede, přihazuje uhlí a jede na páru, páru, páru a vyrábí sílu.

Ale o mě nejde. Jde o všechny mladé kluky, kteří chtějí rychle nabrat svaly za pomoci čehokoliv, jen aby byli hrdinové ve fitku, před holkama. A pak to dopadne právě takhle.

Upřímně mi bylo líto spíš jeho přítelkyně než jeho, protože ona se strašně trápila. Právě proto jsem se do toho také zapojil.

Prosím všechny mladé kluky – ať už to čtou, nebo nečtou – dávejte na sebe pozor. Jste mladí.

Každý byl mladý, každý byl někdy hloupý. Když slyšel takové rady, tak nad tím mávl rukou a řekl si: „To je jen nějaký starý dědek, co mluví nesmysly.“

Ano, možná to zní jako nesmysly. Ale až budete starší, pochopíte a dostanete rozum.

Takže ještě jednou – všichni mladí, dávejte na sebe pozor. A hlavně si pamatujte: zdraví je na prvním místě. Zdraví a rodina.

Děkuji všem.

A omlouvám se za chyby, které jsem v textu udělal. Ale takhle to mělo být řečeno a takhle to prostě je.

Děkuji všem.

Mates-daoc · Zaslal: st březen 18, 2026 1:23 pm Předmět: 18.3

18.3

Zdravím všechny. Asi masážní pistole nebo jakékoliv masážní pomůcky, vercajk, všichni znáte. Je to prakticky dobrá věc – když někoho masírujete, tak se tolik, jak bych to řekl, neunavíte, neudřete, protože jinak musíte vyvíjet určitou sílu.

My doma máme jednu velkou pistoli, německou od firmy Bauer. Nebyla levná, ale už je asi tři nebo čtyři roky stará. Je to klasická dobíjecí masážní pistole.

Náhodou jsem dostal dárek – my si teda dárky běžně nedáváme, ale prostě jsem dostal do ruky od firmy Grivit malou masážní pistoli. Ale pozor, není zase tak malá – není to žádná obrovská masážní pistole, ale pro běžné domácí použití je perfektní.

A teď řeknu proč. 👍

Koupila ji přítelkyně, protože to chtěla vyzkoušet a hlavně mi chtěla udělat radost. To my tak doma máme. 😄

Jenže náhodou se sešly dvě mašiny. Když to řeknu jednoduše – koupila ji „omylem“ i kamarádce, ale ta kamarádka zároveň koupila taky dvě mašiny. Chtěly se navzájem obdarovat, a nakonec se zjistilo, že jsou z toho čtyři kusy. 😄 Ale určitě se doma neztratí, to je jasné.

Tuhle malou masážní pistoli, jak je to napsané, jsme koupili, myslím, v Lidlu, od firmy Grivit, jak už říkám, a nebyla drahá. To mě právě zarazilo.

Říkal jsem si: „No jo, další Čína, co vydrží maximálně týden. Bude to šrot, dobíjení na nic…“ Však to znáte.

Stála jen 25 euro. Tak jsem si doma řekl: „OK, super dárek, něco to vydrží pár měsíců a pak to půjde do koše,“ jako bohužel spousta těchto výrobků v minulosti.

Ale to bylo dřív. Dneska dobře víte, že Čína už několik let zpátky vyrábí mnohem lepší a kvalitnější věci než dřív. Klidně mě za to můžete hejtit, ale je to tak. Platí to u aut, motorek, technologií… prostě skoro u všeho.

Evropa jde technologicky… no, víte kam. 😄 Ale o tom se tady nechci bavit.

Jak jsem vám už ukázal na fotkách a ještě ukážu, tak celý ten přístroj je pěkně zabalený v takovém menším kufříku, respektive pouzdře. Není úplně malé, spíš takové větší pouzdro.

Uvnitř je nabíjecí kabel – klasika USB-C, to znáte – a čtyři masážní hlavice, respektive nástavce. Jsou čtyři různé druhy a právě to mě hodně překvapilo. Nejsou všechny stejné, což je super, protože někdy potřebujete jeden typ, jindy zase jiný.

Ti, kteří se v tom vyznají, třeba profesionální maséři, to určitě ocení. Já jsem jen obyčejný amatér, takže doma děláme takové ty amatérské masáže. 😄 Někdy se to zvrhne, ale to zná asi každý.

Ty nástavce jsou z tvrdého plastu a na konci mají gumu. Zkoušel jsem je i víc zatížit a nepodařilo se mi je zlomit. Jasně, kdybych se snažil fakt silou, tak by to asi šlo, ale běžně to nehrozí. Třeba ty vidlicové nástavce by se zlomit daly, ale ty kulaté hlavice? Tam není šance. Je to opravdu z masivního, „tlustého“ plastu.

Co se týče samotné pistole – na začátku jsem si myslel, že to bude takové „nic moc“ do ruky. Ale opak je pravdou. Mně osobně sedla akorát. Není ani velká, ani malá, a hlavně není ani moc lehká, ani těžká. To je důležité – když je něco až moc lehké, člověk má pocit, že tam není pořádná baterie a že to vydrží maximálně pár minut.

Tady jsem to zkoušel – první 2–3 minuty masáž, pak třeba 5 minut, a potom jsem ji nechal běžet naprázdno. Jela asi 15 minut v kuse a baterka byla zhruba na půlce, možná ani ne. A to jsem jel na maximální výkon.

Takže při normální masáži určitě vydrží minimálně půl hodiny. Jen jsem nezkontroloval, jestli byla na začátku plně nabitá, což byla moje chyba.

Každopádně tahle pistole má displej, kde vidíš stav baterie. Mně vydržela minimálně těch 15 minut na půl baterky při plném výkonu. Prvních asi 5 minut jsem masíroval opravdu intenzivně, protože jsem si potřeboval rozmasírovat bolavé rameno po pádu na motorce – ale už je to naštěstí v pohodě.

Co se týče funkčnosti, má to pět stupňů síly, respektive rychlosti masáže. Můžu říct, že na maximum je to opravdu silné – nechci přehánět, ale je to fakt „štárk“, tedy hodně silné. Ono se to nezdá, ale opravdu to povolí svaly a hodně to pomáhá, je to znát.

Na střední stupeň jsem to zkoušel a je to paráda. Na jakékoliv svaly je to ideální. Ten nejnižší stupeň je takový… řekněme jemný. 😄 Omlouvám se všem, ale víte, jak to myslím. Pro nás, kteří potřebujeme fakt uvolnit svaly, jsou ideální stupně 3, 4 a 5.

Co se týče pocitu – nemám to ještě otestované dlouhodobě, máme to doma pár dní, ale používám to denně. Většinou jen 10–15 minut, ale i tak to opravdu funguje a pomáhá. Tohle je můj první dojem.

Jediné, co bych možná vytknul, je otázka životnosti – jak dlouho vydrží ten vnitřní vibrační mechanismus. To zatím nikdo neví. Na druhou stranu za 25 euro… to je v podstatě hodinová mzda. Za jednu hodinu práce si člověk může koupit takovýhle přístroj, což je podle mě skvělé.

Jestli to bylo dotované nebo ne, to je mi úplně jedno. Důležité je, co si koupím. Záruka na to je, a i kdyby to odešlo po roce, tak upřímně – za 25 euro na rok je to směšné. Fakt směšné.

Co ještě dodat – nemám zatím vyzkoušené všechny nástavce. Nejvíc používám ty „vidle“, jak tomu říkám. Zkoušel jsem to jak na sobě, tak na někom jiném. Jasně, žena je citlivější, nemůžeš to dát na plný výkon jako u mě.

Třeba na záda jsem měl nastavený stupeň 5 a přítelkyně mě s tím masírovala. Nemusela ani moc tlačit, ta pistole má sama o sobě velkou razanci. Ten vibrační efekt je tam opravdu znát.

Upřímně – málo co mě v poslední době takhle překvapilo. A že jsme toho nakoupili dost. Jasně, dneska je toho hodně, hlavně jak Čína tlačí výrobu.

Nedíval jsem se přesně na etiketu, kde je to vyrobené, jestli tady nebo v Číně, ale je jasné, že většina komponentů bude z Asie. Tady se to maximálně smontuje a dá se na to „Made in EU“ nebo „Made in Germany“. Ale to je mi dneska už úplně jedno.

Všichni víme, že se dneska vyrábí hlavně v Asii. A my, co máme rádi třeba motorky, můžeme akorát nadávat… ale upřímně, můžeme si za to sami.

Takže takhle bych to uzavřel – tenhle přístroj je fakt vynikající a velmi mile mě překvapil. 👍

Mates-daoc · Zaslal: st březen 18, 2026 1:33 pm Předmět:

Mates-daoc · Zaslal: st březen 18, 2026 1:34 pm Předmět:

Mates-daoc · Zaslal: st březen 18, 2026 1:35 pm Předmět:

Mates-daoc · Zaslal: st duben 08, 2026 6:26 pm Předmět: 08.04

Zdravím, milí přátelé,

bohužel jsem zase pár dní bez tréninku, protože jsem měl nehodu na motorce, kterou jsem nezavinil já. Naštěstí se nikomu nic nestalo. Bohužel děti jsou děti a někdy, když vyběhnou zpoza autobusu, nemáte ani sekundu na to nějak reagovat.

Tak jsem to totálně zabrzdil, strhl a položil motorku na levou stranu, abych zabránil střetu s dětmi. Naštěstí se nestalo nic moc vážného – jsem jen trochu odřený, nic zlomeného, žádná fraktura. Jasně, bolí mě půlka těla, pár dní jsem si poležel v nemocnici, celé Velikonoce, ale jinak dobrý. Hlavně že se dětem vůbec nic nestalo.

Teď chodím denně na masáže – ráno, odpoledne i večer – aby se to všechno uvolnilo. Dnes ráno jsem zkusil lehce trénovat, ale opravdu jen velmi opatrně a spíš jsem se protahoval. Večer už jsem na trénink nešel, byl jsem strašně unavený.

Ano, jsem na nemocenské, ale musím se dát co nejrychleji do pořádku, abych mohl zase trénovat. Dávejte na sebe pozor – nikdy nevíte, co se může stát.

Opatrujte se a hlavně buďte zdraví. To vám přeji.

MilanT · Zaslal: st duben 08, 2026 8:00 pm Předmět:

Přeji brzké uzdravení

Mates-daoc · Zaslal: st duben 08, 2026 9:01 pm Předmět:

MilanT napsal:

Přeji brzké uzdravení

Moc děkuji Milane .
Budu se snažit a hlavně mam kolem sebe lidi kteři mi hodně pomahají to je to krasne a motivující .
Přeji všem krasny den .

vlk# · Zaslal: čt duben 09, 2026 11:52 am Předmět:

hmm, ta motorka ti nesvědčí... sice to nejsou tvé chyby, ale zřejmě tam není moc prostoru ani pro chyby cizí, tak hlavně že to nedopadlo mnohem hůře a good luck v zotavování!

_________________
http://forum.ronnie.cz/vlkuv-log-lepsi-uz-to-nebude-t27466.html

Mates-daoc · Zaslal: čt duben 09, 2026 12:47 pm Předmět:

Take děkuji ti za podporu .

Musel jsem se přizpůsobit životu ve velkém městě. Pokud se chci dostat z bodu A do bodu B, což je otázka několika desítek kilometrů, protože rozloha Berlína je opravdu velká, zabere to i dost času kvůli dopravě.

Ale tady musím podotknout, že je to o mnoho desítek, klidně až o 100 % lepší než v Praze, protože Berlín je kompletně propojený dálnicemi, velkými silnicemi a tak dále. Ano, jsou tu zácpy, ale nejsou to takové ty nesmyslné zúžení do jednoho pruhu ze tří nebo čtyř. Je to spíš tím, že se prostě hodně lidí pohybuje a doprava je hustá.

Můžu ale říct, že jinak je doprava v Berlíně – alespoň za těch několik let, co tu žiju – dobře vyřešená.

Motorka je pro mě každodenní záležitost, protože na ní najedu přes 100 km denně. Jak jsem říkal, jezdím na ní na trénink, do práce, za zábavou, za kamarády nebo s kamarády. Někdy i na menší nákup – to si vezmu velký skútr, kam se toho opravdu hodně vejde, a na takový nákup to bohatě stačí.

Když jedeme na velký nákup, beru auto, ale to je tak jednou za týden nebo za dva týdny.

Jinak je pro mě motorka v Berlíně opravdu rychlý a mobilní způsob dopravy, to ví každý. Další věc je, že spotřeba benzínu není tak vysoká, takže těch pár litrů je opravdu zanedbatelná cena.

Městská hromadná doprava v Berlíně je taky velmi dobře vyřešená, ale bohužel se s ní nedostaneš úplně všude. Motorka se dostane prakticky kamkoliv.

Takže jsem se prostě přizpůsobil.

No, nesvědčí to – je to těžké, když fakticky jezdíš opatrně. I jako motorkář se musíš neustále rozhlížet na každou stranu, všechno kontrolovat, protože jsi opravdu „měkký cíl“. A ten respekt na silnici je čím dál tím horší. Někteří už ani neakceptují ostatní. Ty můžeš respektovat je, ale oni tebe ne – a s tím už jsem se prostě smířil.

Taky jsem se smířil s tím, že za ty roky jsem prodal nové sportovní superbiky, například BMW S1000RR, protože mi to už nevyhovuje fyzicky. Nedokážu se na té motorce složit tak, aby mi to bylo pohodlné.

Proto jsem trochu ustoupil a přešel na větší, pohodlnější motorky. Ale to už je jiná kapitola.

Teď se zotavuju a dávám se rychle dohromady. Dneska jsem už byl zase na tréninku, večer mám kontrolu – rentgen a sono – pravidelně, tak uvidíme, co dál.

Ten trénink je zatím tak maximálně na 10–20 %, protože to ještě není úplně v pořádku. Ale tělo se zotavuje rychle, za to mu moc děkuju.

A jak říkám, pokud jsou jen rozmačkané plechy a další věci, které se dají opravit, nebo i celá motorka, tak to neřeším. Hlavně že se nikomu nic nestalo, a především že se nic nestalo těm dětem.

Ale to už taky nebudu rozebírat. Každý v životě udělá nějakou blbost – prostě děti přebíhaly přes cestu, stalo se. Neřeším to a nezlobím se.

Všem přeji krásný den, dávejte na sebe pozor a hlavně na své zdraví.